Bojovník: Brat proti bratovi

To je proč se dívám na filmy..abych našla perlu jako je tohle. Emoce mi lezly ušima, srdce bušilo o 106 a po tváři mi tekly slzy. Drama v kombinaci se sportem je tak trochu tenký led. Zápasy musí bavit, nesmí být přehrané a neznamenají vůbec nic, pokud se nepovede dramatická stránka. Tady je ale základ pevný, příběh chytlavý a herci mají do herectví až neuvěřitelnou chuť. Úžasný filmový zážitek. 5* (07.12.2011)

Vynikající výkony zúčastněných, atmosféra též, souboje museli kluci nadřít, předpokládám, že byli asi byli dost umlácený a zbytek je na kameře jako vždy. Ta to utáhla v ringu na jedničku. Nehledala jsem chyby, to snad ani nešlo, jen jsem krátce předtím viděla seriál Kingdom (2014), který byl celý taky o MMS, ale šel víc do hloubky a ten mně žel chytnul víc. Plusem pro mě byl i Frank Gillo, který tady hrál trenéra hecíře, takže byl tenhle sympatickej kluk v obraze i co se týká vychytávek při MMS. Kdyby to bylo obráceně, tak jdu nahoru. (17.03.2017)

Klišé nad klišé, kdy vše jede podle stokrát viděného mustru, v předpokládaných kolejích, kdy není sebemenší problém odhadnout vývoj děje na dlouhé minuty dopředu, dokonce i ty dialogy můžete v duchu přežvýkat předem, než je herci vypustí z úst. Srovnávání s Rockym je troufalé, ten byl, více než jiného, především originální a netuctovou milostnou romancí, ve Warriorovi není originální a netuctové zhola nic. PS: Na tolik zde vzývaného Oscara, chlapci a děvčata, rovnou zapomeňte. (10.12.2011)

Tento skvělý film mi doporučil kámoš, který se MMA amatérsky zabývá. I když mě bitky, rvačky a souboje nijak extra neberou (zejména kvůli velké klišovitosti příběhů, čemuž se částečně nevyhnul ani Warrior), tohle mě dostalo. Je to fakt podívaná na úrovni, plná emocí a hlavně - skvěle, opravdu skvěle herecky obsazená i skvěle zahraná. Hlavní postavy si v sobě nesou i stinnou část minulosti, někdo méně, někdo více, přesto s nimi nelze nesympatizovat, právě pro jejich ohromující uvěřitelnost. Reálnost soubojů posoudit nedokážu, jak píšu výše, tohle mě moc nebere, ale tady je tento sport (?) popisován poměrně syrově a hlavně zde není jediným "motivem pachatelů" (tedy hlavně režiséra a scénáristy), ale tvoří kompaktní celek se scénami, v nichž se místo bušení do hlavy mluví a vyjasňuje se kdo, co, kdy, proč... Uff, fakt mě to dostalo. Doporučuji všema deseti (pokud se vám nedělá zle z toho, když si dva chlápci rozbíjejí ciferník). (17.04.2012)

Nejdřív přišel Wrestler, další rok se objevil Fighter a teď je na scéně Warrior. Je mi jasný, že tyhle filmy jsou tu od toho, aby nabídly fyzicky a i psychicky náročný scénář, pro který se vyberou ty nejlepší varianty pro hlavní role, vedlejší role, režiséra, hudbu a další kopu důležitých funkcí, které se kolem filmu točí. A nakonec se perou o to, kolik Oskarů si protentokrát odnesou. Nicméně i za náměty takových prvoplánových filmů se může skrývat neskutečně citlivý příběh plný životních osudů a nádherných scén, u kterých se Vám bude chtít brečet...a co víc, budete řvát jak želvy. Warrior je jednoduše nádherný film. Má příběh, který už ve své podstatě musí vybudit nějaké city, minimálně k zamyšlení. Jakmile jsem ale spustil první minuty filmu, okamžitě jsem se s herci, hrající dva bratry sžil. Tom Hardy a Joel Edgerton je zahráli totiž naprosto famózně. A to samozřejmě nemůžu a nesmím zapomenout na jejich tátu, kterého si zahrál Nick Nolte a předvedl snad úplně nejlepší herecký výkon, který jsem v roce 2011 viděl. Byla nádhera sledovat ty jednotlivé zápasy v ringu, ty oči hlavních aktérů, kteří na sebe koukají a je z nich vidět ten neuvěřitelný smutek. Do toho pak hrála hudba Marka Ishama, který mě odteď dost zajímá, protože poslední scéna v kombinaci s naprosto geniálními herci a právě jeho hudbou ve mně vyvolala to, co ve mně nevyvolal hodně dlouho žádný film a můžu říct, že v top 5 nejlepších scén, které jsem kdy viděl se po shlédnutí, nejspíš udrží. Stejně jako se mi v srdci nadosmrti udrží tenhle nádherně odvyprávěný příběh dvou bratrů. (16.01.2012)