Obete vojny

Brian De Palma není režisér mého srdce. Dokazuje to každým snímkem a já nad tím trochu smutním. Je to dobrý režisér, avšak jeho chyby a nedostatky jsou příliš patrné a jeho snímky často spadají po pár minutách do nudy. Oběti války pro mě byly očekávaným snímkem hlavně proto, že měli tvořit společně s Apokalypsou a Četou, trojici toho nejlepšího o válce ve Vietnamu. Bohužel zůstaly daleko za očekáváním a i přes mého oblíbence Michaela J. Foxe a jeho protějšek ďábelského a mladého Seana Penna jsme se příliš často nudil a očekával něco navíc. To nepřišlo stejně jako u většiny snímků De Palmy. Určitě je v tom jistá morální výpověď a kritika postoje US Army k činům jejich vojáků za války ve Vietnamu, ale prostě to na člověka nemá ten nutný dopad a tu naléhavost, kterou by mělo. (03.03.2008)

Trošku neobvyklej film o válce ve vietnamu ukazující, že i Američani nebyli zrovna nějaký svatouškové a nijak se neštítili zmasakrovat jen tak pro legraci vietnamce, i když k tomu nějakej ten důvod měli, jinak se toho ale moc neděje, jenže všechno je tak sugestivně a napíjnavě podaný, že to vůbec nevadí a stejně nemůžete odtrhnout očí od obrazovky. V hercích opět nezklamal Sean Penn, sice někdy jeho projev trošku připomíná jeho roli v Ridgemont high, ale to nic nemění na tom, že je tady jinak skvělej a zdatně mu tady sekunduje neméně dobrej Michael J. Fox, podle mě je tohle jeho nejlepší vážná role, tim si u mě hodně šplhnul, škoda jen, že se do podobných rolí už moc nedostal (03.11.2006)

Zase jsem jednou proti své vůli a vlastně i přesvědčení podlehl "síle tématu" a ohodnotil film možná lépe, než kdyby se třebas úplně totéž a úplně stejně, jen v naprosto fiktivním prostředí, odehrálo, nu třebas ve Star Treku. Námět se mi totiž opravdu zamlouvá, ale mám pocit, že herci byli vedeni až k příliš opatrnickým výkonům, postavy lehce přiupraveny k jednoznačnosti, jakoby de Palma měl pocit, že komplikovat "zlo", dávat mu složitější strukturu, by mohlo být chápáno jako jeho ospravedlňování. A opět si hollywood neodpustil mnou neoblíbený, několikrát mnou kritizovaný a široce rozšířený prvek či postup - přesměrování hrůzy, již by mohl/měl divák prožít, do sentimentálních slz skrze použití tklivé hudby. Silné ***. (11.08.2009)

Výborný film z vietnamské války, který v syrové podobě ukazuje - jak napovídá samotný název - nevinné oběti tohto válečného konfliktu. Nepřítelem v tomto snímku není ani tak druhá strana, tj. Vietnamci, ale je jím chování a jednání mezi pěti vojáky, z nichž pouze jeden zůstane svůj. Výborné scény, dobré myšlenky (místy možná patetické), skvěle zaranžované záběry a perfektně hrající herci a to vše podtrženo skutečnou událostí, jež byla předlohou pro vznik tohoto filmu. (28.03.2011)

Další z řady snímků o Vietnamském syndromu nás přivádí k zážitkům bývalého vojína Erikssona, který nám svůj příběh naservíruje pěkně od podlahy formou vzpomínání při cestě vlakem. Film je naprosto nekompromisním svědectvím o zvěrstvech co se někdy ve válce dějí. Tentokráte si ale myslím že tvůrci zašli až "na kostní dřeň" vietnamské hrůzy. Michael J. Fox podává naprosto strhující výkon a u Seana Penna zase člověk tuší že se jedná o budoucího velkého herce. Celým filmem nás provází jemná podkreslující hudba geniálního Morriconeho. V jednom okamžiku mi ale přivodila opravdovou husinu. To prostě tento italský mistr umí na výbornou. (17.08.2009)