Prekliaty ostrov

Bez té pointy by mě film bavil rozhodně víc, takhle mi to přišlo sice velmi hezky natočené, ale dost neoriginální. A flashbacky z koncentráků mě vyloženě rušily a nehodily se mi tam - jakoby patřily do jiného století. A duch mrtvé manželky mě taky nebral. Prostě to celé nebylo ono, asi to bude tím, že jsem příliš moc čekala. Zatracené trailery. (26.02.2010)

Scorsese stále umí navodit patřičnou atmosféru, řemeslně je hračička a i mu všichni výtečně hrají, takže jen o té pointě to není. Naštěstí, protože jinak by již po deseti minutách nebylo na co koukat. Přesto neodbytný pocit, že tohle měla být epizoda Příběhů ze záhrobí a nikoli regulérní stočtyřicetiminutový celovečerák, se mi z hlavy dostat nepoštěstilo. Nebýt úvodního příjezdu na ostrov a závěrečných cca třiceti vteřin, tak si z toho nepamatuji lautr nic. (19.02.2010)

Luxusní filmová záležitost jaká se už v dnešní době netočí. Prokletý ostrov mi celou dobu připomínal Kubrickovo Osvícení. Ta atmosféra, ta hudba, ta rozvážnost režie, práce s kamerou a postupné odkrývání a vývoj příběhu. Celé to neuvěřitelně funguje a i když je jasné z trailerů o čem celá zápletka bude moc rád jsem se nechal unést vyprávěním. Stopáž je sice delší ale mě opravdu nevadila a bylo to mých nejrychlejších 137 minut v kině. Plně se stotožňuji s názorem POMa. A Dicaprio? Ten má u mě jasného Oscara. Zaslouží si ho. Doufám, že Oscarová noc bude patřit Avataru a Shutter Islandu. 95% (02.03.2010)

Shutter Island je tak trochu ako vybrané depalmovky – nevyhovie každému, ale koho chytí, toho položí na lopatky... Začalo to plavbou a príjazdom na tajuplný ostrov, ktoré čo do kamery, strihu a použitia hrozivej retro hudby v štýle Miklósa Rozsu predstavujú rovnako hodnotný študijný manuál k vytvoreniu absolútne pohlcujúceho filmového openingu, akým je úvodné vylodenie vo Vojakovi Ryanovi. A skončilo to ani nie tak pointou, ktorá otočila naruby predošlý dej (tento námet ostatne nie je vo svete filmových scenárov až tak originálny), ale jej dodatkom – poslednou scénou a vetou filmu, ktorá “ten thriller s DiCapriom, na ktorý sa pohrnú masy” vyniesla o tri poschodia vyššie. Všetkému medzi úvodom a záverom sa dá vytknúť miestami gýčovitý nádych, prehnane dezorientovaná orientácia medzi realitou a halucináciami (ktorá nastoluje zopár kostrbato zodpovedateľných otázok), alebo chladný prístup k postavám. Lenže to všetko je súčasťou prefíkanej hry režiséra, ktorému nejde o zimomriavky z maniakov v celách bloku C, ani o sentimentálne dojatie nad osudom hlavnej postavy. Pretože tento režisér hrá na úplne iné husle. +++ Po druhom zhliadnutí sa mi triasli ruky ako po vyfajčení krabičky cigariet od doktora Cawleyho. Výnimočný film z inej, nadzmyslovej dimenzie. (15.02.2010)

"Veľkú pointu" som vedel vopred, ale napriek tomu (alebo práve preto?) som celý čas chrochtal blahom a uvažoval, kedy som naposledy videl taký perfektne premyslený, tematicky vrstevnatý, žánrovo hravý, výborne napísaný, bravúrne zahraný (Oscara pre Lea, prosím, je najvyšší čas) a skvele natočený film. Marty strikes back. Vo veľkom štýle. Pri scéne s jazierkom som plakal ako dážď - parádny výbuch postupne gradovaných emócií. Zatiaľ jasný film roka. (02.03.2010)