Noc drůbežích mrtvol

Waaauuu, no páni, skvělý nápad :-) Scény sice dost nechutné, ale za to dosti vtipné. Ovšem musím za ty nechutnosti hvězdičku strhnout... Každopádně pro mě jedno z těch lepších Troma filmů, možná nejlepší... Upgrade po 20 minutách: Já na to kašlu, zamhouřím obě oči, dávám pět, tenhle film si to zaslouží :-) (18.10.2011)

Stejně jako u jiných Tromáckých kousků je toto opět prakticky nehodnotitelné. Člověk už musí přinejmenším tušit, do čeho jde a naprosto vypnout jakékoliv snahy o kritiku. Je to zábavné? Do určité míry ano (musím přiznat, že po těch pár pivech se člověk fakt zasměje přijemenším tomu, JAK sakra někoho takové ujetosti vůbec napadnou). Je to kvalitní filmařina? To rozhodně ne, ale alespoň si na to Lloyd ani nehraje. Doporučila bych to svým známým? Úchylům, které baví sledovat gorefest se zombie prsty v zadku, utrženými penisy, vydatnými zvratkovými přeháňkami, naprosto nekorektními vtípky o po zdech rozstříkaných mexičanech, a mnoho dalšího asi rozhodně ano. Ale předpokládám, že toto zrovna nebude šálek sraček ani pro zkušené hororové fandy. Nabízí se srovnání s Braindead, a tak trochu asi ano. Ale Troma dělá podobný žánr ještě o mnoho nechutnější, zvrácenější a ujetější, než kdokoliv jiný. Vstup na vlastní nebezpečí. (14.10.2019)

Ide o extrémne amatérsky splater, miesta tak trápny, že má človek priam dojem, že nič trápnejšie doposiaľ ani nevidel. Lenže! V rámci subžánru je to proste akceptovateľné a takto nejak to má vyzerať. Neberie sa to ani na stotinu vážne, potoky krvi tečú, občas aj to gore veru nevyzerá zle, masky sú občas skôr na smiech, pričom štýl humoru sadne najmä tým, ktorí holdujú či dokážu aspoň tolerovať ten menej sofistikovaný, ba priam trápny. Dám tri. (17.04.2024)

Podle zdejší galerie jsem se těšil hlavně na útok přerostlých zmutovaných kuřat. Žel bohu, tito opeřenci v nepřesvědčivých maskách se na scénu dostanou až po hodině utrpení, které zahrnuje muzikálová čísla s nulovou choreografií a otřesným zpěvem. Jistěže je to záměr, ale na rozdíl od zpívánek v Chilleramě, kterou jsem viděl tentýž den a ve které jsou naschvál zfušované postsynchrony, mi tady ty tanečky a zpěvy prostě nepřišly zábavné. On je taky rozdíl, když točíte poctu béčku, přičemž je na vaší práci vidět zručnost a nadhled, a když točíte béčko, protože byste jistojistě nic lepšího vytvořit nedokázali. První hodinu tak musíme přetrpět již zmiňované hudební vložky, ale také fekální humor, který se filmem táhne jako červená nit. Říkám fekální, protože myslím fekální a ne třeba dementní. S dementním humorem se to má totiž tak, že když se dobře použije (takže autoři často vůbec nemusejí být dementi), může se z něj stát humor legrační. Tomu se ovšem Poultrygeist umně vyhýbá a naopak nám servíruje scény jako například tu, ve které máme tu smůlu přihlížet tomu, jak se chlapík ne nepodobný Gabeu Newellovi doslova vysere z podoby. Z téhle Tromy, s níž dosud nemám žádné zkušenosti, jsem byl tak dokonale znechucený, že mi bylo zle i ze vší té rajčatové a okurkové šťávy, která tu na hektolitry cáká po zdech, po podlaze, ale ze všeho nejraději lidem do obličeje. Ani drůbež v gumových oblecích to nakonec nezachrání (i když mírné zlepšení je patrné, ale zábava to i tak není), protože scénář je opravdu stupidní. Vážně nepochopím, proč bylo k jeho realizaci potřeba tří lidí, když i Avatara, což je asi jediný film, který má horší scénář než tohle, napsal Cameron sám. (07.09.2012)

Krev, sliz, zvratky, střeva, výkaly, hnus, kozy a zombie kuřata posedlá indiánkými duchy. Jo, je to sice hovadina, ale plná originálních prvků a zábavných gagů. Navíc se jedná o super parodii, a to nejen na fastfoodový průmysl. Kazí to jen ty ubohé zpívané části, ty si mohli tvůrci odpustit. Jinak typická TROMA. (19.09.2011)