Klub poslednej nádeje

|| Scenár: Craig Borten, Melisa Wallack | Produkcia: Robbie Brenner, Nathan Ross, Rachel Rothman | Distribúcia: Focus Features | Štúdio: Truth Entertainment, Voltage Pictures | Rozpočet: 5 miliónov $ | Tržby: 29,848,515 $ || McConaughey-ho herecký koncert, vo filme, kde hraje hlavé husle premena osobnosti a s tým súvisiace životné hodnoty. Napriek háklivej téme morálne omnoho korektnejšie, než Wolf of Wall Street a historicky neporovnateľne dôležitejšie. Jared Leto je až k neuvereniu ženou, možno až príliž - priestoru vo filme však nemá priveľa, takže jeho postava neirituje, no ani neohúri. Je to film prakticky bez hudby, a nakoľko kinematografické dielo pre mňa nemôže byť plnohodnotné bez hudobnej stránky, neni ním ani moje hodnotenie. Ps: Oscara môže zhrábnuť Matthew, aj napriek tomu, že som bol presvedčený, že medzi Bale-a a DiCapria sa už nikto na môj zoznam favoritov nedostane. 84% | HD, THX, EN DTS | (15.02.2014)

Ron Woodroof je dělník a fanda do rodea, ale především milovník života, který si ho umí užívat a ničeho si přitom neodříká. Drogy jsou snadno k mání, chlast teče proudem a holky, co se motají kolem jezdců rodea, jsou obvykle svolné někde v přívěsu věnovat příjemnou chvilku ctiteli a rozptýlit nudu. Jsou raná 80. léta, pryč je doba ropných šoků, hořkosti vietnamské porážky a občanského aktivismu. Přišla éra reaganomiky, yuppies a nového sebevědomí. Nic se nezná nemožné a heslem dne je zábava. Jako blesk z čistého nebe zapůsobí po ošetření úrazu zpráva lékařů o tom, že Ron má rozvinutý AIDS a podle jejich zkušeností mu zbývá 30 dní života. Dosavadní životní styl i všechny hodnoty, které Ron vyznával, jsou rázem pryč. Jenže místo aby pasivně vyčkával na smrt, rozhodl se s ní poprat. Nejen s ní, ale i se systémem, který nemá rád ty, co vyčnívají a hledají postranní cestičky mimo vytyčenou trasu. Ron se stane propagátorem neschválených léčebných metod a nepovolených léků. Z 30 dní se stávají stovky a poté celá léta. Mění se přístup k AIDS, mění se společnost a mění se i hrdina příběhu. Z jižanského neotesance a homofoba v člověka, který pochopil nutnost tolerance a umí se pohybovat mezi příslušníky sexuálních menšin. Klub poslední naděje je drama založené na silném příběhu a kontroverzním nepřehlédnutelném hrdinovi. Řekl bych, že volbou nepříjemného tématu o lidském strádání a umírání, nelíbivého způsobu vyprávění (dalo se mnohem výrazněji pracovat se sentimentem nebo naopak použít cynický černý humor) a především výkonem Matthewa McConaugheye a Jareda Leta v hlavní a vedlejší mužské roli se řadí Klub k nejzásadnějším filmům sezóny. Honza Tříska kdysi na adresu amerických herců prohlásil, že v zájmu role a pověsti jsou ochotni podstoupit prakticky cokoli, a McConaughey dokládá, že Tříska nenadsazoval. Z hezounka, který ještě nedávno okouzloval v romantických komediích, se transformoval do chodící reklamy na krematorium, které byste z fleku spočítali každé žebro na hrudníku a které z vyzáblé tváře poznamenané stresem dál planou oči odhodláním. Tohle je bez nadsázky špičkový herecký výkon hodný oskarového klání. Celkový dojem: 90 %. (19.02.2014)

HIV pozitivní Robin Hood rozvíjí svůj neuvěřitelný příběh, v němž se z vesnického a rádoby chlapáckého burana stane opravdovým mužem se srdcem na správném místě. Přerod hlavní postavy je velmi sympatický, celý film, ač založen na skutečné události, působí příjemně odlehčeně, místy snad až černohumorně. K dalším velkým plusům patří nikoli černobílé zpracování a nulová přítomnost patosu. Je fajn, že film nemá zapotřebí tolik tlačit na city (jako třeba Philadelphia). 7/10 (07.12.2014)

Matthew má sakra formu a i v tomhle papírovém tahu na branku je k sežrání. Téma okolo HIV a boji proti zlotřilé korporaci ("Fuckin' FDA") tu bylo už mockrát, ale nevzpomínám si, že by byly podané takhle stylově. Život, který mu nemoc přinese je překvapivě mnohem plnější a zajímavější - vždyť byl ksakru i v Japonsku a založil si poměrně úspěšné podnikání. Herecky jde o nejlepší ligu v nejlepší formě, Jared Leto byl uvěřitelnější jako ženská než jako chlap! Je to pro osobní potřebu. (22.01.2014)

Dallas Buyers Club mnozí řadí do škatulky oscarovek, které ze svých závažných témat (tady boj s AIDS, ale současně s oficiální zdravotní politikou USA) dělají slzopudné kýče postavené hlavně na výjimečných hereckých výkonech (zde brilantní McConaughey a neméně skvělý Jared Leto). Takovéhle cejchování ale v tomhle případě uplatňovat nelze, alespoň ne v plné míře. Film lze sice chápat jako poctu Woodroofovi, ale ani omylem ji není možné vidět jako prostou glorifikaci - sledovat McConaugheyho vychrtlého kovboje je po většinu času nepříjemné, stejně jako s ním sympatizovat vzhledem k jeho homofobním a dalším předsudkům. Jistě, jeho přerod v kámoše gayů a transsexuálů je ilustrovaný scénami, které mohou vzbuzovat pobavený úsměv, ale pořád to není nic, co by bilo do očí. Navíc, film některé emocionálně vypjaté momenty, u nichž oscarovky obvykle tráví nejvíc času, chytře odbyde krátkou promyšlenou montáží, která je nicméně svojí zkratkovitostí o to působivější. Naštěstí zdaleka nejde jen o film s excelentními herci a po otřesném Café de Flore mě překvapuje, co Jean-Marc Vallée zvládl natočit tady. Každý má asi svoje highs & lows. (05.01.2014)