Kurz negatívneho myslenia

Začátek vypadal vážně slibně! parta handicapovaných životních ztroskotanců umně zmanipulována vymletou náčelnicí psychohovnologického kurzu na vymývání mozků pozitivníma kecama se vydává na terapeutické sezení k jakémusi nerudnému bimbasovi mrtvému na spodek. To samo o sobě smrdí výborným námětem, když je bimbas docela slušně utopenej v depkách a hodlá celou tu sebranku ukázkově poslat do piče. Náčelnice hýří optimismem, neustále rozdává poučná hesla typu: nesoustřeďte se na problém, ale na řešení ( což jsou samozřejmě vynikající poučky hodné vepsání na transparent, pokud nemáte tu kurevskou smůlu, že řídíte vozejk pusou, protože kromě hlavy je komplet celý tělo v hajzlu..) Ještě i u depkujícího chasníka v baráku je to docela nadrcená tragikomedie. Náčelnice zkouší prorazit svým pozitivně napřesdržku laděným mentorováním totálně laxní a negativismem zocelenou stěnu někoho, kdo se prostě odmítá bavit o "řešení" s tím, kdo nemůže vědět, jak se ve skutečnosti cítíte, ale neváhá vám vysvtětlovat, jak byste se cítit měli. No a to je vlastně celé, protože někde tam se to zadrhlo. Potenciál té cynické předehry byl následně jaksi rozmělněn v divadelní konverzačce ostatních postav, které se taky nakonec probraly ze svého růžovopozitivního opojení do reality s nápisem: sem totálně v hajzlu, ale seru na vás! takže si o tom svém hajzlu navzájem povykládaly, trochu se u toho zlily a zkouřily, čímž jsme prosvištěly k poněkud odfláklému konci plnému svorné spokojenosti, jak si vlastně tímhle zážitkem celou tu existenci trochu ulehčily. Což mi přijde tedy značně zjednodušené, ale protože tomu severskému sobovi došel dech už někde v půlce, nijak ten odfláklý závěr nevyčítám. Rozhodně si myslím, že to téma mohlo zahýbat emocemi mnohem víc. Takhle jsem vypustila nejen jména všech těch postav už u závěrečných titulků . (01.05.2012)

Severská revolta proti naučeným úsmevom a pokryteckému pozitivizmu. Film zo začiaku len pomaly a neškodne plynie, oživenie a rozpumpovanie skupinovej dynamiky prináša nový líder - Geirr, pri ktorom sa Tori stáva len bezduchou neúčelnou figúrkou. Ide na to svojsky a hlavne cez skutočné emócie. Mrazilo ma celú dobu. (24.05.2010)

Režisér bruslil na sakra tenkém ledě, a kdyby cokoli odfláknul, dostal by to určitě parádně sežrat. Základem je hrstka dobře napsaných postav a jednoduchá zápletka, která uvolní všechny negativní emoce nastřádané nesmyslně dlouhým přetvařováním se ve jménu pozitivismu. K tomu přidejte pár opravdu hodně černých gagů a máte takový malý velký film (90%). (14.11.2007)

Sereme na čůráky v televizi, co se pořád smějí. Sereme na ty, co mají dobré přátele a rodinu. Sereme na ty, co mají život před sebou a sní, že budou někdo jiný. Sereme na ty, co tě litují. A na všechny, co nic nechápou. Na všechny kretény, co si myslí, že je možné být šťastný. Sereme na ně, na tebe i na mě. Btw docela mi to připomnělo Hornbyho Dlouhou cestu dolů. (19.04.2009)

Společně s lehčími drogami, alkoholem a posezením v přátelském kruhu nejlepší lék na blbou náladu. V žádném případě nejde o dotěrné poukazování na to, jak se mi všichni zdraví, plně mobilní máme vlastně dobře (což film zároveň nepopírá). Každý ať si klidně řekne „srát na ně“, ale měl by počítat s následky. Univerzálních pravd se tento karlovarský divácký hit dobírá přes vydatnou porci zlého i smířlivého cynismu a třeba v citaci Lovce jelenů se snoubí veškerá krutost i dojemnost celého Kurzu, který nakonec nikomu nevnucuje myšlení ani pozitivní, ani negativní. 80% Zajímavé komentáře: petaspur, Morien (04.11.2010)