Persepolis

Představte si, že je rok 1979, vám je deset let a jako osoba ženského pohlaví musíte nosit šátek. Ulicemi otřásá demonstrace a vy sníte o tom, že budete prorokem. S ostatními dětmi si hrajete na revolucionáře a nechápete, proč se to rodičům nelíbí. Ať chcete či nikoliv, brzy se vám zamlžené brýle dětskosti rozostří a vy na vlastní kůži ucítíte, že pravdu v učebnicích nenaleznete. Přátelé vaší rodiny mizí ve vězení a vy chcete zjistit proč. Animovaný film Persepolis je autentickou výpovědí v undergroundovém black-and-white stylu malé rebelky s velkými sny, která se ocitá v zajetí politiky, ale rozhodně se nehodlá vzdát své svobodomyslné individuality. Autorce komiksu a spolurežisérce filmové verze se podařilo popsat politické události rodné země a svou proměnu v ženu s nadhledem a působivou ironií. Snímek totiž není jen o politice, ale především o dospívání. O dospívání iránské slečny, která poznává sama sebe v kontrastu s okolním děním. Autorka nesklouzává ke skepsi, ale vypráví i ty nejsmutnější události s důvtipem jí vlastním. Je vtipná, ironická, kousavá, cynická... a kouzelná. Přestože nejsem fanouškem animovaných filmů ani komiksů, tento výplod mě zaujal, a to zejména svou vizuální stránkou. Stylizovaná komiksová kresba nahrazuje prostředky filmové řeči vyloženě excelentním způsobem – vyjadřuje i to, čeho se v hraném filmu dá jen těžko docílit. Ve výsledku tak „plochá“ Marjane a její rodina a přátelé působí lidštěji než mnozí její „trojrozměrní“ kolegové. Hořkosladký nádech dodává filmu ten správný punc, komiksová struktura originálnost, komentář hrdinky v retrospektivním stylu vyrovnává rovinu humoru a vážnosti, jednoduchá animace podtrhuje autorčin nadhled. Pro svou originálnost, otevřenost, sladkou naivitu a hořké zrání jsem si Persepolis zamilovala. (24.10.2008)

Tento film pro mě byl velmi příjemným překvapením - animací, příběhem, vyobrazením hlavní hrdinky i historických souvislostí Iránské revoluce a následné íránsko-irácké války. Dvojrozměrná po většinu filmu černobílá animace působí v teď už rigidním a nenápaditém světě počítačových 3D trháků velmi osvěžujícím dojmem a navíc je podpořena velmi silnou osobní zkušeností autorky a současně hlavní hrdinky znepokojivého příběhu. Zážitek je o to silnější, že navzdory černobílému zpracování, vidění tehdejšího světa je podáno velmi komplexně - nic nemá rub a líc. Ani hlavní hrdinka, jakkoli je nám sympatická, není prototypem bezvadného nadčlověka. Má své vlastní chyby, které občas způsobí nepříjemnosti i náhodnému nevinnému přihlížejícímu. Persepolis je vynikající reflexí politických změn v Íránu, které vpodstatě trvají dodnes. Šáha Pahlavího nahradil Chomejní, autokratickou diktaturu nahradila další, tentokrát teokratická, jež i v dnešním Ahmadínedžánovském Íránu má k idylce daleko.. P.S.: Neznal jsem původní komiksovou předlohu, ale i kdyby, srovnávání filmu s tištěným médiem mi bylo vždycky proti srsti... (13.01.2008)

Mohol to byť časozberný dokument o živote jednej Iránky, mohol to byť výpravný veľkofilm s vojnovými kulisami a vernými historickými reáliami. Obidve tieto formy by boli veľmi drahé. Takže tvorcovia museli vymyslieť niečo lacnejšie a jednoduchšie na výrobu. Vynašli sa a natočili animák s jednoduchou, zato pôsobivou animáciou. Ak je výpovedná hodnota vysoká, akákoľvek forma by mala byť prijateľná. Dozvieme sa čo to o Iránskej histórii, obmedzenosti jeho mocenského aparátu, xenofóbii dokonalých európanov, o tom, že každá obeť vojny mala svojich milujúcich a ďalšie na výsosť zaujímavé témy... (31.05.2012)

Persepolis je skvělý film. Záživně vypráví dramtický příběh dospívající dívky, přičemž o Iránu vypovídá mnohem komplexněji, než leckteré televizní zpravodajství. Ukazuje, že i v zemi, kterou většina neinformovaných lidí považuje za zemi fanatiků, je většina lidí naprosto normálních. Navíc je vše vyprávěno prostřednictvím krásného vizuálního stylu a prošpikováno zajímavými nápady. Není co řešit, jasných 5. Tento film pomáhá iránskému lidu víc, než všichni jeho političtí představitelé dohromady. (18.11.2010)

jedno z děl, které se nebojí kontroverze a ať už si o Íránu myslím cokoli (domnívám se že snímek je poměrně hodně antiislamistický, není tam snad jediná kladná postava muslima), musím uznat, že snímek je velice kvalitní a to především proto, že zobrazuje myšlenkový, emocionální a názorový vývoj z holčičky v mladou ženu. Aláh akbar (15.07.2012)