Carlitova cesta

Popravdě jsem první hodinku a půl na filmu nespatřoval nic dechberoucího a kromě vynikající scény v kulečníkovém baru kolem mě Carlitova cesta pouze tak nějak proplouvala. Po lodním extempore Seana Penna ovšem film dostane neskutečné obrátky a grády. Začíná závod s časem, který Al Pacino velmi těžko může vyhrát, přesto se rve co to jde. Carlito Brigante udělal skrze varování tři základní chyby a všechny jej dostihnou. Nikdy už nemůžu mít rád Johna Leguizama. PS: Druhá projekce mi jasně ukázala, že tento film je bez jediné chybičky naprosto skvělou záležitostí. 100% (03.10.2009)

Napodruhé zvyšuji na maximální hodnocení téhle skvělé gangsterky, s De Palmou v plné síle. Zatímco ve Scarface byl Montana dokonale odpozující postavou, "staré školé" Carlitovi Brigantemu, s jeho morálními zásadami ulice (na které tak dojel), divák prostě musí fandit, ačkoliv díky svě drogové minulosti nebyl rozhodně žádným svatouškem. De Palmova schopnost poutavě vyprávět děj a zároveň uchvacovat režijními nápady se projeví už v první dramatické scéně v kulečníkové herně. Závěrečných patnáct minut pak neuvěřitelně graduje a scéna jízdy na sanitním stole s těžce raněným Carlitem a s jeho pohledem na reklamní plakát "cesty do ráje", za doprovodu melancholické písně, je pak nádherně smutná a povznášející zároveň. (14.07.2006)

Ďalšia Pacinova mafiánčina. Vznikol tak film evokujúci žánrovky 30.tych rokov, v ktorom sa portorikánsky chlapík vracia do každodenného života s rozhodnutím definitívne skoncovať s minulosťou zabijaka a priekupníka drog. Popravde tento film ma príjemne prekvapil, Al Pacino len dokázal, že je dobrý herec všetkých rozporuplných charakterov. Ako je aj Carlito. Veľmi smutný, ale naozajstný príbeh, vynikajúce herecké výkony Al Pacino a Seana Penna, silný príbeh drogového dílera. (09.12.2012)

Tentokrát mne De Palma nezklamal v tom nepříliš pozitivním smyslu - tedy natočil film, který odpovídá modelu, v jakém většinu jeho filmů vnímám. V Carlitovi všechno tak nějak funguje, ale funguje to také tak nějak šedivě, aby v té šedi nakonec zazářilo několik v pravdě geniálních scén. Vrcholem Carlitovy cesty je bezesporu virtuózně zrežírovaná honička na nádraží a k její dokonalosti nemá daleko ani několik dříve se objevivších momentů. Zbytek je tuhle dobrý, tuhle velmi dobrý, ale nikde vynikající. Při srovnání s jinou ikonickou gangsterkou od De Palmy, Scarface, musím na jednoznačného vítěze pasovat příběh Tonyho Montany, který si buduje vlastní pravidla a vlastní svět, v němž se cítim skoro tak dobře, jako v tom (nepřekonateném) kmotrovském. Výrazně komornější a intimnější Carlito obsazuje svět budovaný jinými filmy už v minulosti a ten po mě takovou přitažlivost nemá. 70% (25.05.2009)

De Palma mě nikdy doopravdy nechytl za srdce. Zjizvená tvář byla blízko, ale ani ona nedosáhla páté hvězdy. Carlitova cesta je ale jiné kafe. Velmi mi připomínala Scorseseho gangsterky, které jsem si tak oblíbil. Hrdina vypráví své story (na rozdíl od Scorseseho v menším časovém úseku) a diváka dokonale vtahuje, jako člena svojí rodiny, do příběhu. Skvělý Pacino Nemá chybu. Výborný film. (16.04.2010)