Svetová vojna Z

World War Z by měla být vlastně hrozně nesoudržná, neboť se v ní mísí naprosto odlišné přístupy k zombie subžánru, ve skutečnosti je ale nakonec překvapivě poměrně dobrým a zajímavým filmem. Tvůrčí neshody se na něm bezesporu projevily (pokud film něčím není, tak jednou celistvou vizí), možná právě to ale paradoxně přineslo vypravěčsky netradiční výsledek. World War Z jsou v podstatě tři samostatné příběhy, které spojuje hlavní hrdina a vzájemně na sebe navazují, ale v mnoha ohledech se navzájem zásadně liší. Úvod se podobá třeba Snyderovu Úsvitu mrtvých (zombie apokalypsa začíná, hrdinové se snaží dostat do bezpečí), prostřední část je akčním pátráním po původu zkázonosného viru, závěrečná část pak komorním laboratorním hororem. Trochu problém jsem měl jen s prostřední částí, která sice obsahuje několik výtečných velkolepých scén, celkově ale ono pátrání - získávání indicií - působí značně nahodilým a nedůsledným dojmem. Mimochodem střihač se nejspíš totálně zbláznil, v některých akčních sekvencích není vidět vůbec nic, radoval jsem se z každého alespoň trošku delšího záběru. Díky bohu za to uklidněné komorní finále. 75 % PS: Pokud chcete vědět, jaký byl originální závěr filmu, pokračujte na tento článek. Myslím, že v tomto případě je na Lindelofův přepis úplně zbytečná nadávat. Výsledná kino-verze je sice mnohem radostnější, než temný závěr původní, ovšem ani z pozice hororového fanouška si nemyslím, že "temný" se nutně rovná "lepší". Na moskevské bitvy bych se ale každopádně podíval rád, snad je studio uvolní alespoň na Blu-ray, když už je mají natočené ... (27.06.2013)

Tvůrce, který si nejprve zakládal na konverzačních dramatech se silnými charaktery á la Ples příšer, velmi rychle ukázal, že je žánrovým všeumělem. Troufl si i na agenta Jejího Veličenstva i na dojemný příběh autora dětského hrdiny Petera Pana. Vskutku stylově i tematicky nesourodé portfolio. Tentokrát se Němec Marc Forster vrhl na velmi ambiciózní zombie jízdu. Ta se však údajně rodila ve velkých bolestech (přepisovaný scénář, herec a producent Pitt se měl zásadně neshodnout s jiným producentem). Film místy skutečně neví, čím chce být, často převléká kabát, ale i tak poměrně slušně chutná. Ale k tomu kabátu.. Začínáme Bradem Pittem v roli ochránce svých nejbližších. Rodinný úprk v panice ucpaných ulic je nadmíru vydařený (velkolepý chaos umocňuje kamera zkušené legendy Roberta Richardsona). Stejně se dá mluvit o rabování v marketu. Rodina je záhy v bezpečí, moc dobře ví, že tuhle nebezpečnou šichtu za taťku nikdo nevezme, přichází tedy přemýšlivý Brad Pitt zachraňující zbytek světa, respektive to, co z něj zbylo. Hlavouni ho nelogicky (jen s minimem vojáků a mladým vědátorem, který hned na začátku své životní mise zakopne a omylem se zastřelí, nekecám!) posílají hledat původní ohnisko nákazy. Z Brada Pitta cestovatele je záhy ostrý chlapík s chladnou hlavou, který bez rozmýšlení usekává pokousanou ruku vojandě a utíká před bleskurychle útočícími potvorami, které v trikových kouzlech dobývají vysoké hradby. A nakonec je tu až v komorním pojetí Brad Pitt jako ten, který na vše přijde a ještě si stihne zahrát ruskou ruletu s injekční stříkačkou. Na druhou stranu buďme rádi, že se pořád něco děje. Scénář prostě není zrovna nejchytřejší, spoléhá na berličky, hodně se tu hraje na náhodu, a i když je docela fajn pozorovat gesta hlavního hrdiny v roli táty (případně na papír píšícího vzkaz pro rodinu), výrazně mi tu chybělo navození onoho pocitu úzkosti a zoufalství (vždyť tu lidé „umírali“ po tisících). Přesto je příjemné vidět, že globální apokalypsa nemusí být jen o do latexu navlečené Mille Jovovich. World War Z má slušný spád, místy je zábavná, potácivě se ploužící zombie jsou stále velmi zajímaví a fotogeničtí a ještě se ochotně rozbíjejí o projíždějící auta. Epické davové sekvence vřeštících nemrtvých nejen v Izraeli jsou pak jedním slovem výborné. Naopak velká škoda, že leccos kazí až zbytečně rychlý střih a i jinak chválená kamera, která při kontaktních soubojích jako by nevěděla, koho vlastně snímat. Velmi potěší už zmiňovaný Pitt, který si, ač na film dohlížel i producentsky, překvapivě nepřipravil nějakou zásadní hereckou sekvenci jako třeba pod Iñárritem utrápený manžel kdesi v Maroku, který sleduje stále slabší manželku coby oběť jedné zbloudilé střely. Moc mě těší, že si tenhle brzy padesátiletý sympaťák zrající jak víno po celou kariéru poměrně pečlivě vybíral, do čeho se pustí a nikdy se nenechal zaškatulkovat. Potěší i prakticky neznámé ženské duo Mireille Enos a Daniella Kertesz. Fandil jsem a čtyři hvězdy prostě dám!! (27.06.2013)

