RocknRolla

Ačkoli RocknRolla nepostrádá nic z poznávacích znamení gangsterek Guye Ritchieho, syndrom nastavované kaše se očividně projevil. Jednak nepříliš nápaditým scénářem, ale především nevýrazným obsazením hlavních postav. Kromě scén s rusákama (především té na trati) a výkonu Karla Rodena film prakticky nenabízí mnoho k zapamatování. Na druhou stranu, ani to není málo. 50%. (29.08.2020)

Už dlouho jsem si nepřál, aby měl film jenom hodinu. Protože ta se mi líbila. Ale pak se to začalo komplikovat a bylo to pěkně v prdeli, upřímně řečeno. Oceňuji Gerarda Butlera (ten maník je vážně drsný), Thandie Newton (ta zase vše vynahradí krásou), Idrise Elbu (alias Stringera Bella z The Wire, který se doufám neztratí) a ještě Rodena jako ruského mafiána. Ale tím mé klady co se týče tohoto rádoby cool filmu končí. Protože tohle je nuda. A strašná. Málem jsem několikrát (!) usnul, což by se mi nemělo stávat, zvlášť u akčních snímků… Bohužel, Ritchie je pro mě další z režisérů, u kterých nechápu, proč jsou tak oslavovaní. Jeho styl mi prostě nesedí. Takže dnes jen tři dost znuděné hvězdy. (14.01.2010)

Přístupnost komentáře: nepřístupný mládeži do 15-ti let. Máš to těžký, Guyi, kdyžs do nás hned zkraje nasolil tu největší pecku. Pak každej čeká, že to bude lepší a lepší, ale vono to zatím bylo jenom horší. Až doteď. RocknRolla (to sis vymyslel, nebo se takové označení v londýnským podsvětí fakt používá?) není žádný extra čupr výsmah, tolik si zas nefandi, ale na rozdíl vod Revolveru jsem neměl potřebu nahlas řvát, jaká neschopná kurva seš. Příběh OK, i když o ten u tebe nikdy moc nešlo, vizuál parádní, obsazení jedna báseň, ale jako vypravěč jsi mě nepotěšil. Zacpávat každou díru ve scénáři připsáním nový postavy, to je, nezlob se na mě, dost k hovnu přístup. Kdo se v tom potom má vyznat (a ani to závěrečný střetnutíčko nemělo grády lockstocku), navíc ti kamsi zmizl maník numero uno, chápej, ten, na kterým nám bude od prvního do posledního „fucku“ záležet a budou se nám svírat půlky, kdykoliv nakročí do nějakýho průseru. Že to měl být mistr One Two? Ne snad pan Johnny „RocknRolla“ Quid, anebo Archie? Mí sympatie přelítávaly mezi všemi třemi a občas si daly vlastenecký rest-stop u Karlíka Rodenů. Mám přitom tušáka, že půjde o problém filmu, ne můj. Taky mám problém s necitlivým odstraněním některých postav v unáhleným finiši, krom Karla třeba i Thandie Newton, která chvíli vypadala jako ta největší masérka, jako ta jediná, která vychytala, jak tou londýnskou podsvětní stokou elegantně proplouvat a potom šup! a, aniž by řekla pápá, klidila se z hřiště. Škoda, protože trochu víc něhy by ten tvůj chlapskoochlapskej, přisprostlej a sexy/istickej svět uvnitř světa mohlo chutně okořenit. V jiných, míň potřebných případech jsi naopak minutami nešetřil (a prázdnýmá kecama, když už jsme u toho, taky ne): k čemu ta gay epizodka, s dokonale shazující podtitulkovou dohrou (po dopracování by ovšem mohla plnit stejnou funkci, jakou neplní Thandie)? K čemu ty dva ruské buldozery, pročs je po „povinný“ akční scéně nedeportoval zpátky na Sibiř? Jsou to samé ptákoviny, vím, ale nic konstruktivního jsi ode mě snad nečekal. RocknRolla není tvůj nejlepší biják, ani druhej, ve skutečnosti až třetí nejlepší, což při tvým nízkým filmografickým skóre vážně nejde označit za megaúspěch, ale pořád je v něm nabušeno dost tý starý dobrý ritchiovský atmošky, kterou vážně můžu. Tři hvězdičky nakonec nedávám těsně, zhruba o veverčí kulky, pro příště bych ti každopádně radil rozjet to naplno jiným směrem, z těch pár náznaků bys bez prdele mohl obstát jako rejža říznějších romantických komedií. Apendix: těžkotonážní soundtrack má lepší účinky než lehký drogy. 75% Zajímavé komentáře: genetique, Flipper, Ai.ma, ScarPoul, Botič, El Loco (19.04.2009)

