Neznáma

║Rozpočet €8miliónov║Tržby USA $152,114║Tržby Celosvetovo $6,841,641║ Najhoršie na tomto filme je že postupne svojím štýlom vyprávania stráca pozornosť diváka, základ príbehu dobrý ale niekedy prílišná snaha o originalitu a tiež dejové prelivy vyznejú do nesúrodosti, taktiež by to potrebovalo skrátiť na minutáži. /40%/ (26.04.2010)

,,MÁM POCIT, ŽE JSEM NA MÍSTĚ KDE JDEŠ A JDEŠ, ALE STÁLE SE NEMŮŽEŠ POHNOUT Z MÍSTA. NEMŮŽEŠ NAJÍT VÝCHOD, POKUD TAM JE. KAŽDÝ KROK KTERÝ UDĚLÁŠ JE CHYBOU… UDĚLALA JSEM HODNĚ CHYB... A ŽIVOT JE KRÁTKÝ NA TO, ABYCH VŠECHNY SPLATILA“.... /// ,,Furt jen hledáš, hledáš…" (to jo, ale co? Přemejšlím jestli je to svině, nebo jestli jen život není spravedlivej…). Flashbacky plný nočních můr (ty jo, co seš zač? Proč jim to děláš?...) a fakt nevím (celkem) dlouho, jestli JÍ v těch zapeklitejch situacích držet palce nebo ne. A že jich je a (ne)pěkně mi svíraj žaludek. Řekl bych asi tohle: Kapičku drsnej příběh ze života a ze světa, kde je každej svýho štěstí strůjcem a kde je život krátkej na splacení všech chyb. Pro mě - parádní filmovej zážitek! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Я народився в Україні. 2.) Kámoška mě přemlouvá k ,,vejšlapu“ v Itálii. 3.) Jsem adoptovaná(ej) a původ rodičů je NEZNÁMÝ! 4.) Thx za titule ,,ENTITKA“ a ,,paycheck1“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (14.09.2012)

Přetrpěla jsem první třetinu a říkala si, že je to strašně zmatená a studená nuda. Asi bych nechtěla hodnotit umělecký dojem z práce funebráků, maximálně jejich profesionalitu. S těmito pocity jsem film vypnula a vrátila se k němu až za dva dny. První třetina byla stejně studená a zmatená. Jenže potom začal příběh dávat smysl a začínaly z něj občas i vypadávat emoce. Zpočátku spíše omylem. A pak najednou došlo ke grand finále. A já zůstávám s pusou dokořán a cítím, jak mi vlhnou bulvy. (21.09.2012)

Tohle mne neuchvátilo, a mám dojem, že zakopaný pes je v tom, že autoři příliš dlouho udržují diváka v nevěděomosti, "jak to vlastně je". Ovšem nikoliv v dějové rovině, v příběhu, to by znamenalo jenom pozitivum, ale v charakteru hlavní postavy. Jestliže mi teprve v poslední čtvrthodině vyjeví, jestli jsem jí měl celý film fandit, nebo se jí obávat, jestli je hodna mé lítosti nebo odsudku, tak je něco špatně. Přinejmenším to, že mi neumožní jít pocitově s ní. Je to, jako by někdo vedle mne skládal Rubikovu kostku a nechtěl mi ji půjčit, ani nestál o mou radu. Můžu se pak dívat, jak mu to jde a přitom se ještě bavit se všemi okolo, protože, až se mu to nakonec podaří, tak na mě nejspíš sám zařve. (30.10.2009)

Po "Neznámé" jsem utvrzenější v poznatku, že Giuseppe Tornatore točí opravdové filmy pro opravdová kina, taková, kde není cítit popcorn, ale kůže sedaček, a při příchodu si automaticky odložíte kabát do šatny, abyste si po projekci vystáli frontu na jeho vrácení, rozvážně vyšli do deštivé noci a nevzali si taxi, protože cestou domů potřebujete svůj zážitek vstřebat... Nelze si nevšimnout ani jeho slabosti pro momenty překvapení, s kterými rád pracuje, nepodcenění vlivu atmosférické hudby s epickým nádechem i velké snahy o rozmáchlost děje, která však u mě vyvolává podezření na nezvládnutí látky, jako by chtěl pozřít hodně velké sousto, které sice nakonec udolá, ale dá hodně námahy ho pokousat (a divák musí chtě nechtě přežvykovat s ním)... ano, právě jsem svou úvahou dospěla k příměru, jakým na mě jeho filmy působí - jsou... namáhavé. Přesto, že jsem se tentokrát nadřela o dost víc, než u nejnovější "Nejvyšší nabídky", úsilí bylo vyváženo upřímností tématu, promyšlenějším zakomponováním překvapivých zvratů i zjištěním, že každý Tornatoreho film je jiný a všechny jsou (zatím) velmi dobré, neříkají si o další zhlédnutí, z hlavy je však nedostanete. (21.08.2013)