O zlatém pokladu

"Člověk může změnit názor Sára, časem." Pohádka, nebo snad legenda, která mohla vzhledem ke svému námětu, vzniknout až po změně režimu a je zajímavé, že byla natočena až o necelých pět let poté. Její příběh vypráví o docela vyčůraném způsobu, jak pomocí slibu zbohatnutí, udělat z jednoho chamtivého misantropa, docela sympatického filantropa a o tom, jaké bylo a je, postavení mladých dívek či žen v židovské společnosti, ale především o tom, že největší bohatství, se skrývá v pomoci druhým. (16.10.2015)

Velmi zdařilá pohádka na motivy skutečně žijící historické osoby. Navíc vše doplňují perfektní židovské reálie...není divu, poradcem byl Viktor Feuerlicht, který si zde i střihl roličku. Mezi vedlejšími postavami je možno spatřit i Radka Valentu  a mladičkou Marthu Issovou. Akorát na wikipedii píšou nesmysl, když uvádí Miroslava Etzlera jako Rudolfa II. Ten se v této postavě objevuje v jiné židovské pohádce (Rabín a jeho golem). (28.09.2021)

Jistě, že by se tu dalo mnohé kritizovat, ale proč kritizovat něco, co je v zásadě dobré a každý pokus udělat z tupých, nevědomých, sobeckých hajzlíků aspoň trochu přijatelné lidi se počítá, navíc poučit děti (ale i dospělé tupé, nevědomé a sobecké hajzlíky) o legendách je věc víc než záslužná. Kdo nemá rád model "z chudoby ke štěstí přišel" ať nesází sportku a ať radši nepokouší ani štěstíčka na pouti. Mimořádně zdařilá je hudba. Na adresu těch, kdo se nedokáží zdržet antisemitských keců bych měla upřímné: "Dej vám Bůh, co si zasloužíte!" (13.04.2013)

Židočešství, tak brutálně zlikvidované nacismem, je přirozenou součástí našich dějin i kultury v duchu a pokračování Masarykova a Benešova odkazu. Citlivá evokace této kultury současně zachovává památku jedné z nejvýraznějších a nejnadčasovějších postav našich i evropských dějin. A to by se nemělo omezovat jen na pojmenování ulic. Scénář, režie i herecké obsazení tyto klady dále jen dále umocňují, aniž by se vyhýbaly lidským rozměrům postav a osobností židovské minority. (01.10.2022)

Jeden z nejzářivějších pohádkových televizních titulů devadesátých let. Málokterá pohádka se z této doby povedla tak, jako tahle ze židovského prostředí. Kromě duchů, které jsou ztvárněny hrozným způsobem, dokáže film zaujmout ve všem. Ve vyprávění příběhu, postavách, gradaci i hudbě. Kubec i Kostka si své postavy užívají, hlavně Kostkovi se však podařilo sebestředného a vychytralého žida obdařit aspoň špetkou soudnosti a lidskosti. Tato pohádka se nemá za co stydět a i při své délce ani chvíli nenudí. Bravo. (25.07.2016)