The Poughkeepsie Tapes

Pásky z Poughkeepsie se mi svého času nějakým záhadným způsobem vyhnuly, TOPka mi navíc poměrně důrazně říkala, že jako nic moc, takže jsem ani neměl chuť ten rest dohánět. Chyba! Dostalo se mi zajímavého filmového zážitku, a ačkoli jsem měl zpočátku docela rozporuplné pocity (moc kecání okolo...), nakonec jsem spokojený. Záběry handy kamery jsou ještě mnohem více "nekvalitnější" než třeba u RECu, no o to realističtější a intenzivnější. Myslet si, že je to opravdový dokument a skutečné záběry (zvlášť ten poslední rozhovor...), měl bych z toho slušnou depresi. (26.10.2009)

Další z rádoby "dokumentů" má na svědomí John Erick Dowdle (Quarantine). Film je o nalezených páskách šíleného a mimořádně sadistického vraha, který si své hrůzné činy natáčel. Vloupával se do bytů svých obětí, unášel děti a trýznil ženy, z kterých se pak staly poslušné ovečky. Výpovědi všemožných svědků, psychologů a policistů umocňují autentický pocit z tohoto neskutečně mrazivého snímku. Hlavně konec se mnou otřásl. Přestože krve a vnitřností moc neuvidíte, je Poughkeepsie Tapes díky syrové kameře opravdu zajímavá podívaná. (10.05.2010)

Tenhle film jistě velmi ocení milovníci psychopatických sériových vrahů, neboť dokázal stvořit a ustavit jednoho z těch „nejlepších“ (ať už to znamená cokoliv). Velmi oceňuji skvělý nápad a stejně skvělé provedení, respektive odvyprávění. Jelikož nejsem milcem handy cam filmů, ze začátku mě ta roztřesená kamera a měnící se barvy obrazu dost sraly, jenže pak mě pohltil příběh a já to přestal vnímat. Zamlouvalo se mi, že mi z filmu běhal mráz po zádech, aniž by byl nějak zvlášť extra vizuálně brutální. Pár skvělých nápadů (např. kdy vrah využije k zavraždění další své oběti americký justiční systém), jedna naprosto vynikající scéna. Nelze se nevyhnout srovnání s o rok starším japonským Noroi, neboť jsou si, hlavně co se týče zpracování dost podobné. S jedním výrazným rozdílem. U Noroi jsem se bál, A to vraha z Poghkeepsie stálo jednu hvězdičku. Zdá se, že rok 2006 dobrému horroru docela přál. (28.09.2011)

Kdybych býval nebyl debil a nečetl fundované komentáře na CSFD.cz, klidně bych věřil, že sleduju skutečný dokument o originálním sklepmistrovi, co své mučeníčko potěšeníčko zvěčnil videokamerou po pradědovi, aby pak ty filmy schoval doma ve skříni na památku budoucím generacím. Zároveň bych ale o tento zapomenutý klenot ani nezavadil a nemohl dneska večer vypít svůj šálek úchylnosti až do dna. Velmi pěkně zhotovený fiktivní dokument, ve kterém je všeho tak akorát, jak se do programu Discovery Channel sluší a patří. Ještě jednou bych rád zdůraznil pro drsňáky, co si tu stěžují, že si nemohli požmoulat klobásu při řezání hrtanů tupým žabykuchem pěkně v HD – fiktivní dokument, vole! Nakonec jsem se zaradoval, že ten pán v plynové masce hýčká své otroky až v nějaké prdeli uprostřed lesů za Velkou louží a šance, že se bude chtít prointrikovat i do mého obydlí je naprosto, ale opravdu naprosto minimální... Dobrý večer pane, můžu nějak pomoct? Nene, nefilmujte mě. A proč máte ten ptačí zobák na ksichtě? (04.05.2012)

Poměrně zajímavě pojatý serial killer film. Nejedná se o klasický, sehraný příběh fiktivního či skutečného vraha (ač částečně se ze skutečnosti čerpalo), nýbrž o snímek složený z interview s lidmi zúčastněnými v letitém vyšetřovacím procesu a hlavně, útržků z bezpočtu videopásek nalezených u samotného vraha doma. To vše koncipováno do jakoby skutečného dokumentu o opravdovém případu. Sám vrah, 'duševně chorý Ed', začíná únosem a znásilněním malé osmileté holčičky a pak už jen vychytrale zabíjí, zabíjí, zabíjí na mnoho různých způsobů, mnoho různých místech, tak aby své dopadení co nejvíce zkomplikoval. Takže toto samotné dokumentární pojetí beru za plus. Škoda, že zhruba dvěma třetinám filmu chybí spád - dojde na kvalitní momenty, ale i chvíle nudy. Třetina poslední konečně nabere na obrátkách (zvlášť vygumování a pobláznění oběti k obrazu svému), ale ani ona nezabránila tomu, že to pro mě nakonec jako celek vyšlo malinko bezpohlavně. Jako diváka 'snuff' série AUGUST UNDERGROUND a unikátního MURDER-SET-PIECES to na mě až tak nezapůsobilo, totiž jak amatérských kamer, tak různých brutalit a prasáren (pravda, které tady prim nehrají) spojených s vraždící lidskou zrůdou, tak samotných profilů těchto lidí už jsem si užil dost. POUGHKEEPSIE TAPES mě tedy nezaujalo tolik, kolik si myslím, že nebýt toho všeho zaujmout mohlo. Ale přeci jen se mi líbilo a jen tak mi z mozku nevyšumí. A jestliže si z toho máme neco odnést, jedná se podle mě o uvědomění si 1) jak ošemetný může být lov na sériového vraha, 2) jak lehké může být pro určité lidi zabíjet, 3) kolik takových lidí zůstane nedopadeno. (P.S. pozor, malý bonus po závěrečných titulcích) (08.07.2009)