Pavučina lží

Tradične poňatý, viac než solídne nakrútený špionážny thriller, ktorému ale chýba exotika Spy Game, či hi-tech coolovosť Enemy of the State na to, aby sa stal hitom. Body of Lies zachádza priamo do epicentra aktuálnej témy islámského terorizmu a robí to v sprievode perfektnej akcie. Ale hoci strieda lokality ako na bežiacom plátne a dej napreduje slušnou rýchlosťou, stále máte pocit, že sa repetitívne vrtí na jednom mieste. Asi preto, že všetko mimo špionážne machinácie je v ňom tak nejako navyše a nedotiahnuté (snaha vykresliť rodinné zázemie postavy Russella Crowa, snaha vykresliť DiCapriov vzťah k miestnej holčine). A záver by to tiež chcelo iný. (10.01.2009)

Soundtrack Marc Streitenfeld: 1. White Whale [2:14] ,2. Punishment [1:36] ,3. To Amman [2:42] ,4. Aisha [2:11] ,5. All By Himself [1:32] ,6. Burning Safehouse [1:46] ,7. Al-Saleem [2:05] ,8. Manchester Raid [2:40] ,9. Chased [1:35] ,10. NSA Speech [2:46] ,11. Tortured [2:13] ,12. Dead Sea [1:16] ,13. No Touch [1:21] ,14. I am Out [2:37] ,15. Rabid Dogs [2:49] ,16. Lost Vision [2:00] ,17. Never Lie To Me [1:14] ,18. I shutter to think [2:27] ,19. Half Steps [1:28] ,20. Making the Call [1:11] ,21. My Fault [1:53] ,22. Betrayal [3:31], (19.05.2011)

Je to zvlastni, ale ac vim, ze me tento snimek neoslovil nicim novym ci inovativnim, pri zaverecnych titulcich jsem z nej mel neuveritelne dobry pocit, ktery pretrvava nadale. Mozna je to naivni, dalsi zplostely pohled na svet tajnych agentu a americkych spionaznich agentur. Ale i pres nektere mezery ve scenari je pribeh kompaktni, nenasilny a i romanticka linka je decentne a vyvazene zakomponovana, bez nejakych prebytecnych emoci, kterym by divak stejne neuveril. K tomu si pripoctete akuratne davkovanou akci a mimoradne "civilne" hrajiciho Crowea, jehoz postava je i pres celkem malo prostoru stejne hlavni jako ta DiCapriova (ten tu naopak zase svoje gesta prehrava jak jsme na nej zvykli, vyjimka z Chyt me kdyz to dokazes se opetne nekona). Celkem prijemne prekvapeni. (02.02.2009)

Před pár minutama jsem v kině dokoukal Labyrint lží a jsem v takovém nadšení, že bych na jeden zatáh oběh zeměkouli, zastavil globální oteplování, pozabíjel všechny teroristy a opakovaně znásilnil hrošici. To všechno dokáže způsobit bezchybná práce Rydleyho Scotta, prvotřídní herectví Leonarda DiCapria a Marka Stronga, / to už nejsou herci, to jsou normální nadbozi !!!! /, nejlepší příběh na téma "válka s terorismem", dialogy, které jsou na tak skvělý úrovni, že při absenci sexu v osobním životě se můžou stát adekvátní náhradou a prvotřídní hudba, která dovrší zase jednu obrovskou filmařskou dokonalost. Labyrint lží si v mém srdci okamžitě našel doživotní parkovací místo. (01.12.2008)

Aktuálne vojnové a politické situácie vo svete sú obrovským zdrojom inšpirácie pre scenáristov a je zaujímavé sledovať s akou rýchlosťou a flexibilitou na ne dokážu reagovať. A tak sa vojna stáva pre filmové štúdiá v podstate akýmsi smutným zdrojom peňazí a divákov tieto príbehy zaujímajú. A ja nie som výnimkou. Táto akčná dráma s politicko-špionážnym kontextom, odohrávajúca sa vo vojnami zmietaných krajinách, má podobné ambície (dokonca aj rozpočet) ako rok starý Bergove 'The Kingdom'. Avšak Ridley potvrdil vo svojom remesle značnú dominantnosť a zatiaľ, čo 'The Kingdom' dostal len akčnou jednohubkou s náznakom, že by sa mohol posunúť niekam ďalej, tak Ridleyho nová špionážna hra sa o tento kúsok s ľahkosťou posunula. Herci to zahrali s prehľadom a oceňujem i zakomponovanie humorných a akýchsi obyčajných scén zo života. O žiadny prevrat sa však tentokrát starší Scott nepostaral, chýbalo tomu naopak viac akčného razenia, efekty a hudba ma trošku sklamali a strihač mohol nožnicami málinko viac zacvakať. Inak vysoký nadštandard, filmová extratrieda. 85%. (30.11.2008)