Výmena

Tedy, Clint Eastwood coby režisér (a po zhlédnutí tohoto filmu si říkám, že je skoro škoda, že kdy ztrácel čas hraním...:-)) zraje jako víno... Jeho Výměna je tak nádherně oduševnělým detektivním thrillerem, že by obstála i takhle v čisté žánrové podobě. Kdyby však Eastwood navíc nepoužil tu nostalgicky čistou retro stylizaci, která má ale své pevné opodstatnění - předlohou příběhu je (prý) skutečná událost, skutečný příběh ženy z LA 20. a 30. let. Tím kafkovsky zabarveným rozměrem boje proti absurdnosti, v tomhle případě absurdnosti mašinérie prohnilého systému jsem měl chvílemi pocit (a ty styčné plochy totožného prostředí to jen utvrzovaly), že se Clint zhlédl ve Formanově Přeletu nad kukaččím hnízdem. Moc pozbyvší dohledu nad sebou samou se stává zvůlí...stejně jako v případě tohoto příběhu. Jedinec v marném? boji proti totalitě... To ovšem není zdaleka všechno. Clint Eastwood nabízí ještě dokonale propracovaný strhující příběh, který po většinu času umně a nenásilně nakládá jak s napětím, tak s emocemi. Je obdivuhodné, na jak tenké hraně Clint balancuje a jak odolává příklonu k zažitým schématům Hollywoodu. Výměna je prostě nostalgicky dobové a vkusné (melo)drama s tím nejlepším vychováním... Podobné filmy: Přelet nad kukaččím hnízdem, L. A. - Přísně tajné (16.01.2009)

Angelině sice tentokrát Oskara před nosem vyfoukne Kate, avšak to na faktu, že zahrála asi nejlépe od Narušení, nic nemění. Christine Collins je velice silná a cílevědomá žena, která si jde bez přestání za svým - role jako stvořená pro Angelinu a jí podobné. Kdo mi však učaroval ještě více, byl Michael Kelly (CJ z Úsvitu mrtvých), který snad jako jediný (Donovanovo přehrávání jsem schopen zkousnout ve Statusu: Nežádoucím, ale sem se to nehodí) bez přehnaných gest odehrál svůj part s naprostou lehkostí a u scény s rekapitulováním děje, co se stalo na ranči, jsem zažíval přesně to, co jeho postava. Zbytek obsazení jsem ani nezaregistroval (jen na chvíli Malkoviche, Feore opět nevýrazný) a tak se dostávám ke Clintovi, jenž se rozhodl pověsit herectví na hřebík a věnovat se pouze režii. No, jestli to takhle půjde s jeho filmy dál, s Clintem režisérem nebudu mít problém. Trochu mi vadilo časté míchání žánrů, které jsou samy o sobě skvěle zpracovány, ale dohromady působí strašně nekompaktně. Pomoci tak musí technická stránka - kamera a hlavně výprava mi učarovala, stejně jako kostýmy, jen ta Angelina se do těch dvacátých let nehodila. Ale ty výtky neberte příliš vážně, on příběh napsal sám život a jestli to nešlo natočit jinak, tak byl nejspíše žánrový mix jedinou možnou cestou. (05.02.2009)

Kdo by to před nějakými 40 lety řekl, že nejdrsnější pistolník divokého západu bude na stará kolena točit tak jemná emocionální dramata i se špetkou pečlivě zabaleného citového vydírání uvnitř jako je Gran Torino nebo Changeling? Zatímco Gran Torino je lineární, avšak vyzrálé a přímo rozlučkové (co se Eastwooda jako herce týče) drama, Changeling prochází skrz několik žánrů (ovšem stále zůstává čistě mainstreamové a imho ani není podvratné). Kombinuje emocionální prožitek mateřské lásky, navíc postupně obměňované za sílu odhodlání a boje za spravedlnost s historickým dramatem faktu o tristním fungováním policie a navrch s jednou "bolavou" krimi zápletkou, při jejimž rozluštění se zase vracíme zpět k těm emocím. Přechody jsou plynulé a uhlazené, ale snad díky tomu vyhýbání se extrémům není ani celkový požitek... Tolik extrémní. PS: Angelina sice onu pro sebe netypickou polohu předvedla dostatečně procíteně, ale na zlatou sošku to stačit nebude. 8/10 (29.12.2008)

