Nic než pravda

Netrvalo dlouho a s postavou Rachel Armstrong jsem se naladil na stejnou vlnu a všechno co ona prožívala ve filmu, já prožíval na gauči, teda nedostal jsem doma přes držku jako Rachel v base, ale jinak jsem si to odžil do poslední minuty. Největší síla příběhu je v dialozích a úvahách o novinářské práci, etiketě a zásadovosti versus národní bezpečnosti. Od premiéry filmu uplynulo 7 let a téma je snad ještě aktuálnější než tenkrát. Nikdy by film nevyzněl tak silně, nebýt chytrých dialogů, kvalitních hereckých výkonů a vynikající pointy, která na chvíli ovlivnila tlukot mého srdce. (26.01.2015)

Co vše je člověk schopen obětovat, aby neprozradil svůj zdroj.... ikdyž díky úplnému závěru se divák dozvídá, jak to doopravdy s tou "obětí " bylo a tato skutečnost snímek v mých očích sráží! Hlavní hrdinka vlastně nebojuje za tu osobu, ona bojuje za sebe samu, protože ji ( vzhledem k okolnostem ) nic jiného nezbývá. S tím bych problém neměl, pokud by tvůrci celou dobu snímek nebudovali právě na tomto faktu, aby to v úplném závěru ( překvapivým ) " dovětkem " pohřbili.¨Nothing but the truth je silný příběh s výbornÿmi hereckými výkony, což v případě Dillona, Farmigy či Aldy nepřekvapí, ale co jistě potěší je velice sympatický ( uvěřitelný) výkon Kate Beckinsale v roli reportérky Rachel Armstrong. (21.12.2009)

Scénáristicky vypiplané, tématicky naléhavé a herecky grandiózně velkorysé. Backinsale, Dillon, Alda apod. - vyzdvihují tohle soudní drama o stupeň výš, ač to na první dojem díky komornímu feelingu a skromnému marketingu vypadá na ryzí průměr. Ale je to přesně jeden z filmů, který nemá tendenci být velký, ale o velkém vcelku obratně pojednává. (06.09.2015)

Vôbec nie slzopudná, civilná novinárska dráma s uveriteľnými výkonmi veľkých hviezd v malom filme o tom, ako ľahko je možné stratiť slobodu. O ústavných zákonoch, ktoré nemyslia na všetko, o orgánoch, ktoré zabúdajú na ľudí tam dole. O záludnej zdanlivej demokracii, o nedomyslenom systéme, o absencii jasne stanovených pravidiel, o chýbajúcej etike a morálke. O ctižiadostivých novinároch bez chrbtovej kosti a o štátnych úradníkoch, ktorí fungujú ako mlynček na mäso Mladá, hrdá ambiciózna novinárka Rachel Armstrong je symbolom boja do poslednej chvíle, zdanlivým mementom obhajoby pochybných ideálov mediálneho biznisu, konfrontovaného so zodpovednosťou za vlastné činy. Možno drsné, chladné, emočne neprístupné (s výnimkou záveru, ktorý je akoby z iného filmu a oslabuje silu výpovednej hodnoty a spoločenskej dôležitosti) - prosto presne také, aké by to malo byť. Perfektná kamera a minimalistická hudba. Jeden z posledných poctivých filmov na tému vnútroštátnej politiky, ktorá sa týka nás všetkých bez ohľadu na čas a miesto. Bez príkras a bez nadbytočných prvkov, jednoducho nič než pravda. 80% (28.09.2014)

Papírovým novinám zvoní hrana. Dříve, než se z nich definitivně stane relikt minulosti, užijme si těch pár posledních novinářských thrillerů o síle slova a významu investigativní žurnalistiky. Zatímco State of Play bylo o mediální moci, Nothing but the Truth dává pocítit naprostou bezmoc. Krev ve mne, jakožto nekritickém obdivovateli každého, kdo má odvahu čelit protiproudu, vřela ještě více, neboť nedostaneme jediný důvod domnívat se, že by k něčemu velmi blízkému nemohlo dojít. Ne nutně ve Spojených státech, ač ty hrají jistou roli. Konkrétně tamější paranoia a krytí nekalé činnosti ochranou národní bezpečnosti. Nejhorší na tom je, že (téměř) všichni jsou v právu a z právního hlediska nic špatného nedělají. Z hlediska morálního, k němuž bohužel netřeba přihlížet… . ___ Boj s nepřemožitelným soupeřem se Rachel Armstrongové vepisuje do tváře. Proměnu silné sebevědomé, šperky ověšené dámy v drahých šatech v pobledlý stín s vyrudlýma očima je zachycena bez hysterie Eastwoodovy Výměny. O její „nevině“ není pochyb. Basa stírá rozdíly, z vysokoškolského diplomu je kus bezcenného papíru a k nominaci na Pulitzera vám stěží někdo pogratuluje. Rod Lurie ze situace násilně netřískává emoce. Hudbu skoro nezaregistrujete, Rachel propukne v nekontrolovaný pláč jedinkrát. Kontrastně působí manipulativní rozhovor pro televizi, kdy televizní kamera zabírá hrdinčinu tvář en face, aby její navlhlé oči dojaly všechny soucitné divačky před obrazovkou (kamera filmová ji oproti tomu zabírá z profilu, což vytváří dojem bojovnice). Lurie jde v nepodlézání divákovým pudům dokonce tak daleko, že nám jedinou vraždu filmu naservíruje mimo obraz. ___ Nejproblematičtější se může jevit pointa filmu, nahrazující hrdinčino vítězství v klasickém hollywoodském pojetí. Až na tuhle jedinou věc vše prohrála. Možná je to nevěrohodné a patetické, ale dokázali byste vymyslet údernější shrnutí dvou hlavních témat filmu: nevinnost a rodina? V zásadě neběží o nic prostšího než o příběh dvou kariéristek (ze všech jejích rolí zatím nejlepší Kate Beckinsale a ve všech rovinách přesvědčivé Very Farmigy), které chtěly být zároveň dobrými matkami. 85% Zajímavé komentáře: H34D, Fr, gejzuško (27.10.2009)