Predčítač

Část odehrávající se v padesátých letech je důkazem, že pedofilní soft porno a příběh nejdou moc dohromady. Anabáze ze šedesátých let vzbuzuje naději, že se to stočí k ožehavým otázkám ohledně kolektivní viny, potřeby najít viníka či k pokryteckým rozsudkům pro "klid duše národa". Jenomže na tohle téma padnou dvě tři věty a víc nic. No a závěrečná dvacetiletka je sice dobrá, ale nic víc než právě pouze dobrá není. Je nevýslovná škoda, že si to Němci nezadaptovali sami. V době kdy je jejich kinematografie na historickém vrcholu, kdy se s nebývalou bravurou vypořádávají s jedním historickým kostlivcem ve skříni za druhým, by mi to do jejich filmového rejstříku skvěle zapadalo. Herce na to rozhodně mají (ostatně až na Kate a Ralpha jsou tu samí Němci). A navíc by to bylo v němčině, která by tomu na autentičnosti také výrazně přidala. Tahle angličtina s jakoby německou dikcí je totiž otřesný a neposlouchatelný patvar. (24.04.2009)

Sophiina volba naruby aneb velmi bolestivý film o krádeži a navrácení čajové krabičky... Předčítač je hodně komorní, niterní film, což ještě podtrhuje zdánlivé televizní vyznění celého snímku, proměny Německa v běhu času mají tak dokonalý (pseudo)autentický rozměr, Daldry natočil zdánlivě (vizuálně) německý film (byť je německá strana účastna koprodukce, americká podstata snímku se ale nedá zastřít - nejkontroverzněji z filmu ční k snímku nepasující angličtina postav). Proces denacifikace poválečného Německa je jednou z nejúžasnějších záležitostí moderní historie (třeba v relaci s dekomunizací našeho státu po roce 1989), což jistě nezastírá její zásadní rozměr - jak byla nutně v konkrétních případech bolestná. Otázky viny mají univerzální platnost a Předčítač Stephena Daldryho (román Bernharda Schlinka jsem bohužel nečetl) chytře staví do korelace osobní zkušenost, lásku k literatuře a reflexe možných válečných zvěrstev. Jsou za válečné zločiny skutečně potrestáni ti praví? Může stačit divákovi těch několik zjevných rovin osobnosti k pochopení složité komplexnosti hlavní hrdinky? A není světská spravedlnost také jen divákem skutečné historické autenticity? Jak se vlastně lze vyrovnat se svou (národní) temnou minulostí? Film, který je v zemích bývalého sovětského bloku s do jisté míry analogickými ,,zločiny komunismu" více než aktuální... ,,Když se lidé jako ty nepoučí z toho, co se stalo lidem jako jsem já...jaký má potom vůbec tohle všechno smysl?" Podobné filmy: Sophiina volba (17.02.2009)

Tak tenhle oscarový kandidát ve mně zanechal docela rozporuplné pocity. První hodina filmu mě totiž absolutně nebavila, příběh mi připadal tuctový a nezajímavý a tempo až moc pomalé. Jenže v polovině filmu se to tak nějak obrátí a film směřuje úplně jiným a mnohem zajímavějším směrem. Dosud nenápadná Daldryho režie se najednou vytasí s několika hodně působivými scénami a téma se zdá být o mnoho zajímavější než na začátku. No Daldry to měl nakonec chytře vymyšlené, jenže tu první půlku prostě mohl o trochu zkrátit aby nepůsobila tak utahaně. A konec na mě taky nezapůsobil asi přesně tak, jak měl. Nakonec tedy jenom velmi silné 3*,protože letos je v tom výběru hodně zajímavějších a lepších filmů, i tak to ovšem za shlédnutí stojí. Už jenom kvůli Winsletové, které je tu opravdu famózní. (01.02.2009)

„Je TOTO láskavosť?“ Daldryho sa (napriek fantastickému BILLYMU ELLIOTOVI) bojím (HODINY), ale toto ma dostalo. Pritom „letný“ začiatok bol (napriek sexu) skôr nudný. Až počas súdneho procesu sa to rozbehlo a v dobrom rozporuplný a kontroverzný Daldry (vážim si, ak niekto nepotí lacné frázy, ale REÁLNE sa snaží pochopiť zlo v nás) tesá do kameňa jednu scénu na zamyslenie za druhou. V jeho nebezpečne inteligentnej réžii sa zrazu zo ženy, ktorá v mene SS posielala ľudí do plynových komôr, stáva obeť, kým zo spravodlivého sudcu bábka nahnevaného ľudu a z obetí, ktoré sa z koncentračného táboru dostali živé, ľudia, ktorí keď sa pozrú do zrkadla, uvidia len inú formu brutálneho, beštiálneho zla. (27.05.2011)

Nesmyslně vystavěné vyprávění o něčem, co je dost chucpe vyprávět. Všichni samozřejmě musí vědět, co je Hanna zač a proč se jí předčítá, což dojde každému z traileru, nebo z prvních scén - takže, kde má být nějaké napětí, z čeho by vzniklo? První hodina = smrtící nuda a čekání na zjevné zvraty. _________ No a potom máme začít litovat starou bábu jen proto, že ji hraje špatně namaskovaná Kate Winslettová, nebo proto, že ji kdysi omylem miloval hlavní hrdina? Ani jedna z hlavních postav není nijak hlouběji propracovaná, obě jsou to jen vykalkulované ploché figury, které slouží v jakési hodně perverzní úvaze, která popírá sama sebe. Když vám film ústy jedné z postav řekne, že z určitého tématu nevytěžíte katarzi, a přitom se poslední stráášně roztahaná půlhodina snaží dojít jistého rozhřešení, vzniká protimluv jak vyšitý. Dokonale typické pseudoumění, učebnicový midcult. (21.04.2009)