Pevné puto

Jako fantasy příliš okázalé, jako detektivka víceméně bez pointy, jako thriller bez stupňovaného napětí, jako rodinné drama stejně dysfunkční jako sama rodina. Výsledek je příliš artově rozpačitý bez jakékoli retro nálady, film je někde na pomezí všech žánrů a žádného se nedotýká natolik, aby zaujmul. The Lovely Bones je někde mezi jako samotná hlavní hrdinka nehledě na to, že Jackson je úplně mimo. (06.02.2010)

Je fajn, že Jackson jede proti zažitým konvencím při budování napětí. Po chvíli vás ovšem všechny ty makro detaily digitální kamerou a bezpohlavní nebeské výjevy začnou ubíjet stejně jako smutný kukuč nebohého táty od rodiny. Řemeslná síla a řvoucí kotel nápadů, hlavní devizy kdysi nápaditého režiséra, dostávají po několika výborných jednotlivostech (přípravy vraždy, kukuřičné pole) těžký knokaut od vycizelované nebeské selanky. Jak moc tomu chybí silná umělecká vize si člověk uvědomí u bezradné montáže Susan Sarandon i dalších zbytečných exkurzů do duhového nebe. A u toho rampouchového konce se máme vážně ukájet tím, že na každého jednou dojde? (03.01.2010)

Peter Jackson dokazuje, že je jeden z najlepších režisérov na planéte a Rozkošné kostičky sú môj Avatar. Po vizuálnej stránke je to v podstate gýč, takisto mám výhrady k scenáru i využitiu postáv a kvalitných predstaviteľov (okrem tradične ukňučaného Wahlberga) ... ale je to tak podmanivo natočené, že keď vás zvláštna atmosféra filmu raz vcucne, zabudnete dýchať. Záver povznášajúci, dodatok skvostný - asi najlepšia filmová smrť roka 2009, smial som sa ešte 5 minút. (04.01.2010)

Naozaj tento film niekomu dokáže vliezť pod kožu a nadchnúť ho?? V jednotlivostiach je Jackson opäť výborný, napríklad pocitové zobrazenie mrazivého stretu najčistejšej detskej nevinnosti s najhroznejším ľudským zlom (vražda) je svojou dôveryhodnosťou unikátne. Ale multirovinná koláž, ktorá za sľubným rozjazdom snímky následuje, a hlavne finálne vyústenie liniek, nastolujú jedinú, kľúčovú otázku: "Čo do pekla chcel týmto zmäteným filmom jeho autor povedať??" Tých otázok na vyjasnenie, týkajúcich sa významu konkrétnych scén a postáv, by bol napokon tucet - ale nechcem spoilerovať. Pýtam sa teda len jednu, neškodnú: Aký význam mala pre dramaturgický koncept tohto filmu komicky ladená postava Susan Sarandon? Alebo sa v ňom ocitla iba preto, lebo režisér je fanúšikom herečky? Prešlapom The Lovely Bones nie sú fantasy obrazy (tie sú samé o sebe krásne), ale načisto rozplynutá rozprávačská vízia. (23.02.2010)

Když jsem byl malý, chtěl jsem být ovocem do Jogobelly. To Peter Jackson měl větší ambice - vyprávět dojemné příběhy skrze film. Pevné pouto se ale zaseklo tak nějak na půli cesty. Vše sice krásně vypadá, dobře se na to kouká a herecky nejednou překvapí (ahoj Marku). To ale nic nemění na tom, že příběh jedné epizody CSI tady režisér roztáhl na dvouhodinovou stopáž a ještě se do toho neustále snaží naplácat rádoby filozofické či artové momentky. S předlohou nemám zkušenosti, takže nemohu posoudit, jak moc se od své adaptace liší. Tuhle verzi ale Jacksonovi fakt nežeru. Chybí tomu duše. (03.01.2010)