Teória veľkého tresku

Pro mě nejlepší komediální seriál, na který se vždy hodně těším. Skvěle vymyšlené zápletky a dialogy a samozřejmě velmi vtipné postavy. Samozřejmě tahounem je asociální Sheldon, ale i další postavy baví - na rozdíl třeba od HIMYM, kde je jedna výrazná postava Barneyho, ostatní pro mě už tak zábavní nejsou. Tady se rád dívám na všechny, včetně okrajových postavech jako jsou matky hlavních hrdinů. (05.12.2010)

Strašná pecka, která mě s každým dílem dostává čím dál víc na kolena. Sheldonova proměna v nehoráznou svini sice silně šustí papírem a Penny by mohla být na scéně téměř permanentně, ale jinak nemám námitek. Jen mě děsí skutečnost, že prakticky všem geekovským termínům rozumím, zatímco u soutěže made by Penny bych pohořel úplně stejně jako L a S. Teda... Britney bych ještě uhádl. ;) (27.07.2008)

Geekové s extra vysokým IQ a anomálním chováním jsou ideálním objektem pro sitcomovou zkratku i nadsázku a Teorie velkého třesku to jen potvrzuje. Po hodně dlouhé době opět skutečně hodně vtipný nový sitcom... Ta hyperbola v jednání a charakteru postav je skutečně originální (Sheldon - autistické rysy, Wolowitz - dokonalý prototyp elitářského slizáka z mamahotelu, Rajesh - v přítomnosti opačného pohlaví ukázkový nekňuba, Leonard - esence sympatického geeka vs. Penny - ,,blondýna"...). To prostě musí fungovat... :-D Asi nejvtipnější seriál, který jsem měl možnost vidět. Bazinga! ,,No, abych parafrázoval Shakespeara: Je lepší milovat a ztratit, než každou noc zůstávat doma a stahovat stále nestydatější pornografii." Série 1: 100%, série 2: 100%, série 3: 90%, série 4: 100%, série 5: 100%, série 6: 100%, série 7: 90%, série 8: 90%, série 9: 90% (23.01.2009)

Tenhle seriál jsem si zamiloval už po prvních dvou dílech a další jsou lepší, lepší a lepší. Zkrátka velký třesk jak se patří. "Dobrý den, tady je doktor Sheldon Cooper, chci váš požádat o zrušení členství v planetáriu. Nevejdete se mi do peněženky. Také mě to mrzí, ale bylo to mezi vámi a muzeem přírodních věd, a vy nemáte dinosaury." (26.12.2009)

Nesmělý, Otravný, Sebevědomý a Koktavý potkávají Nádhernou a začíná příjemný sitcom, kterému sudičky určily, aby se z něj postupem času stal až neuvěřitelný fenomén. Někdy šablonovitý a neoriginální, jindy upřímně vtipný, ale ve své podstatě dostatečně nenásilný na to, aby dokázal spoustu let adekvátně bavit. Dříve nebo později se ale každé téma vyčerpá a protože se tvůrci ke krokům, které by hlavní postavy posunuly o něco dál, odvažují jen jednou za několik sezón, tuhl mi u tohoto třesku úsměv už ve třetí sérii. Nečekanou záchranou jisté úrovně se tak pro celý seriál stal postupný příchod ženských vedlejších postav, nohy mu naopak čím dál víc podrážejí opakované vtipy (nesnesitelný running joke s Howardovou matkou) a rutina, se kterou jsou od určité doby sázeny Sheldonovy monology. Zkrátka a dobře si s touhle partou moc nevím rady. Díky zprvu fantastické (a posléze alespoň přiměřeně spolehlivé) Amy a tomu, jak dokáže Kaley Cuoco jako Penny stále všechny strčit se stoickým klidem do kapsy, se pořád občas pobavím. Na druhou stranu Leonard, Howard i Rajesh mi už pořádně dlouho přijdou jen jako figurky snaživě předříkávající očekávané repliky, nehledě na v pozdějších sezónách nepochopitelně protěžované kopyto Stuarta. Po šesti letech se čtvrtá hvězda, snad z nějaké nostalgie, ještě zuby nehty držela, od sedmé sezóny dál jde ale jen a pouze o mlácení prázdné slámy, takže dlouholetý soucit ztrácím, tím spíš, že desátý a jedenáctý rok jsou ospalostí až trapností vážně k uzoufání. U seriálu jsem ale zůstal až do samého konce. Přímá úměra průměrnosti a nevtipnosti s rekordy sledovanosti mě fascinovala tím víc, čím méně jsem ji chápal. (03.10.2008)