Max Manus

"Když Norsko nemá armádu, vybudujeme si svojí...!" pravil Maximo G. Manus a s partou kámošů se vrhnul do odboje, aby se posléze stal norským válečným hrdinou. A o pár let později natočili Norové příběh o hrdinství, přátelství a umírání za 2. sv. války. Film má ve chvílích boje relativně svižné tempo, akčním scénám nelze upřít napínavost, jenže pak je tu taky dost vatoidních řečí a nudnějších pasáží z "obyčejného" života, které srážejí body z celkového hodnocení. (03.06.2016)

Je naprosto neomluvitelné pokusit se natočit film o národním hrdinovi, když na natáčení neumíte sehnat peníze. Musíte se potom vyhnout veškerým akčním scénám, tudíž přijdete i o napětí. Přesně tohle se stalo snímku Max Manus. A vrcholem všeho je závěrečná projížďka, kde bylo třeba ušetřit i na komparzu a tak byl nahrazen gumovými panáky. Film postrádá nejen napětí, ale postavy jsou i neživotné a nelze se s nimi ztotožnit. Tragická filmařina. (13.12.2018)

Venujem tejto snímke jej 100.komentár. Biografický snímok patrí medzi najambicióznejšie projekty nórskej kinematografie niekoľkých posledných rokov. Dramatický príbeh, technicky zvládnuté akčné scény, ale aj citlivý pohľad na problematiku vojnového hrdinstva, robí z filmu viac než len výpravnú prehliadku. Zaujímavý film, ktorý je rozhodne dobre natočený, miestami dosť surový a mrazivý. Predstavuje stredoeurópanom neznámu a prehliadanú časť 2.svetovej vojny. Nečakajte spektakulárne scény, zato dostanete presvedčivé, akoby civilné, herecké výkony. Boli vybraní aj typovo zodpovedajúci herci - viď záverečné titulky. Áno, film možno pôsobí trochu nudne, ale zrejme je to dané tým, že sa autori pridržali reality. Film stojí za videnie. Možno aj viac krát. (21.10.2019)

"Když jsi dokázal potopit Donau, sejdeš teď se mnou i tyhle schody". Je po válce a Max s nervy nadranc sedí opilý v místnosti a připíjí si na vítězství se svými mrtvými kamarády. Přežil. Proč, když nemá už pro co a koho žít? Tvrdá norská škola, z dnešního pohledu možná příliš sentimentální až patetická, ale dle mého přesto tvrdá. U nás v Protektorátě to bylo daleko daleko horší. Naši parašutisti to nepřežívali a podpora obyvatelstva byla díky dobré práci Gestapa také menší. Přesto bych si přál, aby i u nás vznikaly filmy o našich hrdinech, tak dobré jako Max Manus. Je dobré mít své hrdiny a ti naši (ti ze západní fronty) si svých 15 minut slávy jako Manus rozhodně neužili. 90% (17.11.2011)

Kto by to povedal, že dvojica Ronning a Sandberg natočia vojnový film s výbornou výpravou, dopre napísanými a zahranými postavami, ktorý nebude mať nič spoločné s ich hollywoodskou prvotinou Bandidas? Max Manus je výpravno historickým dielom. Sledujeme vojnové obdobie vo Švédsku, kde sa formuje odboj vedený práve týmto národným hrdinom. Film sa nesnaží o lekciu z dejepisu, ako sa to podarilo tohtoročnému Lincolnovi. Jedná sa skôr o osobitejší film snažiaci definovať dobu a tých pár ľudí, ktorý v nej žili a bojovali za svoje ideály, než vyslovene o moralistický film. Ale aj tak tomu chýba určitá dravosť, výraznejšie napätie a epickejšia scéna. Čo je škoda, lebo epických záberov je tu dostatočne. Nie je to výborný film, ale má mnoho pozitívnych a zaujímavých scén a hlavne výbornú dobovú atmosféru. Dospelejší film, na ktorý sa dobre pozerá aj keď neponúkne nič nové. (06.02.2013)