Wrestler

Moc se mi do Wrestlera nechtělo, ale Rourke nominovaný na Zlatý Glóbus a Aronofsky mě nakonec přesvědčili a jsem ráda, že jsem se nechala. Díky tomuhle filmu zjistíte, že wrestleři jsou parta milých a pohodových chlápků, kteří se sice na pódiu mlátí hlava nehlava, ale pak se sakra starají, jestli si někdo neublížil. Rourke je skvělý a jeho stárnoucí Ram je sympatický chlap, který zjistí, že je naprosto osamělý a neví, jakým směrem se má jeho život ubírat dál a přes jeho chyby bych mu odpustila a dala mu ještě šanci. (12.01.2009)

Existenciální, místy nechtěně vtipné (jak jinak reagovat na absurdní wrestlingové zápasy, než smíchem) drama. Na imdb.com překvapivě 59. film z top 250. Musel bych ho nejspíš ještě vidět vícekrát, abych ho mohl plně docenit a najít v něm to co jsem v něm zatím nenašel. Už teď ale musím uznat jednu věc, Aronofsky velmi autenticky navázal na vlnu NEW HOLLYWOODU, aniž by to zavánělo pózou nebo neumětelstvím, stroze a bez příkras, Rourkův Robin / Randy "The Ram" zvládá dobře jen jednu věc, v ostatním selhal (rodina, dcera, organizace vlastního života), začlenění do běžné společnosti moc nefunguje, tak co dál ?? (NA SVOBODĚ, PŮLNOČNÍ KOVBOJ). (22.02.2009)

Ak by som mal nazor zhodnotit jednou vetou, tak by znel: "The Wrestler je dalsia z radu dobre natocenych zivotopisnych dram - nic menej, ale ani nic viac". Najprv k tomu "nic menej" - vyborne zvolene prostredie mestkej periferie podporujucej atmosferu bezutesnosti i bodaveho socialneho statusu osamelosti - cele to pripomina feeling filmov podobneho razenia z dekady 70´s, popularny look handy camery dodavajuci pocit autentickosti, vystizny soundtrack (i ked na magicke az zmyselne intenzivne prepojenie hudby a obrazu z predchadzajucej spoluprace Mansell - Aronofsky zabudnite), zaverecne finale, ktore si s klise filmov podobneho razenia ruku nepodava a herecky koncert zucastnenych na cele s Mickeym Rourkeom - jeho zanietenie ako i vklad do postavy mi casto pripominali minulorocny vykon D. D.-Lewisa v There will be blood. _____ Ale je tu aj to "nic viac" - aj napriek vsetkym spominanym pozitivam som sa po cely cas nemohol ubranit dojmu, ze Darrena je na dany typ filmu skoda. Jeho rezii nie je co vytknut,ale az na par okamihov tu jeho urcite trademarky (ktore mne vacsinou zintenzivnuju zazitok z jeho filmov, inym zas pripadaju ako maniere... -> kazdy si dosadi to svoje) ani nespoznate. The Wrestler mi pride ako film, ktory Darren tocil na zakazku, nie ako jeho bytostne osobny projekt. Pride mi ako film, ktoremu dal svoje technicke zrucnosti a remeselny kumst s talentom, ale neotlacil do neho cast svojej duse a citov. Uznavam, ze to moze byt hlavne moj problem a som za par mesiacov ochotny absolvovat minimalne este jedno pozretie. [Venezia, 2008] (05.09.2008)

Okatá snaha vymanit se ze škatulky formálního exhibicionisty Aronofskymu vyšla na výbornou. Wrestler v sobě směšuje to nejlepší z poctivě odžitých sportovních dramat a špinavé nezávislácké poetiky, přičemž výsledek není zdánlivě ničím výjimečným, prostě jen perfektně funguje a bere dech v každém z momentů, kdy dech brát má. Aronofsky zústává většinou jen tušen v pozadí, a i když párkrát neodolá a lehce manýristicky se připomene (zvuk u naslouchátka, nástupy nad scénu), prostor chytře zasvěcuje Mickey Rourkeovi. Nemusím halasné návraty ani oscarové exhibice... ale Rourkeovo vtělení do té wrestlerské trosky je sakramentsky odzbrojující. Z malého čitelného projektu uhnětlo opravdu velký film. 90% (26.01.2009)

Soupeření, sláva, steroidy, solárko, slušivý sestřih, striptérky, sebezničení, sentiment, samota, strach, schematičnost.. Klasicky vystavěné sociální drama se sportovním ocasem, které je stejně iluzorní jako sám wrestling. Nástup mezi vlašák a bramborový salát ve stylu nástupu mezi bouřící dav sice měl své kouzlo, ovšem vidět syna, jak si hraje s darovanou figurkou a pak se rozjet za jejím předchozím majitelem, to nemohl myslet Aronofsky vážně. Bez rozpaků bych dal tři hvězdy, kdyby do hlavní role nevložil obludný Marv podstatný kus sebe.. (06.12.2016)