Surfaři

4,5* Chvíli potom, co jsem viděl tuhle gay romanci na pozadí sociálního dramatu, jsem měl možnost shlédnout i film Tan Lines - tedy další gay-interested movie o mladých lidech, jimž je Wind-surfing skoro vším. Tedy opravdu jen skoro. Přece jen si ještě najdou čas i na svůj osobní život a další věci :-) Nabízí se tedy srovnání těchto dvou filmů. Natočeny byly přibližně ve stejnou dobu s přibližně týmž rozpočtem. Zatímco Shelter se pouští, alespoň co se týče režie a scénáře, mainstreamovou cestou, Tan lines se snaží působit nezávisle, undergroundově a alternativně. Mainstreamové romance nijak moc nemusím, ale Shelter mě přesto zaujal. Věrohodné herecké výkony, uvěřitelný scénář, dialogy jako odpozorované ze života a poměrně věrný portrét okolní společnosti, která se něčemu neobvyklému a novému samozřejmě vzpírá. Když se k tomu navíc přidá dobře vybraná hudba a výborná práce střihače s kameramanem, kteří obzvláště v bezeslovných sekvencích opravdu působivě zachytili magii sblížení dvou hlavních hrdinů, musím říct, že jsem odcházel málem rozechvělý a to se mi opravdu moc často nestává. Tedy všechna čest. Vrámci žánru patří Shelter ke špičce a nevidět pár ještě o chloupek lepších filmů, dal bych i víc. Ale přeci jen je to romance:-) Jinak tomu bylo u Tan Lines. Alternativní přístup k filmařině mi nevadí, ale to, co předvedl pan Aldridge, to byl spíš nekonzistetntní slepenec, než cokoliv jiného. Trocha toho surfování, trocha tápání, trocha romance, nezbytné pochyby o vlastní orientaci a pár naprosto zbytečných pasáží. Formu filmu mi nebylo dopřánu pochopit. Přišlo mi, že když režisér neví kudy kam, použije animované sekvence a komentuje jimi či posunuje jimi děj. Proč to ale dělá zrovna takhle, to nevím. Asi aby to vypadalo undergroundověji. Spousta postav je ve scénáři jen do počtu (viz ty věčně poflakující se důchodci a důchodkyně). O psychologii postav raději nemluvme, neb bychom žádnou nenašli. Hlavní hrdina si vlastně celý film neví rady, kde vlastně zakotvit a jeho několikeré proměny ze straight chlapíka na gaye a zpátky jsou tak náhlé, jako infarkt myokardu. A závěrečná pointa filmu je pro diváka tak neočekávatelná, že na ni snad museli přijít na place během rauchpazy přímo při natáčení. Až na pár zajímavých sekvencí, které zachraňuje Jed Clarke svým slušným hereckým výkonem, byl pro mě Tan Lines velkým zklamáním. (02.03.2009)

Příjemný rodinný film na sobotní dopoledne. Trochu plochý jako surfařské prkno, ale myšlenku má… i když zřejmě byla jen záminkou k natočení exhibice osvalených polonahých mládenců. Dokonce i když dva hlavní hrdinové spolu vedou dialog… mezi nimi je v záběru polonahý svalovec bedlivě zkoumán dívčím dorostem. Špatný film to není, ale stejně dobře se pobavíte, pustíte-li si na svém kompu spořič obrazovky (s obrázky surfařů ;o). O hodně více se pobavíte, pustíte-li si Ovečku Shaun. (02.07.2011)

Jen více takových filmů, kde není podporován nesmyslný stereotyp gaye jako zženštilé šišlající karikatury kroutící zadkem a mluvící přitepleným hlasem. Shelter je velice příjemná romantika, která utekla tak rychle, že jsem se nestačil ani rozkoukat. Herci v hlavní roli podávají velice solidní a uvěřitelné výkony, vedlejší role už tak senzační nejsou, ale to se tomuhle filmu prostě musí odpustit. Jsem gay, takže nemůžu jinak než dát 5* :) Pro zájemce o podobný žánr bych ještě doporučil film Patrik 1,5. (11.12.2010)

Shelter je taková vcelku pohodová letní romance jejíž kouzlo podporuje často do slunce zaměřená kamera, surfování, pláže a letní lásky... Přes všechnu tu pohodu má tento film v sobě i něco dojemného - realistické představení nelehkého vývoje jednoho kluka, který poznává pravou lásku. Romantický slaďák, který na mě však fungoval dokonale. HUDBA: J. Peter Robinson - originální hudby je pomálu a vlastně ani moc originální není :-) Nezávislost produkce plně koresponduje i s použitou hudbou - většinu obstarávají alternativní písničky. (08.06.2011)

Filmy, jejíž ústřední dvojicí je gay pár, na mně obvykle působí mnohem silněji než heterosexuální páry, které vidíme úplně všude. Je to asi tím, že gay/lesbický pár musí překonávat mnohem více překážek, pokud chtějí být spolu. Jsou to jak bariéry nastavené společností, která je stále silně heteronormativní a na gaye (na lesby méně) se dívá jako na něco nechutného, nepřirozeného, nebo v nejlepším případě jako na něco, co se může dít pouze za zavřenými dveřmi, tak jsou to i vlastní mentální překážky, které vznikly zvnitřněním norem té samé společnosti, která GLBT komunitu stále úplně neakceptuje. Proto mají takoví lidé ze začátku problém se svým vnitřním coming outem, kdy se musejí naučit akceptovat takoví, jací jsou a v dalším kroku se nebát se vyoutovat i před svým okolím. Takový proces může trvat roky a ne vždy se musí podařit, nicméně vyžaduje obrovskou odvahu. Proto jsou tyto příběhy pro mě vždy zajímavější, neboť zachycují lidskou schopnost odolat tlaku společnosti, jít si za tím, co opravdu chci a odhodlání na této cestě za svým osobním štěstí překonat nejrůznější vnitřní i vnější bariéry. Tento snímek je jedním z nich, protože Zach a Shaun jsou přesně takovou dvojicí. (21.09.2013)