Na opuštěném místě

Bogart v roli "osudového muže" - inteligentního, umělecky kreativního cynika s násilnickými sklony. Škoda, že film není delší, aby měla hlavní postava ještě více prostoru, protože je díky své charakterové komplexnosti a přesvědčivému hereckému podání radost ji sledovat a poslouchat. A detektivní linie mohla být využita a dořešena přeci jen o trochu zajímavěji. 80 % (21.08.2017)

Výtečný noir, kterému vévodí tři hlavní atributy. Humphrey Bogart, Gloria Grahame a skvělé dialogy. Bogart je zde bezchybný jako vždy (na jeho výraz při rekonstrukci vraždy jen tak nezapomenu), Gloria Grahame krásná a slovní přestřelky Humphrey versus kdokoliv nepřekonatelné. Je opravdu příjemné vidět, jak se celé kino baví nad suchými hláškami v šedesát let starém filmu. [LFŠ 2010] (01.08.2010)

Skvělý Bogart jako failující hollywoodský pisálek & magnetický cynik/ potížista (Grahame je též výborná), velmi chytrý scénář, napínavý temný melodrama s otazníkem až do vypjatého finále, přičemž divák celkem dlouho vůbec neví, v co že se to příběh vyvine. Lidsky vzato drsný, poutavý a bez chyb. #Noirvember (24.11.2021)

"I love you, but I'm afraid of you." Tak téhle větě z Grayiných slaďoučkých úst plně rozumím. Taky Bogarta miluju a té jeho postavě bych se teda nechtěl připlést do cesty. In a Lonely Place pochází z roku 1950, který přinesl mimo jiné i dnes již klasické satiry na poměry v americkém showbyznysu Sunset Blvd. a Vše o Evě. A zpočátku se zdá, že by se tento snímek mohl vézt na stejné vlně. Zákulisí Hollywoodu, které neslouží pouze jako laciná kulisa pro zatraktivnění děje, by k tomu přímo svádělo. Ale není tomu tak (byť pár narážek si tvůrci přeci jen neodpustili). Nakonec je to "pouze" skvostná studie jednoho vztahu. Základ tvoří výtečný scénář, který je svou dobu celkem odvážný a znepokojující (a to i dnes). Ovšem nemohlo by to fungovat bez prvotřídních herců a pověstné jiskry mezi nimi. A ta tu je s takovou silou, že se upřímně divím, že z toho v kinosálech nechytal celuloid. Už jen ty jejich vzájemné pohledy při seznámení na policejní stanici... To se dnes už nevidí. Gloria Grahame si vás svým půvabem omotá kolem prstu během několika vteřin a i herecky je více než rovnocenou partnerkou pro jeden z nejlepších výkonů Bogartovy kariéry. Ten je po celou stopáž v roli inteligentního surovce tak mrazivě přesný, že člověka až napadá, zda nakonec nehraje tak trochu sebe sama. Kapitola sama pro sebe je závěrečná desetiminutovka kdy herecké výkony gradují ruku v ruce se scénářem a to až k neodvratitelnému finále. A kvalita tohoto filmu netkví jen v tom závěru. Kdepak, je rovnoměrně rozložena na celou hodinu a půl. (09.04.2008)

Z úcty k Humphreymu a k některým skvělým dialogům. Ale jinak tomu chybí zcela časová soudružnost, nevíme, kolik dní uplynulo, který je den či noc, vyprávění se pohybuje podivnými skoky. Charaktery postav jsou značně neukotvené a celá zápletka, jestli je Dix vrah, nebo ne, podaná tak strašně nešťastně a prvoplánově, až by člověk brečel. Do toho neschopná policie, které vlastně pomůže náhoda. Dalo se to rozehrát daleko víc a na víc způsobů, ale takhle je z toho selanka, která po půl hodině je vyplněna mnoha vatoidními scénami. Chybí napětí, skutečné emoce, cokoliv, co by z filmu udělalo něco trochu zajímavějšího ke koukání a kde by divák mohl více přemýšlet o vztazích postav a zápletkách. (06.10.2013)