Odboj: Bielski partizáni

Zwick nebyl nikdy můj nějak zvlášť oblíbený režisér, jeho sklony k příliš přepjatým a rozmáchlým emocím mi neseděly, ale musel jsem mu nechat, že akční scény mu docela jdou. Odpor je bohužel oproštěn i o tuhle jeho přednost, takže film o lidech schovávajících se v běloruských lesích nejen že není syrovým dramatem o tíze rozhodnutí, boji s přírodou a saháním si na dno svých schopností a vůle (o tom všem se tu sice občas mluví, ale vidět to moc není), ale navíc pokud se ve filmu střílí, působí to spíš jako z horšího hraného dokumentu BBC než z celovečerního filmu. Pár kouřových petard a bumajzlí simulujících granáty a bomby, trocha té hlíny zvednuté ze země po zásahu tvrdým žaludem a to je všechno. Byl jsem zvědavý alespoň na závěrečnou konfrontaci s Einsatzgruppe SS, ale velké finále natočené v duchu předváděček klubů vojenské historie po taktické stránce proběhne tak, že cca dvacítka Němců a jeden tank úplně bez jakýchkoli záloh a spojení se zázemím se nějak octne uprostřed palouku, aby se na ně dalo hezky střílet ze všech stran a záchrana přijde nepozorovaně a velmi nečekaně v poslední chvíli. Není to žádná filmová katastrofa, jen zcela nevýrazný film o zajímavé válečné epizodě. (17.04.2011)

Typický Zwick. V tomto případě bohužel. Hrdinná story o neskutečném partyzánském dobrodružství s biblickou paralelou v druhém plánu, vystavěná na několik let dávno obnošeném modelu ze sekáče ‚based on true story‘, totiž potřebovala pořádnou dávku syrovosti a nikoliv kýčovité obrázky běloruského lesa. Zwickovi unikají postavy, což za předpokladu, že na nich příběh stojí, je zásadní problém, ze kterého jej nevyhrabou ani špičkoví herci. Chybí tomu jakákoliv osudovost při těžkém rozhodování (a že jich scénář nabízí požehnaně), která je nahrazena skládáním klišovitého puzzle z dílků dávno ohmataných jinde. Že se tak (zřejmě) dělo doopravdy mi bylo jedno, protože je to servírováno formou standardního bijáku na ukojení sentimentálních diváků. První půlku mě to strašně sralo, v té druhé už mi to bylo úplně volné. Věřím ale, že v závěrečném zúčtování na louce museli někteří fandit ve stoje. Já chtěl Zwicka nakopat do koulí. (21.01.2009)

Zwick velice překvapivě selhává tam, kde je jinde nejsilnější. Celý snímek se nese v prapodivně patetickém a klišovitém duchu a velké zklamání jsou bojové sekvence samy o sobě. Jsou poměrně nepřehledné, bez dávky syrovosti a krve. Jakožto historická rekonstrukce je film tím pádem značně nefunkční. Byl znát menší rozpočet. Kulisy a výprava celkově nejsou tak špičkové jak je na Zwicka zvykem. I přes všechno ovšem stále platí, že Edward nedokáže natočit vyloženě špatný film. Je to kluk vychytralá, protože si vždycky vybere tak zajímavou látku, kterou i když zmrší, pořád tam bude alespoň hutná dějová kostra. Odpor není vyloženě špatný, ale nikterak zajímavý a extrémně koukatelný rovněž není. (12.07.2009)

Partyzánem se člověk nenarodí…. Příběh, který si určitě zasloužil cestu na filmové plátno. Bohužel na mne působí jen jako obyčejný film, pojednávající o neobyčejných událostech. Jako strohé kopírování události oněch dní, bez špetky snahy vrýt se hlouběji pod kůži. Promrhat 128 minut času pouze převyprávěním skutečností, či snaha vybudovat silnější pouto k bratrům pouze slovy o tom, že ,,pomstou je přežít“ je trestuhodné. Trochu zveličuji, bohužel to měl udělat režisér. Já bych mu to odpustil. A snad i všichni ostatní, kteří se podíleli na tomto filmu. Jejich práce totiž (zřejmě) zůstane nedoceněna. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ *** Co uvidíme (možná) příště? Studio Paramount a L.Schreiber nám budou chtít vyvrátit názor, že Žid nesmí pít ani bojovat a je dobrý jen k umírání. Budou Karl a Egon mezi poradci? (10.02.2009)

Příčí se mi dát nižší hodnocení filmu s tematikou židovského pogromu (tuhle temnou stránku historie lidstva je potřeba si připomínat a za každý takový film jsem rád), ale co mi zbývá, když Zwickův autorský přístup dokázal zabít i takhle silný námět. Mám na mysli zejména typický hollywoodský trademark „na poslední chvíli“, zde zastoupený závěrečným spásným útokem na tank, který celý zážitek poslal spolehlivé do kopru. Proboha, koho tohle ohrané a stokrát viděné klišé ještě baví? Hollywood si zase šupácky hrál na vojáčky, s tvrzením „pravdivý příběh“ ať mě nekrmí a Zwick by potřeboval zlískat záda sedmiramenným svícnem. Herci, hudba a atmosféra běloruských hvozdů (potažmo litevských, kde se film točil) skoro bez chyby. (31.01.2009)