Lúpež po taliansky

Snímek ´Dannyho jedenáctka´ (1960), se svého času stal naprostým fenoménem v oblasti zlodějských filmů, což zapříčinilo nemalou inspiraci dalších tvůrců ke vzniku snímků podobných. No, a tento, v koprodukci VB a Itálie, je jeden z nich. A tak tu máme další partu, kterou vede propuštěný vězeň (jak jinak) Charlie, odhodlaných k velké loupeži zlatých prutů ve své době v hodnotě deseti milionů dolarů. A že to musí být plán naprosto promyšlený snad ani není třeba připomínat. A promýšlené to samozřejmě mají a pro nás je to, i po tolika letech, stále fenomenální ukázka dokonalosti všech tvůrčích nápadů, jaké tu jsou k vidění. Největší divácký zájem míří především k autům použitých k úniku, jaký svět neviděl. Coby reklama na Mini Coopery snímek tímto zábavnou formou prostě zapůsobil dokonale. Tady máme možnost vidět, kde všude se dostanou a čím vším dokážou projet. Dynamika jízdy je brilantní a honička jako celek skutečně zábavná. A právě v tom je síla snímku. V žádném případě se nebere vážně a naopak spíše využívá sentiment všech daných skutků. Jasně, je v tom místy ironie i nadšení, ale ani trocha filozofie neuškodila. Hlavně na samém konci. ´Ostatní můžete přelstít, ale zkoušet štěstí nemusí být vždy bezpečné.´ A jen tak pro zajímavost, pozná někdo v jedné z rolí známého britského komika Bennyho Hilla? (09.04.2022)

Hlavne v prvej polhodinke štýlový mix Jamesa Bonda a Dannyho jedenástky dopláca na príliš ľahkovážny scenár so slabou zápletkou a nevýraznými postavami. Heist bol síce v plienkach, ale taká Asfaltová džungľa alebo Rififi boli pôsobivejšie aspoň v samotnom heiste. Ten je tu síce dlhý ale aj vďaka absencii hudby nevýrazný. (26.09.2022)

Charlieho parťáci v rámci příprav na akci vypadají, že procentuální šance jejího úspěchu je asi taková, jako že Benny Hill v přítomnosti macaté ženské nenasadí lascivní výraz. To znamená nula.. Caine se sice snaží, ale v tomto caper/heistu hrají hlavní roli namísto nevýrazných postav auta a to nejen proto, že když se kutálejí z alpských svahů, vypadají při tom líp než lidé. Koneckonců, trojice Mini Cooperů v barvách Union Jack, co se během „climactic chase“ prohánějí všude po Turíně jen ne po jeho silnicích, jsou toho důkazem. Závěr je doslovným cliffhangerem, hustý tím, jak neřeší hustotu zlata. Nicméně pozor! V rámci soutěže vyhlášené britskou Royal Society of Chemistry přišly vědecky podložené nápady, jak se z této prekérní situace do 30 minut a bez použití helikoptéry dostat. To asi bude to: „Hang on a minute lads, I've got a great idea..“ (03.10.2023)

Po hříchu nevyrovnaný film. Ona legendární loupež pomocí trojice malých autíček proplétajících se ucpaným Turínem sice za to čekání stála, ale předlouhé uvedení do akce mi moc radosti nepřineslo. Režisér zpočátku nastavil slušné tempo, bohužel ho nedokázal udržet celou dobu. Pravidelně střídal slabší okamžiky se silnějšími, a nakonec už jen slabší s průměrnými. Humor stojí na nadsázce, která vždycky nefunguje tak jako by měla. Naivně podanou mafii jako vystřiženou ze starých Bondovek jsem přijal s nadšením, stejně tak vězeňské království pana Bridgera. Ale se spoustou ostatního jsem měl problém. Scénář je až příliš děravý a nedomyšlený, a ve některých scénách ho táhne jen skvělé herectví Michaela Cainea. I ten se ovšem v závěru vytratil na úkor exhibice Mini. (15.11.2012)

Italian Job mne zklamal zejména proto, že jsem se na něj docela těšil. Režisér Collinson se patrně pokusil natočil vtipný akční snímek, ale nepodařilo se mu provázat akci s humorem. Takže snímek je chvíli pohodový, pak ukrutně zvážní a tak pořád dokola. Alpské silnice a vozový park sice leccos zachraňují, ale obě hlavní skupiny (lupiči i mafie) mi dost připomínaly soubory uprchlíků z ústavu pro mentálně postižené a navíc se stále nemohu rozhodnout, zda závěrečná scéna byla geniální nebo debilní. (05.08.2011)