Wrestler

Ak by som mal nazor zhodnotit jednou vetou, tak by znel: "The Wrestler je dalsia z radu dobre natocenych zivotopisnych dram - nic menej, ale ani nic viac". Najprv k tomu "nic menej" - vyborne zvolene prostredie mestkej periferie podporujucej atmosferu bezutesnosti i bodaveho socialneho statusu osamelosti - cele to pripomina feeling filmov podobneho razenia z dekady 70´s, popularny look handy camery dodavajuci pocit autentickosti, vystizny soundtrack (i ked na magicke az zmyselne intenzivne prepojenie hudby a obrazu z predchadzajucej spoluprace Mansell - Aronofsky zabudnite), zaverecne finale, ktore si s klise filmov podobneho razenia ruku nepodava a herecky koncert zucastnenych na cele s Mickeym Rourkeom - jeho zanietenie ako i vklad do postavy mi casto pripominali minulorocny vykon D. D.-Lewisa v There will be blood. _____ Ale je tu aj to "nic viac" - aj napriek vsetkym spominanym pozitivam som sa po cely cas nemohol ubranit dojmu, ze Darrena je na dany typ filmu skoda. Jeho rezii nie je co vytknut,ale az na par okamihov tu jeho urcite trademarky (ktore mne vacsinou zintenzivnuju zazitok z jeho filmov, inym zas pripadaju ako maniere... -> kazdy si dosadi to svoje) ani nespoznate. The Wrestler mi pride ako film, ktory Darren tocil na zakazku, nie ako jeho bytostne osobny projekt. Pride mi ako film, ktoremu dal svoje technicke zrucnosti a remeselny kumst s talentom, ale neotlacil do neho cast svojej duse a citov. Uznavam, ze to moze byt hlavne moj problem a som za par mesiacov ochotny absolvovat minimalne este jedno pozretie. [Venezia, 2008] (05.09.2008)

Nenápadný indie opus. Jednoduchý, jasný, čistý, stojaci na jedinej veci – Mickeym Rourkovi. Darren Aronofsky si je vedomý toho, že všetko ostatné je iba Rourkove okolie a tak mu vydlážďuje chodník bez akýchkoľvek režijných vychytávok a scenáristických nápadov (všetko sme to už videli) a pohodlne sa vezie na jeho postave. A celý štáb prespáva v Randyho karavane, pretože na toto im nikto nemohol dať normálny rozpočet. Pekný, skromný film, ktorý mohol byť vynikajúcim stredometrážnym počinom. (10.02.2009)

(1001) V hlavě Clinta Mansella musí sedět někdo, kdo se chce neustále zabít. Nemám tušení, kdo sedí v hlavě Darrena Aronofskyho. A myslím, že jsem částečně zamilovaná do toho, kdo mluví z odbarvené hlavy Mickeyho Rourka. A byla bych nejspíš mnohem raději, kdyby byl celý film jenom o tom, jak chodí z místa na místo, a nikoliv tady o tom fieldovském "příběhu" s pravidelným střídáním peripetií a plot pointů. Struktura filmu je tím hodně poznamenaná (a v mých očích to nejspíš znamená i pošpiněná (vnořená závorka: a on je to scenáristův debut, tak to by dost vysvětlovalo)) a na pár místech to prosáklo i do dialogů. Když poprvé mluví se striptérkou a říká ji o svých plánech, tak řekne: "Jsem teď docela ve formě." A já pláču nad plastičností jeho postavy a nad nadějí v jeho hlase a nad jejími propíchnutými bradavkami a nad vším. Ale on hned potom pokračuje: "Mohlo by to být to postrčení, co mě zase dostane na výsluní." A já okamžitě přestávám plakat a jsem nahněvaná, protože to nemluví on, to za něj mluví scenárista. A ještě bych si trochu postěžovala na postavu dcery, za jedno mi nepřišla dobře napsaná, protože na ní nejvíc ze všech bylo vidět to manipulativní chování hnané potřebami dramatického oblouku a nikoliv psychologií propracované postavy, a za druhé si myslím, že Evan Rachel Wood nemá dostatek hereckého talentu ani charismatu, aby tento povinný papírový konstrukt posunula někam dál. Když to shrnu, tak se mi ten koncept zřejmě líbí, rozhodně to vypadá, že se Darren snažil potlačit svoje ego, seč mohl, ale osobně bych na režisérský post najala Guse Van Santa. (06.02.2017)

Dost možná nejtalentovanější režisér Hollywoodu opět natočil komorní drama, od dob Rekviemu za sen a opět se mu to povedlo na více jak sto procent. U něj jsem totiž nebyl schopný brečet na konci filmu, já jsem z toho byl už hotovej v prostředku a jak se to táhlo dál, tak mě to více a více ničilo, ale přitom naplno udivovalo. Film se nespecifikuje na danou osobu, spíš je to hodně o fikci, ale také pravdě, která se s kouzlem wrestlera nese a nést vždycky bude, jenže co se stane když všecky sny se rozplynou v oblaku dýmu, to si právě bere na mušku samotný režisér a mně se to upřímně hodně líbilo, jako každý jeho film. Všechny aspekty filmu jsou totiž dokonalé. Mickey Rourke v roli wrestlingového hráče, titulní skladba od Bruce Springsteena, která vyhrává ceny a táhne se nevtíravě celým filmem tak samotná práce režiséra a samozřejmě herci okolo. Ten film má šmrnc, není to žádná životopisná výpověď kohosi, ale celková výpověď sportu, který lid v americe baví více než by bylo zdrávo, a málokdo ví, jak to opravdu funguje v jeho zákulisí, a na to jsem se právě hodně těšil, až nám ho režisér sám ukáže. The Wrestler je dílo, které opět dokazuje, co se v Aronofskym skrývá. Ten talent, ta píle, ten fakt, že film ubíhá tak plyně, jakobyste dýchali Randymu na záda celé dvě hodiny. Tak silný filmový zážitek se mi nenaskytne každý den. Mickey Rourke zahrál svojí životní roli, a ačkoliv jsem ho příliš neznal, teď už na něj nezapomenu. Doufám, že za to dostane Oscara. Zasloužil by si to. Stejně jako samotný film nebo titulní skladba od Bruce Springsteena. The Wrestler je opravdu hodně silný film. (14.01.2009)

The Wrestler je odklonem a změnou od mého nejoblíbenějšího režiséra a to i přesto, že natočil v podstatě jen několik málo celovečerňáků. Film je především sólem Mickeyho Rourka a jeho životním údělem, kterýmžto je wrestling. Jedná se o prostý styl, skoro až dokument o jedné slavné hvězdě. V tomto filmu rozhodně neuvidíte žádné speciální vychytávky, které jste mohli vidět v režisérových předchozích snímcích. Je to film o nostalgii, znovunalezení svého místa v životě a wrestlingu, který mě baví asi jako fotbal - čili vůbec. I o tomto, pro mě nepřitažlivém sportu, však Aronovsky dokázal natočit film, který mě do sebe vtáhl a závěr pak stojí za to, má výbornou atmosféru a je plný emocí. Rourke se tímto filmem hned po Sin City opět připomněl a slušně zviditelnil. Tenhle "životopisák" mě víceméně potěšil, ale už tak nenadchl jako předchozí Darrenovi filmy. Nevadí, má mysl se ubírá směrem do budoucnosti a těší se na labutí Natalii. (8/10) (10.01.2009)