Bátoryčka: Krvavá grófka

A vraj Jakubiskova verzia je zlá ............. Úvod, Erzebetine detstvo a manželstvo nepochopiteľne narýchlo odbité, zato nudnému vzťahu (vačšinou na diaľku) s Turzom je venovaná celá polovica filmu. No a tá druhá je pre zmenu venovaná vraždám, ale že by to bolo zábavnejšie sa nedá povedať.............. (18.02.2010)

Lacnejší, ale podľa môjho názoru aj lepší, zaujímavejší a pútavejší film o Čachtickej panej než Jakubiskova verzia Bathory. Možno som z filmu tak nadšený len preto, že Jakubiska verzia ma veľmi sklamala. A tak som teraz spokojný aj s tým málom, čo som dostal. Neviem. Každopádne, verzia Delpyovej obsahuje všetko, čo od filmu o Bátoryčke očakávam. Načrtnutie doby v ktorej žila a jej mladosti, dôvodov prečo (pravdepodobne) vraždila a mučila mladé dievčatá, ako to približne mohlo vyzerať a ako nakoniec dopadla.Bodka. Spracované jednoducho,zrozumiteľne, bez zbytočných dejových odbočiek,omáčok,poetiky a dlhých nič nehovoriacich záberov. Ako málo niekedy stačí ku spokojnosti. Objektívne by to bolo za lepšie 3, ale priznám sa že téma Báthoryovej ma už od mala zaujímala a fascinovala, takže 1 hviezdu si tam subjektívne prihodím. 70% (24.02.2021)

Jednodušší, naivnější, levnější a celkově horší verze příběhu o Bathory, která existuje jen proto, aby byl konečně doceněn Jakubiskův projekt. V téhle verzi je zajímavá pouze shodná snaha vyprávět příběh nikoli o krvelačné bestii, ale o mocné ženě, která byla ve své době výjimečnou osobností. Ale veškeré složky filmu, počínaje herci a nekonče výpravou, zcela selhávají. Hlavní dějová linka začíná až po smrti Nádasdyho a hraběnka se velice rychle stává marnotratnou stárnoucí milenkou 21letého zajíčka. Dost už bylo fiktivních milenců po boku významných ženských osobností minulosti i současnosti! Takovou scénáristickou berličkou se spíše poukazuje na bezradnost než na cokoli jiného. Dialogy navíc připomínají staré televizní klepy a nikoli život u dvora. Dále těžko mohu uvěřit zámožnosti Erzsébet, když se ve svých střízlivých kostýmech evokujících západní Evropu (kde jen je ta jemná linka mezi Uhrami zmítajícími se boji s Turky a Vídeňskou smetánkou, kterou tak přesvědčivě zosobnila Anna Friel?) pohybuje ve zcela prázdných interiérech i exteriérech. Pakliže si někdo dáte tu námahu, zjistíte, že v posledních 50 letech vzniklo o Bathory hodně balastu, ale až nyní je možné realizovat takové filmy alespoň na reálnějším základu. Děkuji tedy Julii Delpy za snahu. (08.11.2009)

Nelze nesrovnat s Bathory JJ a pak popřemýšlet která verze je podařenější. Pro mě osobně je to Bathory a to pro jistou odvahu být nekomfortní. Čachtická paní je komorní drama, postavené jen na hercích a pár kulisách. Scénář je odveden tak na půli cesty. Problém je zde ve strašlivé okleštěnosti děje v délce ani né 100minut. Vše je zde zbrklé, nedotažené a pořádně se divák o Erzebet Bathory a době ve které žila nic nedozví. Jak jsem již zmínil, jedná se o herecký film a obsazení znělo slibně. Bohužel nikdo zde doopravdy nezazářil, ale nikdo zde opravdu nekazí dojem-výkony protagonistů jsou solidně odvedenou prací (jako komoda v Ikey). Celkově je Čachtická paní solidním, průměrným historickým snímkem, jenž dokáže na televnizní obrazovce diváka zabavit a moc nenudit, rozhodně jej však ničím neohromí, či na něj v paměti po čase nezbyde nějaká významnější vzpomínka, či myšlenka. (08.10.2010)

Nečekala jsem žádnou perfektní podívanou - ostatně nejen hodnocení ale také celkový obsah tomu podprůměru sám napovídá. Vždy mě zajímalo jak by to asi s Alžbětou Bathory mohlo být doopravdy, ale jedno vím jistě - tento film je mnohem horší než Bathory Juraje Jakubiska. V Bathory od Jakubiska se alespoň někdo spolehl na rozmanitější a smysluplnější scénář, pravděpodobný sled událostí či na historickou podobu nejen kostýmů, ale také všeho ostatního. Zde jste svědky toho, že se hraběnka chová jako lesba, megera, domina, lehká žena, násilnice, masochistka a jako zářný příklad na psychiatrii. Podobně jako se mi nelíbilo celkové zacházení s fakty kolem celého "případu" se mi nezdálo zobrazení Nádasdyho jako tlustého čuněte, který se občas objeví na bitevním poli, ale v ruce stále třímá jablko nebo jinou pochutinu, chodí navštěvovat lehké děvy a prahne po ranci peněz. Nepochybně bude zrnko pravdy na tom, že tato žena se stala jednou z největších záhad historie podobně jako pyramidy v Gíze, ale pravda zemřela s ní(podle skutečnosti ale uhořela). Musím ovšem pochválit dva herce bez kterých by film ode mě pravděpodobně dostal ještě horší hodnocení: Julie Delpy a Daniel Brühl."Pravda byla zazděna za cihlovou zdí, a nás ostatní již brzy pohřbí čas." (23.02.2013)