Valkýra

„Hovoril som už aj horšie veci.“ Až ma prekvapilo, že ma to vzhľadom na taký nudný scenár tak bavilo. Pokiaľ ste nakrúcanie Valkýry pozorne sledovali a teda viete, aké bolo problematické (zranení štatisti, stratený natočený materiál, odsúvaná premiéra), asi sa bojíte, že budete trpieť tak, ako pri väčšine filmov, ktoré sa rodili v podobných bolestiach (napr. Vikingovia). Dobrou správou je, že všetko v tomto filme má zmysel, jednotlivé dejové línie sa nikam nezmyselne nestrácajú, vidíme koniec všetkých postáv a Cruise ako producent bol profesionál, keďže film nepôsobí dojmom, že nakrúcanie a následná post-produkcia boli také nekompatibilné. Cruiseovi sa rozpočet podarilo udržať na svoje pomery smiešnej číslovke (75 miliónov) a celosvetová tržba predstavovala fajnových 200. (27.05.2011)

…mojí povinností jako důstojníka už dávno není chránit moji zemi, ale zachraňovat lidské životy … Kdo jsou ti muži a co je vede k takovému činu? Přesvědčení? Kariéra? Touha po obdivu? To jsou jediné neznámé v tomto příběhu. A čekáte až nastane den ,,D“ jejich života. Věci se dávají do pohybu a já jsem napnutý a nervózní. Takže rozebírat, jak je to natočeno nemá víc smysl. Přesto je třeba na film nahlížet spíše jako na zfilmovanou historickou událost, kde je prostor pro lítost jen nad tím, že to nevyšlo. Není to nic osobního. Je to válka… PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ **** (18.05.2009)

To, co děla Singer, není filmařina, ale manýra – ulpívání na uplývajících záběrech, marnotratné dodržování pravidel žánru a skrovné vypravěčství. Singer je ještě kluk – a já mu proto, ale jen proto, odpouštím; kdyby natočil Valkýru v šedesáti, nebylo by pro ni omluvy -, je to vidět třeba z doslovné a průhledné inscenace veškerého dění před kamerou. Kódy, které mají divákovi pomoct s orientací v příběhu, získávají u Singera výsadní postavení a nic, vskutku nic jiného k obdivu nezbývá (jako kdyby někdo odstranil hory a cesty a zanechal v krajině pouze rozcestníky), protože Singer nechápe žánr jako jasně určený rámec, v němž by mohl kreativně pracovat, a který pouze kontroluje jeho přílišnou tvůrčí kreativitu, jež by film vzdalovala od masového publika, kterému byl určen. On chápe žánr jako danou nutnost, bez ohledu na to, že jakákoli precizní práce ohraničená žánrem sice může vézt k maximální kvantitě (naplnění kót), nikoliv však k maximálnímu kvalitě - odtud zástup 4-hvězdičkových hodnocení. Věděl to i Ockham: stačí pohnout jediným prstem a narušíme všechny vztahy a pravidla ve vesmíru, například vzájemné postavení všech sublimárních a nebeských těles vůči našemu prstu. Singer to doposavad nepochopil. Má-li nějaké pocity, nerodí se z nich žádné myšlenky. Zdálo by se, že není žádného spojení mezi jeho myslí a jeho tělem. (03.03.2009)

Najviac si Valkýru užijú tí, ktorí sa radi piplajú v danej historickej problematike. Bryan Singer pristupuje k látke zodpovedne a nevyzerá to, že by si historické fakty prifarboval pre lepšie vyznenie filmu. Valkýra sa na nič nehrá, nemá „vysokoumelecké ambície“, nevyjadruje sa k politike ako Spielbergov Mníchov. Iba rekonštruuje udalosti čoby solídny konšpiračný thriller - produkčne hodnotný, dejovo napínavý, dobre obsadený (malou, ale najzaujímavejšou a najlepšie zahranou postavou je Branaghov generál von Tresckow). A v závere mu nechýbajú ani emócie ani výpovedná hĺbka, ktorá nám pripomína, že niekto mal odvahu sa o to aspoň pokúsiť... P.S. Krásna chorálová "Main Theme" Johna Ottmana. (16.01.2009)

Singer je talent nevídaný, protože i když celou událost znáte důvěrně od školních škamen, daří se mu vytvářet napětí a operovat chladně, perfekcionalisticky a vpravdě germánsky precizně... jenže i tak mě průběžně napadalo, jestli by nebylo lepší ponechat Germánovi, co je Germánovo, už proto, že v disciplíně vyrovnávání se s minulostí na filmovém plátně naši sousedé nasbírali tolik medailí, že mají nejvyšší medailový stupeň zajištěný, i kdyby zbytek dějin strávili šťouráním v nose. Britští herci jsou fajn, britská angličtina v filmu o nacistickém Německu už méně a místo Stauffenberga jsem pořád viděla jenom Cruise s páskou přes oko. Nějak mu víc žeru záporné nebo aspoň nejednoznačné postavy, zatímco tady to byla taková óda na rytíře v zářivé zbroji zachraňující pobloudilou, avšak milovanou Vaterland, že jsem v duchu Singerovi adresovala slova jednoho svého literárního oblíbence: "Hraj šachy, tam bude všechno podle tvého gusta. Na jedné straně černé, na druhé bílé a všechna políčka stejná." (20.10.2011)