Kautokeino-opprøret
Kautokeino-upproret
Kautokeino-opprøret
The Kautokeino Rebellion
Guovdageainnu Stuimmit
Réžia:
Nils GaupKamera:
Philip ØgaardHrajú:
Anni-Kristiina Juuso, Aslat Mahtte Gaup, Mikkel Gaup, Nils Peder Isaksen Gaup, Mikael Persbrandt, Bjørn Sundquist, Sverre Porsanger, Peter Andersson (viac)Obsahy(2)
V roce 1852 se v severonorské farnosti Kautokeino vzbouřilo přes 50 Sámů proti místní norské správě. Zabili jejího nejvyššího představitele, obchodníka s alkoholem, zbili pastora a několik dalších lidí. Za útok bylo odsouzeno 17 žen a 11 mužů, dva z nich k trestu smrti stětím hlavy. Působivý film o sámské kultuře se zabývá událostmi předcházejícími krveprolití. Norský režisér sámského původu N. Gaup hledá příčiny extrémního chování nejstaršího laponského etnika, které se vždy vyznačovalo mírnou povahou. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (52)
Nádherný příběh z dalekého Severu. Příběh o zkázách, které způsobuje alkohol i náboženský fanatismus. Nátlak a vydírání ve jménu Božím aneb církev ve službách moci, vlivu, majetku. Církev, likvidující ovečky s vlastními názory, poslušné držící ve spárech mocenských zájmů. "Pane, odpověz mi, proč se nemohu kát." Plný počet. ()
Vrchnosť drží ľud v nevedomosti, rafinovane podporuje jeho alkoholizmus, zdiera ho a zarába na ňom. Niekto však prekukne tieto úžernícke praktiky, presvedčí ostatných, ktorí vezmú osud do vlastných rúk a postavia sa na odpor. Je to konflikt najmä sociálny, a aj národný (nórsko-saamsky). Kautokeino-opprøret obsahuje silný a drsný príbeh z 19. storočia s presahom do súčasnosti. Je to príbeh o cti a zadosťučinení, ktorý zobrazuje boj malého národa proti nespravodlivému systému aj so svojimi vlastnými démonmi. Zostáva po ňom krv na snehu: mŕtve soby a zmarené ľudské životy. ()
Prototyp nasíracího filmu nikoliv ve smyslu rostoucího naštvání se na film samotný, ale ve smyslu postupného nasírání se společně s hlavními postavami, což zprostředkovává vynikající emocionální zážitek samo o sobě. Krásná krajina, hudba a velké množství sobích komparzistů se rovněž počítá. Zato božský Nikolaj byl nasazen jen do čtyř scén, aby se s ním příliš neplýtvalo. ()
Hmm, chlast je sviňa a pokud jste sobaři ( pro neznalé, to je chovatel sobů) kdesi v norském Laponsku můžete velmi rychle prochlastat celé stádo, když si nedáte pozor. Sobař ale není jen tak ledajaký ochmelka a dokáže se tomuhle démonovi vzepřít, stačí trocha pravé víry ( no jo, no, dřív měla větší sílu než sezení alkoholiků) a najednou se na mizině ocitne hospodský.. jenže pokud je to taková svině jako ten v Kautokeinu nebude to mít sobař tak jednoduché a bude se muset postavit nejen flašce,nýbrž i systému, kde ten zná toho a ten zas toho... Rebelie v Kautokeinu neměla asi příliš velký historický význam, ale Aslak je pro Laponce zřejmě totéž co pro Chody Kozina..je to srdcová záležitost . Nils Gaup,sám Sám, natočil prostou a jednoduchou poctu těmto odvážným lidem, sice až na výjimky bez výraznějších dramatických momentů,ale koneckonců ono to zas tak nevadí, ten sever je prostě takovej chladnej. ()
Za poslední rok jsem neprochlastal ani jednoho soba. Ženský by mě za to měly mít rády, ale nemají. A ti sobi? Ti se zatím někam rozutekli. Podobně i tento film je spíš suchý než by páchl po alkoholu. Produkce: Norsko / Švédsko / Dánsko; chybí tu jen Finsko, a tam to znám! Ráno ohrnují nos a večer by se bratříčkovali, bez ohledu na ženy i na soby. Poměr odsouzených za protialkoholní povstání 17 : 11 (ženy/muži) odpovídá rabování konzumu v Zolovi. Sámským etnikem, které se vyzačuje mírnou povahou, jsou nejpíš myšleni jen muži. "Sámská krev" je opravdu lepší. ()
Reklama