Invictus

Poctivé řemeslo á la stále dokonale přesný a velmi jistý Clint Eastwood. Jenže tentokráte nikoliv v tématu. Precizní vyprávění, postavené na dvou výborných hercích a srážené hubou na zem nepříliš vypilovaným scénářem. Jednotlivé složky vyprávění fungují opět na výbornou, ale celku prostě netluče srdce, je rozvláčný a chce se až příliš líbit. Invictus je i přes africkou hudbu, která místy musí vzít za srdce, bohužel prostě chladný a odtažitý. Po projekci chybí to nadšení vyběhnout na hřiště a pořádně vítězství oslavit. Pod kůži ses holt, Clinte, tentokrát nezaryl, ale nemůžeme pokaždé čekat zázraky. Když se totiž oprostím od nároků, které jsem před projekcí mohl s ohledem na jméno tvůrce mít, tak je to stále nadprůměrný zážitek. A Million Dollar Baby nejde točit každý rok.. U mě i tak dobrý.. (23.01.2012)

Ač jsem byl před zhlédnutím dost skeptický, naštěstí se mé obavy nenaplnily. Pořád se jedná o Eastwoodův slušný režijní standart s dobrou kamerou a uspokojivým hudebním podkresem. Z herců dosáhl nejvýš Morgan Freeman, na jeho výkon je vždy radost pohledět, který je ještě podtrhnutý tak velkým charismatem, že s přehledem utáhne celý film. Tři a půl hvězdy, 65% (16.03.2010)

Ano, souhlasím s ohlasy, že je a bude přetěžké překonat laťku nastavenou Gran Torinem. Potvrzuje to však fakt, že pojem Clint Eastwood je zcela samostatnou kategorií, se kterou mohou ostatní jen těžko soupeřit. Pokud tedy upustíme od srovnávání s jeho předešlými snímky (především pak s Gran Torinem, které máme ještě všichni v živé paměti), je na snadě přiznání, že jde o vysoce kvalitní záležitost. Clint ději opět vdechl ohromné lidství, nad čímž se podivuji u každého jeho filmu. Povyšuje tím pouhou podívanou na hluboký zážitek. A opět, opět nádherně emotivní hudba, na které i tentokrát spolupracoval se svým synem, jehož bylo možné vidět na podzim 2009 v Hradci Králové v rámci festivalu Jazz goes to town. Není přeci vrcholem umění oslovit člověka filmem, ve kterém není žádná zápletka a v němž je jasné, jak všechno dopadne? (14.03.2011)

Film přechlastaný patosem, v němž řádí neviditelná ruka scenáristického osudu a bohužel i velmi zjednodušující a plochá řešení klíčových scén. Zvláštní, jak i to ragby pak vypadá jako pimprlové divadélko. Každopádně moje láska k tomuto sportu chuligánů, který hrají gentlemani a též úcta k výkonům Morgana Freemana i Matta Damon z toho udělala snesitelný zážitek. Takovou politicko-společenskou pohádku. Ale nešť, jen se obávám, že tohle je spíše odvrácená strana Clintova prostého stylu režie. (30.10.2011)

Invictus je pohledem do života a soukromí jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely. Za jeho vlády se v JAR pořádalo mistrovství světa v rugby a Mandela, jako velký fanoušek tohoto sportu, sjednotil celou zemi i reprezentační tým a všichni táhli za jedním společným snem. Eastwood, jako režisér, film opět zvládl na jedničku. Morgan Freeman je snad jediná možná volba na představitele hlavní role a navíc starý Clintův přítel, takže obsazení Mandely bylo jasné ihned. Matt Damon, coby kapitán národního rugbyového týmu, byl také výborný, podal civilní a uvěřitelný výkon. Jeho projev byl přesvědčivý. Režii není třeba jmenovat, to je v posledních letech samozřejmostí a zde to mistr Eastwood opět předvádí. Z každého záběru je cítit (hlavně při utkáních), kdo že to sedí na režisérské židli. Hudba - rozhodně povedená (Kyle Eastwood), u některých scén správně doplněná o africké rytmy. Invictus je pozoruhodný, politicko - sportovní film o jednom naprosto mimořádném člověku, který navždy změnil svou zem, i kus celého kontinentu. (31.12.2010)