Réžia:
Peter WeirKamera:
Russell BoydHudba:
Burkhard von DallwitzHrajú:
Jim Sturgess, Colin Farrell, Ed Harris, Saoirse Ronan, Mark Strong, Alexandru Potocean, Gustaf Skarsgård, Sebastian Urzendowsky, Dragoș Bucur (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Útek bol iba začiatok. Jeden z najsilnejších skutočných príbehov o ľudskej vôli a túžbe po slobode bol nakrútený podľa knihy Slawomira Rawicza a popisuje útek skupinky väzňov z ruského gulagu v roku 1940. Utečenci sa vymania z neľútostnej sibírskej zimy, prejdú oblasťou jazera Bajkal a prekročia Transsibírsku magistrálu. Pred sebou však majú omnoho krutejšie skúšky ľudskej odolnosti a vôle – púšť Gobi, prechod cez Himaláje a Tibet. Zachránia sa až v Indii na americkej vojenskej misii po 6.500 kilometroch strastiplného putovania.
V roku 1940 utečie medzinárodná skupina väzňov z ruského gulagu a putuje okolo jazera Bajkal do Mongolska, púšťou Gobi cez Himaláje do Tibetu, aby sa napokon ocitla na slobode v Indii. V sedemčlennej skupine sú traja Poliaci, Juhoslovan, Američan a Rus, ktorý z lágra utiekol kvôli dlhom. Utečenci sa vymania zo zovretia neľútostnej sibírskej zimy, prejdú oblasťou Bajkalského jazera a prekročia Transsibírsku magistrálu. Čoskoro zomrie poľský mladík a pridá sa k nim mladučká Poľka Irena. Vodcom utečencov je poľský dôstojník Janusz, ktorý sa zbližuje so starším Američanom, inžinierom Smithom. Utečencov čakajú ďalšie kruté skúšky ľudskej odolnosti a vôle, púšť Gobi, prechod cez Himálaje a Tibet. Zachránia sa, až keď zdolajú celkovo šesť a pol tisíc kilometrov a ocitnú sa na americkej vojenskej misii v Indii. Pre Poliaka Janusza sa však jeho "cesta späť domov" skončí až oveľa neskôr - po páde režimov vo Východnej Európe v roku 1989.
(TV JOJ)
Videá (1)
Recenzie (983)
Útěk ze Sibiře mě zaujal zejména ve dvou aspektech: 1) důležitost postav a jejich zakomponování do výsledného díla, jinými slovy postavy přicházejí a odcházejí v rámci vývoje příběhu naprosto přirozeně bez ohledu na hvězdný status hereckého představitele (Colin Farrell, Ed Harris, začínající Saoirse Ronan); 2) Prezentování útěku jako cesty za svobodou skrze prostor a čas, tzn. postavy putují nejen přes nejrůznější podnebné pásy, ale i mezi vícero historickými etapami (putování zabralo několik let) - koncept vztahu mezi prostorem a časem, kdy čas byl pevně svázán s prostorem, jinými slovy čas potřebný k cestě byl součástí prostorové vzdálenosti a omezené lidské, příp. zvířecí síly potřebné pro dané přemístění v prostoru, je uveden do extrému v úplném závěru. Moderní společnost dokázala skrze nové technologické postupy výše načrtnutý vztah téměř maximálně narušit a čas přetavit do finanční podoby. Je příjemné se zase na chvíli ponořit "do dob", kdy cesta znamenala tak trochu životní pouť. ()
Co mi chybělo v "Bílém pekle", tady bylo. Postavy, s nimiž se člověk může ztotožnit, velkolepé záběry ruské, mongolské, indické a jiné přírody (National Geographic je National Geographic), skvělá hudba. Některé scény (muži odeženou smečku vlků od mršiny a pak se chovají přesně jako oni - přechod pouště...) jsou nezapomenutelné stejně jako kreace Colina Farrella (zíral jsem). Zamrzel naprosto nevyužitý Mark Strong, v ostudné zkratce podaný přechod Himálaje a celý ten uspěchaný konec vůbec.__P.S. Řekl bych, že za zklamání, které tenhle film mnohým přichystal, může z velké části i český distributor, který zase jednou (podobně jako v případě Bílého pekla) vymyslel "skvělý, bombově dramatický" název. Je jedno, že zmíněný útěk ve filmu vůbec neuvidíte (a přitom by člověk podle titulu čekal alespoň nějaké jeho plánování), je fuk, že se na Sibiři odehrává zhruba polovina děje... Zkrátka "Cesta zpět" by se někomu asi zdála nudná. ()