Guy Ritchie po dvou mega úspěších a následně po dvou propadácích, to vzal znovu pěkně odpodlahy. Vyměnil hereckou partičku kolem Stathama a nahradil ji zcelou novou a neokoukanou Divokou bandou. Napsal kvalitní příběh, uvelebil se na své režisérské stoličce a začal tahat za nitky. Výsledek je dle mého soudu vynikající. Těžko říct jedno jméno, abych náhodou neurazil ostatní, ale hodně se mě líbil Mark Strong. Ten chlap si ukradne každou scénu pro sebe. Butler nedosahuje úrovně Stathama, ale tady to vůbec nevadí. Hlavní roli má přece ten jediný správný RocknRolla. PS:Soundtrack jsem si samozřejmě stáhnul. 80% (25.09.2012)

Uměle naspeedované šlapání zelí První polovina filmu mi vyloženě pila krev. Kolísavá temporytmika, humorné vakuum, tendenční gangsta tlachy načichlé vězeňskou palandou, pro které je tak typické, že jsou dnes k poslechu v každém druhém rádoby-macho filmu, ale nikdy nedosáhnou ani na nejpřízemnější tarantinovský standard, mému estetickému založení nepříjemně volené postavení kamery a podivná logika střihu, sterilita, nudní herci, nudné postavy, nudné vyprávění o ničem, nikom, nikam - tedy kvality v rozmezí slabých tří a silných dvou hvězd. Druhý poločas byl naštěstí zajímavější. Zvýšila se frekvence vizuálních perliček a "šťouchů" (klepání na videoklipovitou bránu), scenáristických resuscitací, navykl jsem tomu cool retro filtru tónovanému do hněda a kamera se také polepšila, přesto se Ritchiemu podařilo navýšit můj (pečlivě zaznamenávaný a hubený) "smilecount" pouze o šest vážněji míněných "ha-ha", což je trestuhodně žebrácká bilance - tedy kvality v rozmezí silných čtyř a jednou či dvakrát slabých pěti hvězd. Jasně, chápu, že RocknRolla (dále jen R.) nebyla primárně ukochtěna k tomu, aby člověka lámala smíchy v pase a nutila ho pošpinit deset stránek deníčku kultovními bonmoty, se kterými se v nestřežený moment vytasí na nicnetušící známosti, ale dalo se po Ritcheho předešlých třešničkách čekat vůbec něco jiného? R. je možná důmyslný/á vypravěčsky (dr. fokalizátor a jeho změny), ale, jak praví jedno docela neznámé pořekadlo, ani za hubenou kozou s fazónou prvotřídního akčního býčka se s páchnoucí bečkou hnoje neschováš. Inu, přesně ten stylem přehlcený kind of movie, který bych, v případě, že bych měl možnosti a reputaci s jakou si po světě mašíruje slovutný Guy, nikdy nechtěl natočit. Jsem poeta - a to se s totálně nelyrickým naturelem R. snese asi jako Butlerův anabolický Leonidas s partičkou zvířátek na obálce Čtyřlístku. Když cynickou komediální gangsterku, tak si rád zaplatím exkurz V Bruggách. Jednou a bon voyage. // P.S. Tu sviňárnu s obrazem ti nezapomenu, rejžo! :) P.P.S. Moc se mi líbilo se nasvícení, které velmi často pracuje s paprsky světla pronikajícími oknem či světlíkem. Na všem je něco dobrého. (14.03.2009)