Pod paľbou

Jestli je tohle nazývaný čtvrtým neoficiálním dílem Bourna, tak mně můžete rovnou řikat Rambo kříženej s Terminátorem, protože tohle je bohužel jen další z řady pro mě celkem nezáživných politickoakčně válečných filmů, kterých je docela dost a který mě moc neberou. Sice ve výsledku to špatnej film neni a Greengrass s Damonem to celkem utáhnou, ale podruhý bych si ho sám už nepustil. (11.06.2010)

Jeden z nejrespektovanějších režisérů současnosti, Paul Greengrass, se opět vrhl vstříc kontroverznímu politickému tématu. Přiznejme si ale, že měl na režisérské sesli už lepší chvíle. Horká půda Iráku se vyrovnává se svržením krutého režimu Saddáma Husajna. Lidé nevědí, co bude dál a navíc tu dnes a denně opruzují američtí vojáci, kteří se snaží dostat zemi zpátky na nohy. Mezi nimi je i velitel Roy Miller, který je v téhle nehostinné krajině zejména proto, aby hledal zbraně hromadného ničení a velké ryby, které v bývalém režimu tahaly za nitky. Jenže to vypadá, že si Miller našel i jeden vedlejšák v podobě přísně tajných informací, které, zdá se, ukazují tuhle válku v trochu jiném světle. Zelená zóna má přesně to, co měl třeba režisérův kritikou milovaný United 93 nebo Singerova Valkýra – a to napětí. Nejednou by se dalo doslova krájet, hudba je dostatečně úderná, neposedná kamera navíc nepřešlapuje příliš dlouho na jednom místě. Neustále kmitá sem a tam a navozuje pocit, že se děje/stane něco sakra podstatného. A to je kámen úrazu. Greengrassův snímek se totiž stále tváří ambiciózněji, než čím ve skutečnosti opravdu je. Může za to zejména scenáristické pero. Toho se chopil Brian Helgeland (L.A. Přísně tajné, Odplata, Tajemná řeka), který vytvořil silně schematický politický thriller. Dialogy jsou mnohdy ukrutně nezáživné, příběh je jednoduše jednoduchý. Prostě další dítko dua Greengrass-Damon (mimochodem je opět výborný) i přes několik plně funkčních dílů úplně nechytne. Na druhou stranu poměřovat ho s díly, jejichž ambice leží někde jinde, není také úplně fér!! Tři * a kousek.. Na lecčems vytýkaném má zřejmě i svůj lví podíl skutečnost, že mě válečné politické thrillery z Blízkého východu, vracející se k bolístkám, které způsobil americký mocenský způsob vlády (Mariňák, Ve službách války, Redacted, Země zatracených aj.), dvakrát moc neberou.. (26.07.2010)

║Rozpočet $100miliónov║Tržby USA $35,497,337║Tržby Celosvetovo $97,523,020▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $4,952,823║ Tržby za predaj DVD v USA $17,581,801║ /videl v kine: %/ Paul Greengrass a Matt Damon valia opäť v plnej kráse, vojnovo-politický-thriller má všetko čo potrebuje, zauzlený príbeh, skvelú kameru, napätie, dravosť, akciu,... a hlavne výborné obsadenie fungujúce pre dej, film moc potešil a to nie len vďaka rozobratej téme o konšpiráciach ale aj mi to pripomenulo štýlovo môj obľúbený Čierny Jastrab Zostrelený. /100%/ (16.01.2011)

Pokud má někdo za to, že opětovné spojení Paula Greengrasse s Mattem Damonem (za přispění přepečlivě snímek rytmizující hudby Johna Powella) je pouze opakováním postupů známých již z posledních dvou bourneovských dobrodružství a opožděným příspěvkem k otázce války v Iráku, tak se nemůže víc mýlit._____ Samozřejmě že výchozí konstrukce v podobě výrazně individualistické a profesiální postavy po právu nedůvěřující autoritám a užití šouflkamery zůstává, ale jinak se vyprávění a dílčí stylistické postupy výrazně liší. Na místo téměř neustálé dvousekundové délky záběrů snímaných převážně v polodetailech či detailech, kdy každý další přináší narativně důležitou informaci, se pohybujeme někde kolem pěti vteřin ve velkých celcích či amerických plánech s mizanscénou přeplněnou dílčími podněty, které odvádějí divákovu pozornost od narativně podstatných prvků. (S přibývajícími minutami se mizanscéna vyprazdňuje, což má svůj význam.) Neliší se ale pouze způsob, jakým jsou dávkovány informace, nýbrž i jejich samotná povaha, kdy se nejde za jednou jasně vymezenou a spolehlivou stopou, protože ty se několikrát během filmu ukážou jako nestálé (identita zdroje, zprostředkovatel informací od zdroje, zdroj samotný...). Přehled tak máme jenom díky diegetickému zvuku, jako tomu bylo v bourneovkách, což ale neplatí do úplného konce, kdy je vysílačka rozbita a my se tak ztrácíme v nočních scénách, které nejsou uměle dosvěcovány, což spolu s ruční kamerou s výrazným zrnem přináší zdání realističnosti. (A opětovně: svícení zde má svůj význam, viz začátek a konec.)_____ Tato odlišná práce s informacemi, jejich dávkováním a spolehlivostí vede k tomu, že v závěru hlavní hrdina motivovaný touhou přijít na to, jak se to se ZHN má, vyjádří jasný názor, že nejenom důvod, proč došlo k válce, ale i samotná válka je pouhou vějičkou. (K čemu, vyjádří předtitulkový záběr.) Přesto si film zachovává určitou mnohost pohledů, což je geniálním způsobem vyjádřeno v závěrečném válečném střetu, kdy odlišná motivace postav odpovídá i jejich (směru) pohybu v prostoru. (30.05.2010)

Greengrass má tradičně vše pevně v rukou, film je pro něj vystřelená nábojnice, která přestane svištět až se skončením závěrečných titulků a jeho neomylný technický um v kombinaci s prvotřídní gradací si maximálně užijete hned několikrát (ne-li celý film). Neztrácejí na něj ani jeho oblíbenci – John Powell opět servíruje hudební energický maraton, Matt Damon nesmírně překvapil a zároveň potvrdil dnes již nezpochybnitelný vliv Greengrassova vedení tím, že jeho postava ani vzdáleně nedá vzpomenout na agenta Jasona Bournea, přestože je při její profilaci použito stejně minimalistických prostředků a pod Greengrassovým kočírováním zvládne Damon i patetičtější projevy se vztyčenou hlavou a nezlomným výrazem ve tváři. Výraznějším záporem je jedině prostší scénář – ať již adventurní výstavbou a naprostou pohotovostí všech postav v zorientování se v jakékoliv nastalé situaci, tak politicky snad až příliš vyhraněným a záměrně zjednodušeným obsahem. Nelze než opět smeknout před Greengrassem, který z materiálu Briana Helgelanda (spolu s remakem Pelhamu jasný důkaz toho, že tento držitel Oscara má svá nejlepší léta za sebou) vykřesal soudržnou a říznou podívanou, v níž (jinde patetické) vlastenecké výlevy a (jinde rozporuplný) Matt Damon (opět!) působí velice věrohodně. (17.06.2010)