Šílený detektiv

Nie je "Kung pao", ako "Kung pao". Napriek tomu, že mám ázijskú tvorbu v obľube, medzi spracovanými snímkami v Kórei a Japonsku, v porovnaní s Honk Kongom, je cítiť obrovský rozdiel. Neviem to úplne vysvetliť, no na príklad možno uviesť Česko Vs Slovensko, kde moji rodáci pri tvorbe celovečerných snímkov zaostávajú, ako naši ex bratia pri varení bryndzových halušiek. Nápad je to skvelý, o tom potom, ale že by "Mad Detective" chytil za srdce, to ani náhodou. Napriek blu-ray, kvalita kamery hrôzostrašná, a tak sa možno aj vďaka tomuto mínusu, pozitívny zážitok na duši, vytratil jak prd z gatí. V závere predsa len nabudenie diváka zapríčinilo, ŽE: "neľutujem, ani jedinú chvíľu s tebou"...pam pam, pam pam ;) (10.03.2015)

Film, u kterého vám to musí v hlavě šrotovat od začátku do konce, jinak se ztratíte; geniální dílo, jaké může urežírovat snad jen a právě Johnny To. Kromě atmosféry je právě neustálé prolínání skutečnosti, minulosti, představ - a jejich rozebírání, které je ponecháno na vás - hlavním, největším, obrovským kladem, který se jen tak nevidí. Alespoň ne dobře zpracovaný. Na druhou stranu má Detektiv tolik rovin, že rozhodně není filmem pro všechny, jestli to je klad nebo zápor - těžko říct; pro mě to zápor není určitě. (14.04.2008)

Dva velmi plodní hongkongští žánroví režiséři se spojili, aby natočili film o detektivovi, který je sice regulérním bláznem propuštěným od policie (svému odcházejícímu kolegovi daroval vlastní ucho), ale prokazuje zázračný talent pro rozplétání neřešitelných případů: jednak se dokáže telepaticky spojovat s pachateli a oběťmi trestných činů a zejména vládne darem vidět vnitřní osobnosti ostatních lidí. Totéž je i hlavním triumfem, byť lehce samoúčelným, celého filmu; samotné vyšetřování má díky hrdinově talentu málo společného s detektivkou nebo procedurálním popisem. Komplikované tak není vyšetřování, ale hrdina sám, resp. spíše jeho veřejný obraz: jeho dar a z něj plynoucí excentrické chování z něj dělají „obtížného“ vizionáře a samotáře. Pro tvůrce je pak dar záminkou k tomu, aby doslova zaplňovali plátno imaginárními (vnitřními) postavami [hlavní podezřelý jich má sedm!] a v závěru si střihli moc pěknou přestřelku v zrcadlové místnosti, další z holdů Wellesově DÁMĚ ZE ŠANGHAJE. Přesto film není tak marnivý, jak by se mohlo zdát: v překvapivé a hluboké pointě plně dozrává jak vztah hrdiny a mladého policejního detektiva (i ten má svou vnitřní osobnost), tak motiv ztracené zbraně, jež je nejen motivem vraždy, ale jako trauma každého policisty se stává patologickou obsesí celého filmu. Moc dobré. (07.10.2007)

Zvláštní film velice. Na jednu stranu velice originální zápletka podpořena skvělým hereckým duem Andy Onem a Seanem Lauem, který předváděl ultimátní herecký výkon a způsob jeho vyšetřování je velmi černohumorný a záchvat vyvolávající, ale pořád je pouze schizofrenním bláznem. Mínusem je průměrná režie i vizuál a poměrně velmi obtížná přehlednost říznutá flashbacky a postavami, které vlastně už umřeli, ale pořád se objevují, nejsou nijak rozlišené, takže pro mě velmi matoucí. Závěr je celkem fajn, ale na více než 4* to není. 60% (28.02.2015)

Super, konecne opravdu poradne zmagorilej polda, zadna unilost typu "Monk", detektiv Bun je fakt bludy a halucinacemi postizeny pripad. Jeho vysetrovaci metody jsou mirne receno zvlastni. Chlapek se nechava pohrbit zaziva, ji obed o ctyrech chodech trikrat hned zasebou a pak se z toho prekvavapive pozvraci a to vse jen z toho duvodu aby v sobe probudil tu zvlastni inspiaci ve ktere se mu v pripadu veci najednou zacnou spojovat. "Nech stranou logiku, zapoj do vysetrovani emoce!" radi svemu partnerovi. Fakt jsem se bavil. Ve finale ovsem slusne krimi. (30.08.2008)