Mamma Mia!

Jiříkovo vidění? Mamma Mia! je především dosti bídným muzikálem. Statické taneční scény, choreografie na úrovni základní umělecké školy a texty písní, za které by se styděl i Michal David. Ani skutečnost, že se jedná o letní oblbovák, není dostatečnou výmluvou. Vše ospravedlňuje až ústřední čtveřice zářivších hvězd. Ostatně obsadit do jednoho muzikálu charakterní herečku, co už má mnohé za sebou, zpustlého seveřena, pana Darcyho (a že se budete divit!) a nakonec vysloužilého Bonda, je vskutku sámo o sobě odvážným nápadem. Z toho je minimálně polovina nezpěváci. Nejvíc to však schytal Pierce. Kdyby ho slyšel profesor Klezla, jistě by mu slezly i ty poslední vlasy z hlavy. Ale je to hlavně jejich zásluhou, že se Mamma Mia! stala tím nejzábavnějším, co jsem letos potkal v kině. Navíc ABBA písničky díkybohu neskončily v rádoby muzikálovém aranžmá, ale naopak duní tak, jak se na pořádnou letní párty sluší. ABBA tehdy nezažila celosvětový boom videoklipu, teď je však popovým bohům tento dluh splace. Film je v podstatě stejný jako ty písničky. Až vlezle chytlavé melodie, které jsou uvnitř prázdné, ale do morku kostí zábavné. Dokonalá žvýkačka. Ano, asi jsem si prožil jiříkovo vidění. (31.08.2008)

Neobvyklé podání muzikálu na který nejsem tvyklý a proto pouze průměrné hodnocení. Jsem zvyklý na propracované choreografie, nádherné kostýmy a propracovaná hudební čísla. Od začátku mě překvapilo neustálé pištění holek (pro divačky je nejspíš i snovým muzikálem, protože takové sny občas mívají) a průměrná práce s hercem. Je to nehorázný kýč, který nedokážu zkousnout. Podle hodnocení a kritik jsem očekával víc. Asi opravdu přestanu číst recenze a budu chodit na filmy bez veškerých informací o něm, abych si mohl udělat vlastní názor. (01.10.2008)

Neoriginální, ale tak dokonale kýčovité a nabité nesmírnou pozitivní energií, jenž přenáší i na diváka, že se při tak skvělém obsazení (Meryl Streep) a ozvučení (vyjma Pierce Brosnana, který opravdu neumí zpívat) nelze nebavit. Scénář by si jistě zasloužil pár úprav (postavy tří otců jsou značně nevyužité a vyprázdněnost děje je okatě často zalátána několika písněmi za sebou), ale lepší film na pozdvihnutí nálady a na zakončení letošního festivalu ve Varech jsme si nemohli přát. (43. MFF KV - 12.7.08) (15.07.2008)

Muzikál je tradičně brán jako lehký žánr, ale ve filmu, kde se Meryl Streep chová jako puberťačka, písně jsou jen odšťaveným stínem pravých ABBÁckých songů a choreografie či vizuální nápad neexistují, jde opravdu o průser. Navíc hlavní mužské trio je vyjma Colina Firtha opravdu tragické. A spojování ABBY a nějaké revolty, i nepřímo, je směšné, protože ona byla naprosto konformní pop a poslouchala ji hlavně střední třída. V reakci na MOROUSY jsem chtěl něco napsat o PLYTKÝCH LIDECH, ale radši toho nechám. 50%. (29.12.2008)

Mladí se milují, starší se milují, všichni tancují, ti starší dokonce skáčí po postelích a všichni zpívají Abbu, Abbu a zase Abbu. A mně po prvních deseti minutách opouští lehce opovržlivý výraz a nahrazuje ho úsměv. A ani za nic nechce zmizet. Pozitivnější film už tu drahnou dobu nebyl, navíc Amanda Seyfried je zlatíčko léta 2008 a všichni tři "otcové" jsou částečně páprdové a částečně tatíci k pohledání. Navíc Merylino The Winner Takes It All je natolik famózní číslo, že už jsem až do (lehce protaženého) konce nedokázal hledat chyby. Až to místo stříbrného plátna uvidím znovu na obrazovce, možná se kouzlo začne vytrácet. V tuhle chvíli ale doufám, že ne. (17.09.2008)