Tak tu mame dalsi kus bezchybny filmariny, ostatne jak jsem od Clinta ocekaval. Ale tentokrat me to nepohltilo tak, jako jeho jiny filmy. Zakladni pribehova kostra je sice uz hodnekrat obehrana a zase tu mame boj jednotlivce proti spolecnosti, ale dej je nastesti natolik zajimavej, ze to vubec nevadi. Hlavne v druhy polovine, prvni je trosku utahana, ale v momente, kdy vstoupi do deje kanadskej kluk, tak dej nabere na zajimavosti, napinavosti i sviznosti. Co se tyce hercu, jak Malkovich, tak Jolie mi do svejch roli moc nesedeli, ale musi se uznat, ze obzvlast Jolie podava fakt fantastickej vykon. Tezko rict, proc mi to neprijde na maximalni hodnoceni, neco mi tu proste chybelo, mohlo by tu byt vic hudby, film by moh bejt lehce kratsi, chybelo mi tu nejaky vysvetleni motivace vraha a mohlo by tu byt vic silnejch scen. Ale i tak to je paradne natoceny drama v peknejch dobovejch kulisach, se zajimavym pribehem podle skutecnejch udalosti a paradni hereckou sestavou. (15.02.2009)

„Nikdy se s nikým nebij, ale když si nezačneš, bojuj až do konce.“ Angelina Jolie bojuje úplně jinými prostředky, než jsme u ní zvyklí (v čerstvé paměti mám její abnormální akrobacii z Wanted) a i pokud bychom se shodli, že nakonec vítězí, určitě ne nějak drtivě. Na filmech Clinta Eastwooda, potažmo na Eastwoodovi samém, oceňuji neochotu přijímat kategorické soudy. Nic není jednoznačné, každé rozhodnutí může být zpochybněno. Byl jsem dokonce ochoten akceptovat, že Christine, představena jako trochu tajemná, samotářská žena, ve skutečnosti nikdy syna neměla, že šlo pouze o výplod její fantazie. Vnímám to jako důsledek režisérovy šikovné hry s více žánry, z nichž ani jeden nezaujímá dominantní postavení a – co potěší – „povinná“ romantická podzápletka chybí docela. Muset mermomocí škatulkovat, přijde mi nejpříhodnější označit Výměnu za „caprovský“ film. Eastwoodův silně humanistický souboj jedince proti mnohem mocnějšímu, zkorumpovanému systému, vyznívá podobně rozporuplně jako u Capry a ani kladná hrdinka není zosobněním ryzího dobra (dává přednost práci před synem). Ryzí zlo oproti tomu představuje policejní kapitán Jones, jenž mi byl v podání Jeffreyho Donova krajně nesympatický a jehož hloupě zákeřné chování mi přišlo takřka úsměvné. Útrapy, jimž je kvůli němu Christine vystavena, lze společně se zvratem ukončujícím druhou dějovou linii sarkasticky označit za expozici zaručeně oscarových témat. Osobně bych to viděl spíše jako snahu vytřískat ze silné dramatické látky co nejvíc. Bohužel, s přivěšováním dalších těžkých ozdob se větve zpočátku pevně stojícího stromu ohýbají až k zemi. Film nakonec nemá dost síly zasadit stejně přímý úder jako komornější Million Dolar Baby. Mít Výměna o třicet minut méně, anebo (při její výpravnosti spíše) o třicet minut více, asi bych v kině zůstal sedět ještě dlouho po doběhnutí závěrečných titulků. Konec, který jim takto předchází, stejně zůstává skvělým důkazem Eastwoodovy vyzrálosti – osobní i filmařské. 85% Zajímavé komentáře: Mahalik, Jordan, Phillo, Antek (12.01.2009)