Traja cudzinci

Autentická rekonstrukce, neambiciózní příběh. Debutující Texasan se za svůj temný snímek přesto nemusí vůbec stydět. I když uspokojivá odpověď po celý film nepřichází, máme tu milenecký pár, který zrovna čelí jedné na první pohled radostné události, která se ale radostnou nestala a trojici nejprve drzých, posléze po krvi prahnoucích vrahů. K tomu všemu odlehlé rodinné sídlo kdesi u lesa a depresivně samoúčelná jízda se standardními postupy může začít. Oni, Cizinci, The Strangers, chcete-li, znepokojují prakticky od prvních náznaků psychického pronikání do domu, přičemž záhy velmi sympaticky vygradují. Nevybíravý „happy-end“ už je pak třešničkou na dortu, který zachutná zhruba tak, jak máte jeho ingredience rádi. Zhruba po 45 minutách ale zbytečně přicházejí očekávané zvraty (zastřelení kamaráda, nefunkční rádio), nelogické kroky a rozhodnutí, nicméně leccos vynahradí právě na americké poměry atypický závěr, opepřený provokativním dojezdem. Lekl jsem se několikrát, přičemž na první pohled „obyčejné“ scény (v pozadí se vynoří maskovaný týpek) mrazí dokonale. The Strangers leccos upřímně přiznávají, takže hodně silné ***. (06.11.2008)

Vítejte na dnešní lekci 'I ty můžeš natočit "dobrý" horor!' Vemte si psací potřeby, pohodlně se usaďte a začínáme. První pravidlo zní: Ještě před úvodními titulky tam dejte větu "Natočeno podle skutečné události." Už tohle vám zaručí pozornost a budete originální (kolik filmů je dneska točeno podle skutečnosti, co?) Druhé pravidlo: Obsaďte sexy herečku (co kdyby to náhodou byl propadák, takhle alespoň budete mít záruku, že pánská část neodejde uprostřed filmu) a nechte ji, ať si z plna hrdla párkrát zařve. Třetí pravidlo: Pokud máte ve filmu pár, je nutné, aby muž odcházel od ženy co nejčastěji, jinak nebude zranitelná! Čtvrté pravidlo: I když to není potřeba, tak roztřesená kamera ještě nikdy nikoho nezabila, takže čím roztřesenější, tím lepší! Páté pravidlo: Točte co nejvíce scén v noci, v absolutní tmě. Lidi se přece bojí ve tmě, takže se budou bát, i když uvidí velký hov... nic... :-) Šesté pravidlo: Víte, co je nejvíc zastrašující? Když padouši (kteří nemusejí mít motiv, proč to dělají) se za hlavními postavami několikrát plíží, ale nic neudělají a když se hl. hrdinové otočí, tak jsou pryč. Jestli tohle někoho nevystraší, tak už nevím. Tak, nyní už víte, co je potřeba k tomu, abyste i vy natočili svůj "dobrý" horor. Tak do toho!!! ______ Možná jsem k tomuto filmu moc kritický, ale nemůžu si pomoct. Těch dobrých scén, ve kterých jsem se opravdu bál, bylo opravdu poskrovnu. Co mě vyloženě štvalo, byla kamera, která místo aby navodila atmosféru, mě jen nehorázně srala… Chcete znát jediné pozitiva tohoto filmu? Liv Tyler a pár lepších scén. Ale víc už nic. Na světě jsou mnohem lepší horory a já docela lituju, že jsem musel strávit čas u tohoto… 40 %. (08.05.2010)

(55%) ONI – obyčejný, průměrný avšak neškodný horůrek, který díky krátké stopáže nenudil a v rámci jednohubky vcelku zabavil. Opravdu nemá cenu zde něco dlouze rozebírat. Některé scény se vydařily. Chvílemi došlo i na napětí. Krvavých scén zde moc nebylo krom finále, které jsem ocenil. Pro hlavní hrdiny to nedopadlo moc dobře. Maskovaní ONI mě spíš pobavili. Zezačátku mi vůbec nesedlo hlavní herecké duo, ale po čase jsem si na ně zvykl a neřešil je. Toť vše. (16.04.2018)

V celém filmu není skoro žádné násilí (berte mě trošku s nadsázkou). Ano je to tak. Pokud srovnám Strangers s moderní produkcí USA, VB a Francie, tedy zemí co udávají krok současnému mainstreamovému hororu, tak je právě tento film skoro procházka rozkvetlou zahradou v porovnání s nimi. Strangers děsí obrovským psychickým náporem na ústřední dvojici přepadených, kteří neví většinu filmu která bije a když už něco vidí, tak pouze jakési maskované přízraky. A Liv Tyler by mohla být z fleku novou vřískající královnou. Určitě na to má. ---- pozn. není pravda že úvodní scéna odhalí jak vše nakonec dopadne ... (29.11.2008)

Hrozně samoúčelné, ale svůj cíl to plní. Znepokojuje. Znepokojuje víc než většina jiných hororů, jež nejsou při nabourávání pocitu domácího bezpečí tak intenzivní. Trailer uvádí něco ve smyslu „říkáme si, že nám se nic nemůže stát“, a přesně o tom to je. Ve svých domech a bytech a chalupách se cítíme nejbezpečněji, jako nenapadnutelní, ale v dnešní době tato integrita postrádá dřívější stabilitu (kterou možná nikdy neměla, ale alespoň nám to nebylo neustále sugerována všemi dostupnými médii) . Před čím a jak dlouho nás uchrání vrstvy dřeva, betonu a skla? Právě ono postupné pronikání za fyzicky i psychicky vymezené hranice soukromí děsí v Cizincích nejvíc. Od drobných provokací, přes introspektivní prohození rolí (KILLER) až k brutálně a na americky film velmi nekompromisně vyhrocenému finále. Rozkošně mrazivých scén, kdy se z hlouby mizanscény vynoří hajzl s bílou maskou by mohlo být více, ohraných klišé s vybitým telefonem a starým rádiem v kůlně méně, každopádně z toho nemám vůbec dobrý pocit, za což horor slabší čtyři hvězdičky jistě zaslouží. Apendix: Z různých důvodů jsem si během sledování vzpomněl na Vacancy, Straw Dogs, Wolf Creek a pochopitelně Funny Games. P.S.: Mezi žánry rozhodně nepatří mysteriózní a délka není 107, nýbrž velmi sympatických 85 minut. 75% (26.08.2008)