Dávno pred kinopremiérou som dychtivo očakával nový film P. Weira. Po poniektorých slabších hodnoteniach som trochu vychladol, ale film som určite chcel vidieť. Film som videl na požičanom blueray disku a bol to pre mňa krásny zážitok. Nádherne čistý obraz a príroda vo všetkých farbách a podobách. Skutočne nad všetkým tým skvelým hereckým obsadením, zvlášť vyzdvihnem Eda Harrisa a C. Farrella, vyčnieva príroda ako ozajstný hlavný predstaviteľ. P. Weir dal postaviť tábor v skutočnej veľkosti a určite to mnohým veľmi pomohlo herecky sa maximálne ponoriť do svojich úloh. Jedinú veľkú výhradu mám k tomu ako rýchlo došlo k samotnému úteku. Určite si to pýtalo pár dramatických minút navyše. Niektoré scény sú strihnuté a ukončené práve v momente, keď čakáte, že budú pokračovať ako los v bahne či vyhladnutí vlci. Naopak esom v rukáve je Saoirse Ronanová, ktorá žiari v každej scéne a je na najlepšej ceste stať sa jednou z najobsadzovanejších herečiek. Pre niekoho možno bude film nudný a zdĺhavý, ale ja som naozaj hltal každú minútu a pomalé tempo rozprávania mi sedelo. Film dýcha ľudskosťou, túžbou po slobode a tisíce kilometrov o hlade a smäde nemôže byť prekážkou. Fanúškovia nemeckého Bieleho pekla, by si novinku P. Weira nemali nechať ujsť. Film stvorený pre veľké plátno alebo veľkú obrazovku s vysokým rozlíšením a kvalitným domácim kinom. 90%. ()
Odchod ze Sibiře. Řekli si, že půjdou. A tak šli a šli... Weirovi ovšem ušlo, že bez pořádného scénáře to jako drama bude šlapat jen stěží a bude to spíše takový „krok sun krok“. Jde totiž o nedůstojnou náhražku Sedmi let v Tibetu i Kam až mě nohy donesou (o to více, že to je vymyšlené, ovšem jak dokazuje Motýlek, tak ani to nemusí být vždy nutně špatně). Ostatně škoda že mu právě tyto adaptace utekly (vlastně dvojnásobná škoda, protože pak by to nebyly nepovedené filmy). Ovšem málokdo umí dostat do dění jako právě Peter Weir. Měl jsem pocit jako bych si tu úmornou štreku prošel také (myšleno v dobrém), v každém okamžiku jsem přesně cítil to co postavy, byl jsem tam. Takže z mé strany prožité; resp. prošlé; a proto výtečné. ()
Sedm let v Tibetu dovedených k dokonalosti. Přes jistou prvoplánovost celého projektu se tahle adaptace knihy Slawomira Rawicza povedla vskutku nevídaně, režisérský nestor Peter Weir natočil strhující příběh, který je, bez v Hollywoodu téměř nemyslitelného patosu, skutečnou poklonou oněm polozapomenutým hrdinům. O přístupu tvůrců hovoří nejlépe už jen ten prostý fakt, že se v gulagu mluví rusky, jen polština je nahrazena angličtinou (je to výhra jen napůl, ale díky bohu za ni). Weirovi se podařilo na americký film nevídaně udržet autenticitu ruských reálií, což bylo podpořeno vynikajícím castingem i mnohým odpozorovaným (kostýmy, tetování, typologie herců...). Útěk ze Sibiře je složen ze dvou částí - gulag a odysea z něj, přičemž samo téma gulagu vlastně teprve čeká na své filmové objevení. Sekvence ze sovětského lágru svou až didaktickou konotací trochu skřípe, ale záměr je jasný. Připomnělo mi to analogii literární, a totiž novelu Jeden den Ivana Denisoviče, v němž šlo také především o nutnost sdělit jistá fakta světu, což Solženicyn realizoval prostým soustředěním se na detaily. Skutečné filmové demaskování zrůdného systému gulagu teprve na své ,,souostroví" čeká. Jestli je něco k vyzdvižení zvlášť, pak především herecké mistrovství většiny zúčastněných herců - od zkušeností Eda Harrise až po křehkost Saoirse Ronan, kongeniální byl ale především výkon bravurního Colina Farella. Poláci mohou být právem na co hrdí - mají své hrdiny. Nezapomínejme, že i my máme podobné, už by někdo (a klidně zase americká produkce) mohl konečně zfilmovat osudy bratrů Mašínů a Milana Paumera a jejich legendární útěk přes celé východní Německo do západního sektoru rozděleného Berlína (třeba jako filmovou adaptaci strhujícího románu Jana Nováka Zatím dobrý), příběh je to stejně neuvěřitelný... ()
Galéria (77)
Fotka © Newmarket Films
![Útek zo Sibíri - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/162/774/162774528_a76a89.jpg)
Zaujímavosti (23)
- Snímek je natočen na motivy knihy "Dlouhé putování", kterou autor Sławomir Rawicz údajně napsal na základě vlastních vzpomínek na útěk z ruského gulagu z roku 1941. Velká část minipříběhů a scén z tábora ale byla převzata z díla "Kolymské povídky" od Varlama Šalamova. Příkladem jsou scéna s vraždou pro svetr při hraní karet, která byla inspirována povídkou "Na sekeru", zbavování se vší z oděvů, jež má původ v části "Suchý příděl", vyprávění románů za chleba a ochranu, pocházející ze "Zaklínače hadů", či falešné lákání k útěku dle "Kondenzovaného mléka". (fmash)
Reklama