Bojovník: Brat proti bratovi

Takže Bronson je venku za dobré chování..? Rozkmotření bratři, otec násoska, finanční nouze, tajemná minulost, tvrdý trénink, krev, pot, Miluji Tě (ženo), Miluji Tě (bratře), slzy, vítězství outsidera a zálivka z klišé. Toť O´Connorovy ingredience, podle kterých ukuchtil Warriora, ale takhle je to v Rockyho kuchařce sportovních dramat zkrátka napsáno. Předvídatelnost a schematičnost pak z toho sice čiší na sto honů, ale přeci jen je tu jeden prvek, co tuctovosti spolehlivě zbavuje - mistr molekulárního herectví Tom Hardy.. (09.05.2012)

Na WARRIOR určitě jen tak nezapomenu. Při jeho projekci v letním kině mi totiž socky ukradli přední kolo z moji silničky a musel sem pak po warriorsku táhnout kolo na rameni až domů. Jinak dobře zvládnutej kýč, takovej Titanic zápasnickejch filmů. Podle mě je dost nepravděpodobný že by to ten starší brácha natřel tomu mladšímu a taky dost dobře chápu proč Tom Hardy dostal roli Banea v DARK KNIGHT RISES. Na jedno použití a relax u piva. (21.08.2012)

Krásně natočený, zpracovaný, napsaný a zahraný snímek o odpuštění. Proč je vlastně tak těžké odpouštět? Co nám v tom braní? Co se musí stát, abychom byli schopni odpustit? To vše nám nádherným způsobem prozkoumává sportovní drama o MMA a jako každé skvělé sportovní drama, to není vůbec o tom sportu. Příběh odloučených dvou bratrů, kteří vyrůstali s otcem alkoholikem má neskutečnou sílu, díky perfektní dramaturgii. Oba bratři mají své problémy, oba potřebují vyhrát a oba se musí naučit odpouštět. Film, který bude i za 50 let aktuální jako Rocky! 10/10 (31.03.2022)

Nějak mně uniká, proč se tenhle film zdá lidem dobrý natolik, že mu dávají tak vysoké hodnocení. Napadá mě davová psychóza, kterou tady můžeme sledovat téměř u každého dlouho očekávaného filmu. Když se to líbí ostatním, mně musí přece taky. Tím vůbec nemyslím, že by se mně Warrior nelíbil. Souboje, o které tu jde především, jsou sehrány výborně, ale konec je příliš přitaženej za vlasy. Takovej Fighter (2010) se mně zdá minimálně na stejné úrovni a Těžká váha (2005) je o několik stupňů lepší! (11.12.2011)

Ode dneška trénuju zásadně za zvuků Beethovenovy Ódy na radost. A víte, že ve Státech existuje nový druh trestu smrti?? Nazývá se Oktogon a spočívá v tom, že Vás vhodí do zápasnické klece spolu s Tomem Hardym... Asi bych měl poděkovat za to, že jsem 67% melancholik, přívalové emoční vlny se tak dají vnímat intenzivněji a že jich tady byl rozbouřený oceán. Herecké výkony, které zde byly k vidění, se sejdou možná jednou dvakrát do roka, souboje v kleci působí dobře, pořád jsou sice ještě kousek jinde než skutečnost, ale už to není alespoň tak okatě nahrané jako před dvaceti lety v Rockym. Dost řečí, nemá smysl říkat víc, důležitější je stejně to, co zůstane v každém po skončení filmu, takže si to všichni užijte, protože něco podobného se asi nebude opakovat dost dlouho. Pětihvězdičkové dvouhodinové vytržení z reality. (04.12.2011)