Mata Hari

Dokonce ani krásné kostýmy tomuhle snímku nepomohly. A co se týče kostýmů, nechápu, proč musela mít Greta Garbo, snad s výjimkou jediné scény, stále na hlavě nějakou pokrývku, většinou připláclou čapku, který činila její obličej ještě kostnatější, nosatější a méně ženský. Ano, všechno špatně - špatný scénář, křečovité zápletky, statická kamera, nudná řemeslná rutina (pouze dva působivější filmařské nápady - jeden při "loupení" dokumentů)... Milostnému citu mezi na první pohled homosexuálním hošíkem Ramonem Novarrem a ledově asexuální (nikoli údajně lesbickou) Gretou Garbo snad nemůže divák věřit, i kdyby se snažil sebevíc "hrát s sebou". Ačkoli měl film normální metráž, zdál se mi nekonečný, nekonečně nudný. A melodramatické finále se zoufale tklivou hudbou, jeptiškami a hrou "na nemocnici" už překonalo i ty nejpřeslazenější břečky. Mata Hari měla možná smůlu, že jsem si těsně před ní (pro srovnání) dopřála tematicky totožnou, avšak filmařsky vynikající von Sternbergovu Dishonored s Marlene Dietrich. Prostě - nebe a dudy. A bohužel, po tomhle filmu jsem se jen utvrdila v názoru, že opěvované herectví božské Grety bylo pouze krátkodechou dobovou záležitostí. Ta dáma byla jako dobře nasvětlená panna z výkladu. Mimika žádná, když tak neadekvátní situaci (viz zář štěstí v očích milenky, jež blaženě kráčí na svou vlastní popravu), pohyby veskrze toporné... Estetický ideál postavy i tváře se dávno změnil - a tím pominulo i veškeré Gretino kouzlo, protože v ničem jiném ani netkvělo. (01.09.2011)

Nějakým způsobem mi to navzdory všem kopancům a naivitám nakonec sedlo jak prdel na hrnec! Trailer zase jednou prokázal své propagandistické umění (v tom negativním slova smyslu), namísto slibované špionáže s neotřesitelnou boho-ženou se divák dočká přeslazené romantické omáčky, v níž plave či spíš topí se chaboučká Greta Hari...tedy jako postava, jako hérečka je Mata Garbo sqostná! (27.10.2011)

G. Garbo je exotická a svůdná tanečnice a špiónka. Mata Hari : už to samotné jméno zní ozvěnou tajemství, intrik a sexuálního kouzla. A kdo by měl být lepší představitelkou proslulé špiónky z 1. světové války než Greta Garbo. Záhadná, nádherná ikona stříbrného plátna, zvaná " švédská sfinga " Romantické drama hodnotím, jako nadstandartní podívanou ***** (17.11.2012)

Dovedu si živě představit, jak na počátku třicátých let, při sledování exotikou prosyceného tance Mata Hari k uctění mýtického boha Shivy, polovina diváku v sále ani nedýchala... někde tady se asi začal utvářet kult okolo nedosažitelné Garbo. A představa o tajemné a nepřístupné ženě vamp je v podvědomí diváctva s ikonou "Greta Garbo" spojována vlastně dodnes. "Mata Hari" nicméně zdaleka nestojí jen na bedrech své titulní představitelky. Jde totiž předně o slušně napsané, spletité špionážní drama, kterému nechybí cit pro napětí a dobovou atmosféru; a jež se může pochlubit kvalitně odvedenou výpravou. Jen tak mimochodem. Když porovnám "Mata Hari" s o rok starší "Annou Christie", nelze si nevšimnout, že působí filmařsky mnohem vyzrálejším dojmem. Za ty pouhé čtyři roky od vzniku zvukového filmu došlo k přímo mílovému kroku v zásadní změně stylu vyprávění směrem k využití mluveného slova pro potřeby "nové" filmové reči. (24.03.2006)

Filmový hit, na který se nelze dívat očima dnešního diváka, není totiž rozhodně nadčasový.  Afektovaná romance, kde má přeslazený naivní charakter hlavního mužského hrdiny Rosanova ostře kontrastovat se zdánlivou otřelostí  mazané Maty Hari. V té době hodnocené přehrávání v milostných scénách se dá snést jen díky neschopnosti Garbo mimicky zastřít svůj  cynismus  a tak jako mrcha působí i ve scénách, kde měla projevovat hluboké city. Víc než příběhu samotného jsem si tu ale všímal věcí, které jindy sleduju jen okrajově. Třeba kostýmy Maty Hari, nádherná práce a vystřídala jich několik a jeden originál vedle druhého, naopak zklamáním byl taneček Garbo ve stylu indické tanečnice,  ale tady si uvědomuju, že již byla třicátá léta a do filmu se vplížila místo frivolnosti  let dvacátých svazující prudérnost a tak i  tento taneček mohl být považován za vzrušující.   Skutečná Mata Hari pak byla spíš naivní, ale krásná husička, ale takovou by Greta asi zahrát ani neuměla.  Příležitostně asi mrknu na Matu v podání Emanuelle.. (19.09.2023)