Bojovník: Brat proti bratovi

// Ne, ne a ne a ne a ne! Čekal jsem všechno, opravdu všechno ale tohle fakt ne. Kdo stále nevěří, ze to není jen pouhé hype by se hodně rychle měl sám přesvědčit, protože tohle se jen tak nevidí. Fighter ? Bitch, please. Jo, Rocky mě taky dostal do kolen. Ale Warrior mě položil hned 3x a to už je sakra něco. Husina, slzy, radost. Tom Hardy/Joel Edgerton, smekám pánové. Stejně tak pan režisér a vůbec, všichni kdo přiložili ruku k dílu. Óda na radost indeed. Kvůli tomuhle miluju filmy. Poctivá filmařina ve své nejhezčí podobě. (08.12.2011)

"Řekls, že budeš zápasit s klukama, co se dívali moc na televizi." Pěsti buší, nohy kopou, končetiny se kroutí do nepřirozených úhlů a srdce přitom puká - co je to? To jen rodina Conlonů si v kleci rovná své rodinné trampoty a nadšení diváků nezná mezí. I mně se Warrior líbil, ale přesto si dovolím být tím šťouralem, kterýmu před očima proběhlo pár důvodů k malý nespokojenosti. Tepání ex-ožralýho táty mě totiž přestalo bavit už v 1. kole, složení semifinálový čtveřice bylo jasný již půl hodiny před začátkem turnaje a představitel Koby má do obličeje ruskýho molodce asi tak daleko, jako já k vizáži Brada Pitta. To nic nemění na tom, že mě MMA baví a s Conlonovic bojovníky se ještě párkrát potkáme. (09.12.2011)

Nemuzu si pomoct, ale mam z toho rozpacity dojmy. Film se totiz tvari jak neco naprosto ojedinelyho a originalniho, jenze naprostej opak je pravdou. Film se totiz absolutne nijak nelysi od vsech tech Rocky, Fighter, Boxer a dalsich zapasnickejch filmu. Gavin na sebe rve jedno klise za druhym, mame tu nejakej problem z valky v Iraku, problemy s penezma, fotrika alkoholika, problemy v rodine. Navic se to cely tvari desne tajemne a ackoliv behem par minut je cloveku do detailu jasny, jaky a proc jsou tu vztahy mezi postavama a co kdo proved, film se dale tvari zahadne a veci typu kdo, kdy, komu a proc vzdy rika jen tak na pul huby, aby clovek jakoze tapal. No a proste me to moc nebavilo. Obzvlast, kdyz ma film prehnanejch 140 minut a z toho 80 zabira jen hromada kecu. Film je sice hodne slusne natocenej, prijemne civilni, s sice filmovou, ale zaroven lehce syrovou kamerou a herci hrajou bezchybne vcetne olezlyho Nolteho, kterej vypada, jak kdyz vylez z popelnice. Jenze co je to platny, me to proste nijak nebralo a tak sem se bez vetsiho zajmu prokoukaval pres jednotlivy klisoidni az trapne udobrovaci dialogy a cekal, co bude. Jenze nekdy po tech 80 minutach se na vsechno Gavin konecne vysral, uvedomil si, ze toci film o soubojich a posledni hodinu filmu uz se tak vicemene jen bojuje v kleci. A teda kurva, ty zapasy dokazou nehorazne zvednout adrenalin. Hardy je nehorazna hora svalu, ktera bez jedinyho slova kosi protivniky. Oproti tomu Edgerton prece jen takova korba neni, tak se to spis hraje na techniku nez silu a uprimne receno, ackoliv vetsinu zapasu si uzijete spis v jeho podani, protoze s Hardym nikdo dlouho nevydrzi, proste to pusobi lehce usmevne, jak takovej v porovnani s ostatnima chcipacek furt vyhrava. Zaverecnej souboj uz je vicemene ocekavanej a to vcetne vysledku, tudiz pro me sklamani, protoze jsem mel jinyho favorita. Nicmene ty souboje jsou natolik chytlavy, ze filmu odpustim to super klisoidni uvodni ukecany drama a flaknu 4*, ale jestli budu na film jeste nekdy koukat, rozhodne az od druhy poloviny. (31.12.2011)

Hrubokrkí drsňáci zmietaní emóciami v podaní bravúrnych výkonov vychádzajúcej hereckej elity. Práve ich fyzický prejav, obzvlášť Toma Hardyho, a odovzdanie sa postavám a príbehu, robia tento ináč jednoduchý a neoriginálny film tak silným. Veríte im každé slovo, cítite tiahu ich odcudzenia, a o to viac precítite záver filmu, ktorý sa nedá prežiť bez slzy v oku. Veterán Nick Nolte je im dôstojným spoluhráčom a rejža Gavin O'Connor sprievodcom s jasnou víziou. Geniálne obsadený herecký film. (01.01.2012)

Zrádně povědomá dějová šablona, chlapský pot v každé minutě a problémy, které vám navždy zůstanou koukat z očí. Warrior je na první pohled jakýmsi scénáristickým kalkulem. Bere si z různých dějových premis slavných boxerských dramat a všechno balí do témat, na která slyší diváci i kritici. Protne se tu Irák, hrdinství, trauma, střední škola, dluhy, alkoholismus a v centru všeho zůstávají ty nejpevnější rodinné hodnoty obalené kolem trpkých vzpomínek. Jenže ono to funguje a to tak, že dokonale. Gavin O'Connor se z Hokejového zázraku poučil, že některé emoce fungují lépe naznačené a beze slov a s každou další scénou, která zabředává do rozbitých rodinných vztahů, stupňuje atmosféru neutuchajícího fandění a touhy po usmíření. A v neposlední řadě má v první linii Toma Hardyho, který svou nosorožčí silou rozbije všechny pochyby. Těžko říct, čím to je, že chlapi tak snadno podlehnou ve chvíli, kdy se ozve charakteristický zvuk rány dopadající na osvalené tělo, ale ten adrenalin, který ve mně během každé výraznější bitky vystoupal, by mohl pohánět nějakou oblastní elektrárnu. Když při finálním songu vybublají i ty nejskrytější vzpomínky a city s nimi spojené, není už proti síle tohoto vyprávění obrany. (09.12.2011)