Šílenci z Manhattanu

I přes jistou vážnost nabízí seriál únik do v jistém smyslu uvolněné doby, kdy se v kancelářích nejen hojně kouřilo, ale také pilo, a ve které po malých krůčcích docházelo k velkým společenským změnám. Po úvodních dílech, které vám představí reklamní prostředí, pak budete prožívat firemní komplikace i úspěchy s Donem Draperem, Peggy, Rogerem Sterlingem i Petem Campbellem a ani vám nepřijde, že po celém dni v práci jste zase skončili v kanceláři. I další top seriály - https://blog.hawaj.cz/4-nejlepsi-serialy-z-kanclu-ktere-byste-nemeli-minout/ (03.11.2017)

Solidní. Tohle na první pohled nepříliš uznalé slovo mě napadá, když se pokouším vystihnout tuhle sérii. Zahrnuje tak nějak konstantní kvalitu jednotlivých epizod; kompaktní a přece složitou stavbu jednotlivých postav, věrohodných a skvěle zahraných; spolehlivost a důvěryhodnost chlápků v oblecích z Madisonské ulice, plavajících v moři amerického marketingu jako elegantní žraloci; maskulinní atmosféru té doby, kdy muži byli (alespoň na první pohled) absolutními vladaři rodiny i společnosti, a kdy ženy museli bojovat o těch pár volných míst na slunci, aby se k nim jen přiblížily... Ultrasolidní seriál. 80% Po finále sedmé sezóny: Mad Meni si udrželi vysoký standard po celých osm let, během kterých navíc odvyprávěli příběh o zlatých amerických šedesátkách z netradičního pohledu madisonské reklamky - hipíci, občanská práva, counter-kultura - to všechno zde má své místo, ale středobodem zůstávají příběhy z relativně mladého a o to agresivnějšího prostředí reklamního průmyslu. Sbohem, mí milí zaprodanci, budete mi chybět. (22.04.2010)

Subtilnost není něco, co bychom si spojovali s reklamou. Reklama má udeřit, i v těch nejlepších je cosi vulgárního. A přesto jsou Mad Men, drama o jedné reklamce na Madison Avenue, seriál s nejlepším scénářem, jenž je plný podpovrchového vření a podtextu. Sice ne extra dějoví (tady by ta podobnost s reklamou byla), přesto jsou „Ad Men“ podivně strhující od pilotní epizody s názvem Smoke Gets in Your Eyes. Kouř se mi hned napoprvé dostal nejen do plic, ale rovnou do mysli. Byť seriál odstartoval už v roce 2007, možná svoji nejlepší řadu (S05) i nejlepší epizodu (S04E7 The Suitcase) odvysílal v uplynulé dekádě. Až na tu poněkud pulpovou otázku identity a občasné záměrné bizarnosti se scénář chová uměřeně (Don snažící se podplatit někoho, kdo mu vyhrožuje, místo více „seriálového“ pokusu o vraždu – poučení pro House of Cards), porušuje očekávání (Peterova zbraň z níž se nevystřelí), aby pak zasadil až groteskní úder (sekačka v kanceláři). Nejen že je to špičkové drama, zároveň se jedná o jeden z nejvtipnějších seriálů vůbec. Matthew Weiner napsal v Donu Draperovi (Jon Hamm) a v Peggy Olsen (Elizabeth Moss) možná nejvrstevnatější seriálové postavy a zasadil je do precizně zkonstruovaného dobového prostředí. Ve stylu 60. let smekám fedoru. (01.02.2024)

Perfektní herecké výkony, skvělá atmosféra, skvělý scénář... tenhle seriál má styl, má nápad, má vtip, má přesah, ale ne takový ten rádoby filozofický, spíš jaksi lidský. A sekvence úvodních titulků je jedna z mála, kterou u seriálů nepřeskakuju, ale pokaždé si ji užívám. Pokud se to o seriálu vůbec dá napsat, pak tento má CHARISMA. Nemůžu jinak, než doporučit všem, kteří se nebojí přemýšlet. (21.05.2011)

Ikona zlaté éry televize. Když se seriál vysílal, ignorovala jsem ho jako přehypovaného miláčka intelektuálních kritiků. Nemohla jsem se mýlit více. A taky bych tehdy seriál a jeho hlubokou lidskost ani nedokázala ocenit. Dnes už ano a řeknu vám, ještě dlouho budu mít slzy v očích při vzpomínce na oněch sedm vynikajích, tragických, krásných sérií a jejich dokonale nedokonalých postav. Don, Peggy, Betty, Pete, Roger, Joan... mi budou už pořád chybět. (23.07.2018)