Se zombies jsem toho moc neviděl, popravdě to ani není moje téma, ovšem tahle kombinace nákazové road movie a nemrtvé vyvražďovačky, která od téměř každého klišé umě uhla, mě bavila královsky a navíc jsem se fakt dost bál. Nebýt konce, který vyšumí (ani patos, ani něco, co by mělo nějakou, respektive silnou všeplatnost, jen rodina), bylo by to za plnej. Takhle těch 90% stačí a já jsem spokojen. (13.01.2014)

Dřív, když jsem býval ještě mladý homosexuál, jsem tyhle herecké prototypy přírodních zvlhčovačů dámských bombarďáků a ukázkové modely spodního prádla BigDick, žrával stejně intenzivně, jako zástup nevyholených nadržených paniček a vždy, když se Pittí a jemu podobní objevili v telce, radostí jsem si škubal ochlupení v rozkroku. Dnes tyto hrdiny, kteří dříve budili respekt a zářili v chladných a perfektně promyšlených rolich, hází do laciných béčkových zombie filmů. WTF? Co bude příště? Leo DeCapr v gastronomickém akčňáku o zelenině, která přebírá vládu nad světem? Honza Deppovic v Pomstě mravenců 2? Bruce Vyliž ve Smrtonostné pasti? Fůůů, jemně se mně zvedá kufříček. Nažhaven zdejším hodnocením a velectěnými názory mnoha uznávaných autorit a filmových bohů, jsem usedl do křesla, jednou rukou jsem čapl pívo, druhou lofasa a tu parádu si pustil. Co musím zmínit jako první, je snad nejodpornější ženský casting, jaký jsem kdy ve filmu viděl. Bredova píchačka by bezpochyby dokázala učinit šukovzdornou i celou četu nevidomých, jinak permanentně nadržených pákistánských povstalců a jí v neopíchatelnosti bezkonkurenčně sekunduje Pittího vojenská kolegyně, u níž jsem si až do závěrečných titulků myslel, že se jedná o mladičkého metrosexuálního teplouše. Což o to, Bredík si zapomněl taky jaksi skočit do maskérny a na plátně se nám promenáduje palačinky smažící tatík s extramastnou hřívou jako v reklamě na šampon. To mě zaujalo asi nejvíc. Jo, a pak tam jsou ještě nějací zombíci... myslím. (31.10.2013)

Mix příliš mnoha nesourodých pojetí a přístupů k zombie apokalyptické látce. Zřejmě tedy není žádné překvapení, že to jeden soudržný celek tvořit snad ani nemůže. S podivem ovšem je, že jeden každý z těch přístupů je zvládnut sám o sobě zdařile a tak to jako souhrn mnoha samostatných podmnožin přeci jen funguje; a v druhé polovině Jeruzalém → letadlo → Wales dokonce i výtečně. Škoda poplatnosti přístupnosti a tedy chybějícího ponurejšího tónu a gore v závěrečné pasáži. Ve scénách kdy Pitt páčidlem kydlí hlavu zombíka, tak snad ani tu Angelinu nemůže zajímat detail Bradovi tváře; kdykoli "hrozí" kapka krve, tak se kamera honem rychle stočí právě na Pittovu strhanou tvář. A vzhledem k tomu kolikrát to tam je, tak je to skoro až směšné. Každopádně jsem zvědav na případný režisérský sestřih, protože pokud to chápu správně, tak Forster měl svou vizi, Pitt měl z pozice producenta zcela rozdílnou a nakonec je oba z pozice "silnější pes mrdá" přechcalo studio svou verzí? (26.06.2013)