Poslední údolí

Jedno z nejhrůznějších období lidských dějin sledované optikou romantismu devatenáctého století. Clavell si vybral k adaptaci nijak výjimečnou historickou fikci, a převedl ji na plátno tak, aby krutost a násilí nějak tak hlavní hrdiny míjely. Caine je jako vždy skvělý v úloze minulostí rozervaného zabijáka se srdcem na pravém místě, Bolkan ho přirozeně doplňuje jako jeho ženský obraz, a Omar Sharif jako vždy se široce otevřenýma očima toporně přehrává. Panny i vesnice jsou zachraňovány, ale síla filmu nespočívá v melodramatickém ději, nýbrž v těch nemnoha scénách, ve kterých dokáže divákovi zprostředkovat šílenost náboženských válek. Není jich moc, ale vytahují film nad průměr. (14.09.2018)

Vypálili jsme Magdeburg, protože nám vypálili naše město. Oni vypálili naše město, protože někdy vypálil jejich vesnici, to proto, že někdo vypálil jejich osadu. Dechberoucí historický film s atraktivním (byť s nikterak zamotaným) příběhem, nesmyslností války a perfektně napsanými hlavními postavami - naivním diplomatickým učitelem, pragmatickým drsným žoldákem, autoritativním starostou a fanatickým knězem. Herci jsou všichni na Oscara, přičemž Michael Caine dovedl svého kapitána do dokonalosti. Famózní hudba Johna Barryho překonává i tak výtečný soundtrack "Lva v zimě". Na závěr jsem měl slzy na krajíčku. 100%. (25.06.2011)

Na rok výroby 1971 se setkáváme s velice zdařilým a nadčasovým snímkem. Netvrdím, že se postavy ve filmu chovají úměrně první polovině 17. století, ale to snad ani není možné po tvůrcích chtít. Postavy sice mají naprosto moderní uvažování, ale přece jen jsou respektovány určité hranice (církev, Bůh, modlářství, konflikt protestantů s katolíky, ve kterém nakonec už nikdo nevěděl kdo je kdo). Musíme si uvědomit, že tehdejší průměrný věk nebyl vysoký a jestliže válka trvala třicet let, bylo mnoho lidí, kteří nic jiného než válku vůbec nezažili. Proto se mezi lidmi množily apokalyptické vize, vznikaly sekty, lidé se stávali otrlými zabijáky atd. Žoldnéřské tlupy pobíhající po Evropě nerozlišovaly, ke které straně kdo patří, neboť nebyly placeny skoro vůbec a žily spížováním z okolní krajiny. Pokud se tedy objevil někde velitel, který byl schopen takovéhoi úsudku, jako v našem filmu, byl to skutečně "velký muž". Šlo o to, přežít třeba jen o pár dní navíc, což byl ten "dar života", o kterém se ve filmu hovoří. Ohledně tématu doporučuji také velmi zdařilý film Komediant Otakara Vávry, ten je snad ještě syrovější. 85% (27.10.2014)

Nenápadný velkofilm. Dalo se jít ve vztazích víc do hloubky, škoda, že Omar chvílemi zcela chybí, ale lokace, hudba, perfektní dabing (Eduard Cupák po milionté) a velmi nečekané spojení náboženské války devatenáctého století, robinsonovství, jacklondovství a inkvizičních speciálů dělá z tohohle filmu nezapomeníhodný zážitek. Důstojné rozloučení s Omarem Sharifem. (11.07.2015)

,,Jestli najdeš Boha, řekni mu, že... ''  --- Jamese Clavella mám rád a koukám jak puk a nejsem tu jediný, že mu nešlo od ruky jen psaní! Historické filmy já rád a ty se sedmnáctého století ještě raději. Některé kostýmy mužů z kapitánovy družiny mi přišly poněkud divadelní  a nedobové, ale jinak film měl docela dobrou atmosféru a skvěle vykreslil tehdejší svět. Šílenou dobu, kdy každý věřil jen v tu svoji víru a byl ochoten ostatní tak nesmýšlející za to klidně vraždit a upalovat. A lid vesnický na tom byl nejhůře, protože brala každá armáda, která skrze ves prošla a nic ji nezajímalo  jakou že to víru dotyční vyznávají. Pokud jste ovšem nebyli usvědčeni z čarodějnictví, na způsobu likvidace takových živlů měli katolíci i protestanti vzácnou shodu... S filmem jsem měl jeden jediný problém a to byl hlavní hrdina - Omar Sharif v roli učitele Vogela prchajícího ze zničeného rodného Magdeburgu. Jako herce ho mám rád, nicméně prostě nezapře svým zjevem svůj egyptský původ i když mu filmaři nechali pod nosem knír. Takhle ale opravdu Němec první poloviny sedmnáctého století nevypadal. To až dnes, ano takto Magdeburčané vypadají a také Hamburčané, Kolíňané, Berlíňané nu zkrátka ti všichni co jich jen na nafukovačkách připlulo. Svým způsobem tak film o celé dekády předběhl svoji dobu! :-) Já měl navíc problém i s tím, že se mi neustále coby nejvěrnějšímu postruhači vybavovalo vysílání Rádia Limonádový Joe z konce devadesátek, ve kterém jeden z moderatizátorů Dušana Všelicha, vystupoval pod přezdívkou Ovar Šerif... Takže účast tohoto herce, byť legendy mi tam fakt neseděla a moc nechápu, koho tehdá napadlo mu tu roli nabídnout. Holt to byla star, tak se asi nad jeho ne zcela germánskou vizáží nikdo nepozastavoval.  Oproti tomu M. Caine v roli charismatického kapitána byl s těmi kudrnatými světlými loknami a vousem opravdu boží a do filmu skvěle zapadal. Celkově mi film přišel fajn, ale působilo to na mne dnes už trochu vyčpěle a dokonce ani hudba mého z nejmilejších filmových skladatelů J. Barryho mi tam nijak zvláštně neuchvátila. Rozhodně ne tak, jako u jiných filmů, které hudbou vytunil k nebeskosti což mne většinou hned po dokoukání nutilo začít shánět soundtrack. Samozřejmě, poselství, že náboženství stojí za největšími hrůzami v lidských dějinách zůstává aktuální i nadále. Stačí se podívat na zprávy, byť dnes se zhusta lidé navzájem vraždí v rámci jiného náboženství. To křesťanské se své krve až k prasknutí bohatě napilo ve středověku a v novověku. V souhrnu tedy dávám za 3 bodnutí koulovým palašem. * * * (17.01.2024)