Hobit: Neočakávaná cesta

LOTR bol nakrúcaný z lásky a bez prachov, Hobit je nakrúcaný pre prachy. Prvé zhliadnutie ma pocitovo potešilo návratom do Stredozeme, obalenej do tónov Howarda Shora. Po druhom ale znižujem na tri hviezdy. Aby aj scény s Glumom, ktorý bol pred desiatimi rokmi highlightom fenomenálnej trilógie, pôsobili rozťahane a neudržali každým slovom moju pozornosť, je neodpustiteľné. Prvý Hobit je neskutočne rozťahaný. Zatiaľ čo v LOTRovi ste mali pocit že by zniesol viacej, a toto viacej priniesli rozšírené edície, prvý Hobit pôsobí ako prepchaný vatou. Byť hutnejších vzťahov medzi postavami, ako bolo napr. priateľstvo Froda so Samom, bola by snímka pútavejšia. Ale tých tu niet. A kľúčový problém v porovnaní s LOTRom je ten najočakávanejší: Jackson sa tu nemôže oprieť o ultimátne zlo a hrozivú temnotu, ktorých zobrazenie bolo vždy jeho najsilnejšou režijnou devízou. Nemá tu Saurona, Sarumana, Mordor či uruk-haiov, proti ktorým sú hlavní hrdinovia bez šance. Najsilnejším motívom LOTRa bola odvaha mierumilovných, malých hobitov, postaviť sa neporaziteľnému, kolosálne mocnému nepriateľovi. Hobit toto nemá. Hlavný záporák s jeho bandou škretov síce je najstrhujúcejším prvkom filmu, ale v príbehu zatiaľ nezohráva väčšiu rolu než kdejakí záporáci z Narnií, Zlatého kompasu a podobných digitálnych povrchností. Martin Freeman výborný, a najkrajšou scénou filmu je pre mňa let na orloch. (19.12.2012)

Nikdo mi nenamluví, že rozdělení Tolkienova Hobita na tři díly je opodstatněné. Každou druhou scénu (třeba úvodní příchod trpaslíků do Bilbova obydlí) byste mohli bez ztráty jakékoliv výpovědní hodnoty zkrátit na třetinu a řada zápletek (mytologické vsuvky, souboj skalních obrů) by ve filmu jako takovém nemusela být vůbec. Takhle je to jen nastavovaná pohádka plná digitálních efektů, ne vždy fungujících vtipů, deus ex machina momentů a postav, ke kterým si narozdíl od hrdinů ze Společenstva prstenu nevytvoříte žádný vztah (a vlastně ani netušíte, jak se dvě třetiny z nich jmenují). Ne, první díl Hobita není špatný film, jen si člověk při srovnání s původním Pánem prstenů ještě více uvědomí, jak prostoduchý a natahovaný tenhle první díl nové Jacksonovy trilogie je. A narozdíl od Společenstva prstenu nemám žádné nutkání podívat se na něj v budoucnu znovu. (16.12.2012)

Veľkolepý a pompézny návrat do posvätnej krajiny všetkých milovníkov fantasy žánru (menom Stredozem) sa nekoná. Uvidíme ako sa bude vyvíjať ďalší priebeh hobitského dobrodružstva, ale zatiaľ som voči tomu skeptický. Kvality filmu však nemožno poprieť, problém je v tom, že sa jedná o Tolkienovu adaptáciu a zároveň Jacksonovu a del Torovu kolaboráciu, a moje očakávania boli teda automaticky na úrovni LoTR-a. Byť toto iný film, tak by som plesal blahom. Mnoho záberov scenérií poteší, kamera fascinujúca, grafika a efekty prekonávajú limity a hudba krásne podmanivá. Takže po technickej stránke podľa očakávaní - bravúrne odvedená práca. Z hľadiska deja a celkového feelingu je to trošku horšie, miestami som mal z filmu dojem vykrádačky LoTR-ovskej trilógie, čo ale vlastne Jacksonovi ani nemožno vyčítať, pretože na to má autorské právo :). Atmosféra na jednotku, trošku pomalší rozjazd, podobne ako v prvom diely trilógie, ale ak bude dej, napätie a príbeh gradovať tak ako pred desiatimi rokmi, tak sa máme na čo tešiť. 85%. (27.12.2013)

Nyní už vím, že jsem film částečně vnímal podle toho, co mi bylo řečeno o knize, kterou jsem nečetl. Jako striktně filmového diváka, nepoznamenaného předlohou, mě logicky nezajímá adaptace a dostávám se ke klasické připomínce, že při takového délce se pozornost divákova nedá holt udržet pořád. Slabší druhou třetinu však vyvažují scény kompozičně dechberoucí (hromoví obři), či mrazivé (Pytlík a Glum) a kromě starých známých i mí velmi oblíbení britští herci ve vedlejších rolích (James Nesbitt, Ken Stott). Ale všechny tři díly by měly dávat smysl i jako celek, takže to zatím nechám na 90% a budu muset počkat. (18.12.2012)

Jackson se vrací k milovanému světu a postavám, Novému Zélandu, dlouhým přeletům kamery, (skoro identické) dunivé hudbě Howarda Shorea... Hobit je tak z principu pro všechny fanoušky typický návrat domů, kdy si člověk užívá i přes rozvláčeněné tempo a výraznější pohádkovost celý příběh do poslední minuty. Co na tom, že ta osudovost Frodova putování tu není, stejně jako to, že pohádkovost jde ruku v ruce s trochou té morbidity (když se to tak vezme, tak v té pohádce umře tolik zlých potvor tolika různými úmrtími...). Zažívání deja vu (motýli, Roklinka, Galadriel,...) se tady stává jen třešničkou na dortu. Mě osobně Hobit připomíná lucasovu E1 (prequel, nový začátek ságy, který může změnit vnímání "původní" trilogie, deja vú, ...), ale současně výrazně něco nového (poučení z vlastních chyb, rozšíření nápadů, fantastický Martin Freeman). Tady nelze mluvit o zklamání, je to neuvěřitelně dobře odvedený kus filmařiny, která je chvilkami megalomanská a dává navědomí, že tohle putování je teprve první třetinou. Jen tajně doufám, že toho Šmaka s mincemi ještě doladí, protože ta pohádkovost by tak šíleně počítačová být nemusela... PS: jediná škoda je té prázdnoty po filmu, jako návštěva pěkné, jako trvalka v srdci těžko obstojí... PSS: nečekal bych, že Galadriel bude mít tak krátké nehty...na takovou sličnou dámu:) (20.12.2012)