Chlapec v pruhovanom pyžame

Film mě jako celek zasáhl. Jsem ráda, že není zbytečně protahovaný a zdlouhavý, ale docela mi vadila ta předvídatelnost konce. Sice se ve mě hromadilo hodně emocí, ale část mě byla zklamaná. Skvělé herecké výkony v mých očích podávala Vera Farmiga. Myšlení a nevinnost malého Bruna mě občas pobavila, někdy rozesmutnila. Hlavní zbraní je tu silný námět a hned poté kvalitní dialogy. Je to o vlásek, ale dávám 5*. (20.09.2011)

Prečítal som si knihu. Zistil som, že film v jej prepise príliš dobrým nie je. Vlastne skôr zlým. V rukách mi tak zostáva len gýčová variácia Princa a bedára na tému holokaust (čítaj žmýkanie sĺz), ktorú neospravedlňuje ani detský pohľad, a nevylepšuje ani kamera a vierohodné herecké výkony. Smutné a sklamané vytriezvenie. 60% (03.02.2013)

Absurdita záminky největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva očima malého chlapce. Místy válečná satira, občas nahořklá komedie, sem tam jen citlivá a lehce kýčovitá klučičí odyssea. Žádných vyloženě šokujících záběrů se nedočkáme, tvůrci jdou trochu jiným směrem a díky krátké stopáži vše rychle a plynule odsýpá. Rozhodně jeden z důležitých filmů o druhé světové. (24.04.2021)

Tento film je zvláštní... Je to vykonstruovaný a na učebnicových poučkách (holocaust je zlo, koncentrační tábor je peklo, náckové jsou zrůdy) postavený film, který hraje pouze na jedinou strunu, a to vyvolat lítost nad osudem dětí ve válce. Na tom by nebylo nic špatného: Např. Hrob světlušek je na této snaze postaven celý, jenže činí tak v natolik koncentrované a vypravěčsky precizní podobě, že to má skutečně devastující účinky (podobně v Život je krásný). V případě Chlapce v pruhovaném pyžamu je ale úvodní hodina pouze přípravou na závěrečnou pointu, jejíž efekt je vlastně celým smyslem filmu. Odjinud povypůjčované prvky nacistické tématiky (často nelogicky pospojované) a snaha o jejich (ne moc přesvědčivé) zobrazení očima osmiletého chlapce vytváří pouze další komerční produkt, který by se mohl prodávat jako "instantní holocaust pro maminky na mateřské". Protože přesně takový účinek má: Dojme! A díky tomu závěru opravdu hodně. Jenže to je všechno! Nenese žádnou jinou myšlenku, je pouze efektní. SPOILER: Měl jsem dokonce pocit, že ten závěr v divákovi vyvolá lítost nad smrtí Bruna a Schmuela, ale k vyhlazení 6E6 Židů divák zůstane víceméně lhostejný KONEC SPOILERU. Navzdory tomuto všemu jsem ale film strávil velmi dobře a vlastně se mi líbil. V tom je ta zvláštnost, zmiňovaná v první větě komentu. Líbil se mi představitel Bruna, líbila se mi plynulost vyprávění a neokázalost produkce. Nenudil jsem se. Trochu se to spolu bije a vytváří podivné napětí: Na jednu stranu si film "nechce" na nic hrát, na druhou stranu vypráví o holocaustu. Lze natočit odpočinkový/oddechový film o genocidě? 3 1/2* (06.07.2010)

Koho nenávidět nejvíce? Boha, že potrestal náckovské rodiče za jejich hříchy smrtí nevinného? Otce, který se dobrovolně účastní systematického vyhlazování, považuje to za svoji vojáckou povinnost a maskuje to fiktivními dokumenty? Matku, která se emocionálně nedokáže srovnat s těmito hrůznými činy, ale řěší to jen zbrklým útěkem před realitou místo, aby jí čelila, aby vyjádřila jasný nesouhlas, aby proti ní začala bojovat? Blonďatého nácka, který spere každého Žida, jenž je při ruce, jen proto, že se nedokáže srovnat s tím, že otec emigroval před režimem? Rodinné drama za zdí velitelského baráku koncentráku, viděné pohledem osmiletého kluka a jeho dětskou logikou, kterou glosuje všeobecně známé a děsivé skutečnosti. S těmi je divactvo dobře srozuměno a právě díky tomu vybičují tyto okamžiky emoce na maximum, i bez naturalistického zobrazování holé podstaty smrti. Konec samozřejmě vše napraví a pak nezbývá nic jiného než slzy, které kanou nejen za dva malé chlapce, ale za všechny lidské bytosti, jejichž život je (byl) tak nedůstojně a hanebně ukončen. Však já si dovolím nesouhlasit s onou křesťanskou interpretací, která je nad tím cítit, děti za hříchy svých rodičů nejsou zodpovědni a nejsou jejich nositeli. 80% (05.02.2009)