Poslední údolí

Podobenství o válce a moci nad člověkem, které se dá dosáhnout silou nebo myšlenkou. Jedno z nejpřesvědčivějších vylíčení nesmyslnosti války o víru s výborně obsazenými herci a zvládnutým prostředím. Škoda, že si Clavell sám nezrežíroval svou první a nejlepší knihu Král krysa. Podle kvalit Posledního údolí by to zřejmě dopadlo lépe, než sice dobrý, ale za knihou daleko zaostávající film. (25.06.2011)

,,Jestli najdeš Boha, řekni mu, že... ''  --- Jamese Clavella mám rád a koukám jak puk a nejsem tu jediný, že mu nešlo od ruky jen psaní! Historické filmy já rád a ty se sedmnáctého století ještě raději. Některé kostýmy mužů z kapitánovy družiny mi přišly poněkud divadelní  a nedobové, ale jinak film měl docela dobrou atmosféru a skvěle vykreslil tehdejší svět. Šílenou dobu, kdy každý věřil jen v tu svoji víru a byl ochoten ostatní tak nesmýšlející za to klidně vraždit a upalovat. A lid vesnický na tom byl nejhůře, protože brala každá armáda, která skrze ves prošla a nic ji nezajímalo  jakou že to víru dotyční vyznávají. Pokud jste ovšem nebyli usvědčeni z čarodějnictví, na způsobu likvidace takových živlů měli katolíci i protestanti vzácnou shodu... S filmem jsem měl jeden jediný problém a to byl hlavní hrdina - Omar Sharif v roli učitele Vogela prchajícího ze zničeného rodného Magdeburgu. Jako herce ho mám rád, nicméně prostě nezapře svým zjevem svůj egyptský původ i když mu filmaři nechali pod nosem knír. Takhle ale opravdu Němec první poloviny sedmnáctého století nevypadal. To až dnes, ano takto Magdeburčané vypadají a také Hamburčané, Kolíňané, Berlíňané nu zkrátka ti všichni co jich jen na nafukovačkách připlulo. Svým způsobem tak film o celé dekády předběhl svoji dobu! :-) Já měl navíc problém i s tím, že se mi neustále coby nejvěrnějšímu postruhači vybavovalo vysílání Rádia Limonádový Joe z konce devadesátek, ve kterém jeden z moderatizátorů Dušana Všelicha, vystupoval pod přezdívkou Ovar Šerif... Takže účast tohoto herce, byť legendy mi tam fakt neseděla a moc nechápu, koho tehdá napadlo mu tu roli nabídnout. Holt to byla star, tak se asi nad jeho ne zcela germánskou vizáží nikdo nepozastavoval.  Oproti tomu M. Caine v roli charismatického kapitána byl s těmi kudrnatými světlými loknami a vousem opravdu boží a do filmu skvěle zapadal. Celkově mi film přišel fajn, ale působilo to na mne dnes už trochu vyčpěle a dokonce ani hudba mého z nejmilejších filmových skladatelů J. Barryho mi tam nijak zvláštně neuchvátila. Rozhodně ne tak, jako u jiných filmů, které hudbou vytunil k nebeskosti což mne většinou hned po dokoukání nutilo začít shánět soundtrack. Samozřejmě, poselství, že náboženství stojí za největšími hrůzami v lidských dějinách zůstává aktuální i nadále. Stačí se podívat na zprávy, byť dnes se zhusta lidé navzájem vraždí v rámci jiného náboženství. To křesťanské se své krve až k prasknutí bohatě napilo ve středověku a v novověku. V souhrnu tedy dávám za 3 bodnutí koulovým palašem. * * * (17.01.2024)

Vypálili jsme Magdeburg, protože nám vypálili naše město. Oni vypálili naše město, protože někdy vypálil jejich vesnici, to proto, že někdo vypálil jejich osadu. Dechberoucí historický film s atraktivním (byť s nikterak zamotaným) příběhem, nesmyslností války a perfektně napsanými hlavními postavami - naivním diplomatickým učitelem, pragmatickým drsným žoldákem, autoritativním starostou a fanatickým knězem. Herci jsou všichni na Oscara, přičemž Michael Caine dovedl svého kapitána do dokonalosti. Famózní hudba Johna Barryho překonává i tak výtečný soundtrack "Lva v zimě". Na závěr jsem měl slzy na krajíčku. 100%. (25.06.2011)

Když jsem kdysi dávno viděl tento film poprvé, tak to byl zážitek. Už jen ten kapitánův trik s helmou mne dostal. Působivost film neztratil ani po všech těch letech. Originální zápletka a vzájemná konfrontace světonázorů čtyř hlavních postav: kněze (ideologa), Grubera (praktika moci), učitele Vogla (intelektuála s otřesenou vírou) a kapitána (cynika z nezbytí). Michael Caine ovšem svým výkonem v roli kapitána s duší spálenou válkou jednoznačně dominuje: „ Nemluv mi tu o Bohu. Zabili jsme ho v Magdeburku. Zabili jsme vše - muže, ženy, taky děti. Dvacet, třicet tisíc. A pak jsme všechno spálili.“ Snad co mi tam vadí, je to, že kapitán své proticírkevní názory občas formuluje spíše jako člověk dvacátého století než člověk století sedmnáctého. K působivosti filmu přispívají nádherné exteriéry a vynikající kostýmy. Ta kapitánova banda jako by vypadla ze Simplicia Simplicissima. (18.09.2010)

Tenhle film se opravdu velmi těžko popisuje. Ve všem souhlasím s uživatelem Rob Roy, ten mi promluvil přímo z duše. Sama bych to nedokázala popsat lépe a v podstatě můžu souhlasit i se všemi ostatními, kteří sem k to mu to filmu něco připsali. Takže mi nezbylo nic, co by měla k to mu to výbornému filmu dodat já. Vlastně mě něco málo napadlo. Po dlouhé době šlo o velice zajímavý filmový zážitek a pohled na třicetiletou válku, i když ten pohled byl z trochu jiné strany. (22.06.2011)