Obzri sa v hneve

Predstavte si nasledujúcu situáciu: Po ťažkom dni plnom pozerania anglických drám a noci na tvrdej zemi pódia kina v spacáku vám o 8:30 ráno pustia film Ohlédni se v hněvu. Film, ktorý má v popise vetu: "Komorní psychologický příběh vypovídajíci o nespokojenosti mladého rozhněvaného muže". Príbeh plný vnútorných monológov postáv, statickej kamery a minimalistickej hudby. Ďakujem, neprosím. Film som doslova pretrpel, časť prespal a nepodobne to bolo aj s ostatnými ľuďmi. Buď sa musia organizátori festivalov odnaučiť dávať takéto typy filmov tak skoro ráno, alebo ich nedávať vôbec. (12.12.2004)

Richard Burton opět vynikající, ale film celkově nedosahuje ani po kotníky například snímku "Kdo se bojí Virginie Wolfové". Tam jsou postavy sice ujeté a chvílemi nesympatické, ale pořád jim a jejich "hnutím mysli" rozumíte - tady mne Burton chvílemi úplně fascinoval, ale jeho postava chlapa, který kvůli tomu, že je sám nešťastný, kope kolem sebe nalevo, napravo, mě nepřestala iritovat celý film a moc jsem mu nerozumněla - upřímně řečeno, myslím si, že dnes už by se podobný film natočit nedal. (09.01.2009)

Mladík nahnevaný na celý svet, pritom nemá dôvod - má prácu, má vlastné bývanie, má peknú ženušku, kamaráta, po večeroch si hrá na trúbke, či už doma alebo v baroch - aj preto divák nechápe jeho večne hnevlivé, hádavičné až nenávistné pohnútky. Napriek tomu je tu priestor na neveru (kto by si takúto večne hádajúcu sa osobu mohol obľúbiť?), ktorú postavy prijímajú až príliš tolerantne a chápajúco. Film tak pôsobí ako vytrhnutý z reality. Je postavený predovšetkým na dialógoch a komornom príbehu a cítiť z neho, že bol natočený na pôdoryse divadelnej hry - výprava je minimálna a dej občas nudí. Čo ale neznižuje Burtonove herecké kvality, ktorý už vo svojich 33 rokoch ukazoval, že je vyzretá herecká osobnosť. (30.05.2023)

Velmi hluboký ponor do složitosti vztahu dvou lidí, který nikdy není černobílý ani předvídatelný a nemá ani viníky ani oběti, byť se na první pohled jeden z z protagonistů může zdát sebeprotivnější a druhý sebepolitováníhodnější. Na filmu je znát, že mu předlohou byla divadelní hra, což mu dodává vyzrálosti a na film nezvyklé hloubky. R. Burton je se svým výkonem korunou všeho. (19.12.2009)

Jimmy Porter je pohledný, vystudovaný mladý muž, který ale tak nějak neví, co sám se sebou. Je nespokojený, cítí opovržení ke společenským konvencím. Odmítá si budovat kariéru, ale zároveň nemá dost vůle k otevřené rebelii proti systému. Uchyluje se tedy k jakési pasivní rezistenci a živí se jako majitel stánku na tržišti. Protože na vzpouru proti institucím nemá koule, jeho frustraci schytává manželka Alison - měla by přece sdílet jeho pocity, být na jeho straně, jenže v jeho očích je stejně konformní a maloměšťácká jako ostatní. Chápe to jako zradu a ta se musí potrestat. Protože aspoň někdy je třeba být statečný, dává Jimmy odvážně průchod nenávisti vůči vlastní ženě a jejím rodičům, přičemž mírná povaha Alison a její tolerance ho o to víc provokuje. Film vychází z úspěšné divadelní hry a místy je to na něm až nepříjemně vidět. Dobová kritika a především (jak jinak) levicoví intelektuálové viděli v hlavním hrdinovi charismatického odpůrce církve, horních vrstev a starých pořádků, a tudíž klaďasa, byť komplikovaného. Já v Jimmyho chování spatřuji zahořklost, sobectví, nezralost a nedostatek odpovědnosti. Postavou Jimmyho vstoupil původně literární pojem "rozhněvaní mladí muži" do světa filmu. Richard Burton oprávněně viděl v Jimmym skvělou příležitost a podílel se dokonce i na produkci. Jeho přesvědčivé výstupy plné výbušné energie nakonec film povznesly na 4*. Celkový dojem: 70 %. (02.12.2020)