Sybil
Sybil
Réžia:
Joseph SargentScenár:
John PielmeierKamera:
Donald M. MorganHudba:
Charles BernsteinHrajú:
Jessica Lange, Tammy Blanchard, JoBeth Williams, Brian Downey, Gary Levert, Fab Filippo, Ron WhiteObsahy(2)
Snímek režírovaný renomovaným televizním tvůrcem Josephem Sargentem vychází se skutečného příběhu mladé ženy Sybil, jež se po pokusu o sebevraždu dostává do péče psychiatričky dr. Cornelie Wilburové. Během společných sezení dívka, která vykazuje zvláštní náznaky ztráty paměti, postupně odhaluje děsivý obraz strašlivého dětství, jehož pravidelnou součástí bylo psychické, fyzické i sexuální týrání rukou její vlastní, duševně narušené matky. Výsledkem nelidského zacházení byl rozpad Sybiliny osobnosti na šestnáct různých částí, jimiž se dívka bránila během dospívání krušné realitě. Je vůbec možné, aby Sybil někdy okusila normální život? Závisí to i na doktorce Wilburové, kterou bravurně vystřihla držitelka dvou Oscarů Jessica Langeová. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (23)
Většina filmu je natočená v jedné a té samé místnosti, kde střih po střihu pokládá Dr. Cornelie Wilburová otázky a dozvídá se nové a nové věci o Sybilině psychické poruše, někdo by jistě podle toho řekl nuda, ale to není v žádném případě. Ano není to film pro každého pořád jen samé povídání sem tam rozbité sklo a dotoho vzpomínky na dětství, při němž se sybil začala dělit osobnost. Musí se to brát jako Béčková záležitost. Za minimální rozpočet výborný film. Jediná větší chyba je konec ten sem očekával o něco dramatičtější, ale jinak si nemám na co stěžovat. Hlavně mě velmi potěšili herecké výkony. A určitě dyž né celé 4 si jistě zaslouží 3+. ()
Velmi sugestivní. Velmi pod kůži se zarývající. Psychická porucha podobná schizofrenii, ano. Ale schizofrenie dělící se ne na dva jedinc, ale celých šestnáct? To už je pořádný zmatek. Výborný zážitek. Výborný výkon Tammy Blanchardové, která vlastně chudinka celý film plakala. Pokud chcete někdy vědět jaké to je když máte dětství opravdu hodně špatné, rozhodně shlédněte tento film. ()
Nejvíce ubližují ti nejbližší, a pokud jde o vztah rodiče a dítěte, platí to dvojnásob. Právě o tom je mrazivý příběh talentované studentky, která se stala obětí své duševně choré matky. Přes řadu opravdu silných okamžiků se však zdá, že je to příběh příliš velký na tak malou plochu. Film nedokázal postupně budovat vztahy ani na jejich základě odhalovat jednotlivé osobnosti Sybil, prostě je vysázel na obrazovku jeden bod za druhým. Na druhou stranu byla řada věcí nedopovězena a vše plynulo hladce a spěšně až k závěrečným titulkům. Nicméně i přesto všechno to byl silný a mrazivý zážitek. Jeden z těch příběhů, na které se nezapomíná. ()
Neviem či si niekto vôbec uvedomuje, že tá choroba, s ktorou sa potýka hlavná postava nie je schizofrénia, ale disociačná porucha identity. Jej matka bola tá čo mala schizofréniu a nebola liečená. Film s roku 1976 so Sally Field som síce nevidela čo je škoda, ale Sybil z 2007 je ako televízny film veľmi kvalitná, dobre pozerateľná, tempo plynie nenásilne. ()
Schizofrenické filmy sú zväčša zaujímavé, tento bol o multischize a to je priveľa. Bolo vidieť, že ide o TV produkciu, čo trochu ubralo na kvalite. Na druhej strane ale musím pochváliť vynikajúci výkon Tammy Blanchard, ktorá sa musela popasovať v podstate so zahraním niekoľkých rôl naraz. Príbeh ale celkovým dojmom nenadchol. ()
Reklama