Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Skupina deseti turistů se vydává z přístavu Rejkjavíku na výpravu za pozorováním velryb. Vinou jednoho z nesourodé směsi cizinců je vážně zraněn kapitán lodi a umírá. Celou výpravu odváží z nepohyblivé lodi velrybář z podivné rodiny bydlící na palubě jiné, ještě podivnější, zchátralé bárky. Když se všichni turisté ocitají na její palubě, téměř okamžitě jim dojde, že nebyli zachráněni, ale uneseni. Tříčlenná rodina šílených velrybářů v čele z bláznivou matkou na nic nečeká a ihned zahájí vražedný a krvavý hon na všechny živé na palubě. Začíná boj o život v uzavřeném prostoru lodi s krvežíznivými psychopaty. Kdo z celé skupiny turistů přežije? (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (59)

sochoking 

všetky recenzie používateľa

Super, ja by som tých odporných a nesympatických turistov pozabíjal už len z princípu za vzhľad ! A začal by som pekne od Frantíka cez Japončíka až po tie tri babky a bolo by ! Tie dve baby by som nechal a spolu s nimi by som lovil ryby a trkal až do smrti alebo až dokým by ma nechytili ! No a Cˇernochovi by som do riti strelil naolejčekovanú Harpoonu , také menšie zlo. ()

Eodeon 

všetky recenzie používateľa

film působí značně nesourodým dojmem, nicméně rád bych se pokusil tady nastínit představu, že ačkoliv tento dojem obvykle následují negativní hodnotící posudky, v případě Reykjavik Whale Watching Massacre se nabízí i relativně pozitivní interpretace. některé situace jsou zřetelně velmi dobře promyšlené, totiž zejména ty, které se k předchozím událostem vztahují neočekávaně a ironicky. jiné působí naopak jako naprostá faux pas a to tak zřetelná a do očí bijící, až neuvěříte, že by mohla uniknout samotným tvůrcům. diváci, kteří jsou sledování slasherů uvyklí, nebo kteří tento subžánr vedle jemu podobného hixploatation vysloveně vyhledávají, si nemohou nepovšimnout několika obvyklých schémat, jako ani typických prvků, které je doprovázejí. s jistou zkušeností jde ruku v ruce také oprávněné sebevědomí, s nímž si dovolují do značné míry trefně předjímat budoucí vývoj událostí a přede vším ostatním osud postav. stačí několik skromných indicií. je rovněž obvyklé hodnotit takto předvídatelné snímky negativně, a oceňovat oproti nim nepředvídatelné, u nichž i pro zkušeného diváka fungují efekty napětí a překvapení (jindy eliminované rozpoznáním vzorců). fascinující na Reykjavik Whale Watchcing Massacre je potom skutečnost, že vykazuje známky obojího, jak jsem se už ostatně pokusil lehce naznačit výše. zcela jednoznačně rozehrává některá z obvyklých schémat. například na samotném začátku vedle sebe klade dvě kamarádky, které se rozhodly vyjet na Island a domluvily si na druhý den vyhlídkovou plavbu s pozorováním velryb. stejně jako u početné řady dalších charakterů jsou i osobnosti a životní přístupy obou mladých žen velmi efektivně (rychle a výmluvně) a pochopitelně i zjednodušeně naexponovány. už z toho by bylo bývalo možno odhalit, jak to s tou kterou z obou žen na konci dopadne, kdyby scénáristé pracovali se schématy důsledně. nicméně bude tomu právě naopak. v případě jiné postavy, opileckého francouzského turisty, ovšem indicie povedou právě k osudu zřetelně nastíněnému už v okamžiku, kdy se objeví na scéně. to byly jen příklady, ostatní postavy přispívají svými osudy spíše obojímu a stvrzují ambivalentní vztah filmu k obvyklým scénáristickým konvencím. výsledek je vyvážením obou přístupů a tedy ani přizpůsobivý divák, schopný uvyknout na alternativní přístup, nemůže nabýt žádných jistot dříve než krátce před vyústěním samým. v tomto ohledu přiznávám filmu velký kredit, nicméně z toho musím záhy slevit. tvůrci svou metodu - ať už je výsledkem důmyslné práce, nebo naopak nedůsledného amatérismu - radikalizují a vnášejí značný zmatek i do chování postav. zde nastávají ty neodpustitelné přešlapy, které jsem už zmínil. i do těch z principu nejméně realistických žánrových filmů je potřeba vnést realismus alespoň v podobě adekvátních reakcích postav, přejí-li si tvůrci, aby jejich snímky působily po dobu jejich sledování uvěřitelně a fungovaly v něm efekty napětí a překvapení. nezdaří-li se tvůrcům, aby jednak charaktery postav nepůsobily uměle a repliky “nešustily papírem” a za další aby chování a jednání postav nebylo nepřiměřené (čehož je mimochodem nesmírně obtížné dosáhnout, zejména v těch nejméně realistických žánrech, a vyžaduje to velké scénáristické nadání a neméně i řadu zkušeností), upadá spolu s tím na uvěřitelnosti celá dramaturgická výstavba filmu. slashery (i když RWWM slasherem tak úplně není, přejímá odtud několik prvků v druhých dvou třetinách) jsou na tom založené. nevzbuzují-li napětí, nedrásají-li nervy a nepřekvapují-li diváka, neplní svou hlavní a snad i jedinou funkci a nebudou mít úspěch. žánrová tvorba je zkrátka založena na obchodních principech a nezbývá, než se striktně snažit naplnit základní požadavky. v opačném případě filmy propadnou a pozitivně je ocení jen nahodilí nezkušení, či nenároční diváci, popřípadě poučení recenzenti, kteří v nich objeví osvěžující výjimky. () (menej) (viac)

Reklama

SOLOM. 

všetky recenzie používateľa

Tak už i Islanďané se rozhodli natočit slasher, ale do jaké míry se jim podařilo prorazit tou záplavou konkurence? No popravdě moc ne. Film není vyloženě špatný, má i několik slibných momentů, ale dle mého názoru velmi brzy upadne v zapomnění. Scénář se neopírá o žádnou pořádnou originální myšlenku a tak nám nezbývá než obdivovat onu „mrazivost“, která nás provází napříč celým filmem. Bohužel tady se však bavíme o prostředí, nikoliv o atmosféře. Navíc se tvůrci snažili do děje až moc protlačit i množství humorných scén (nebo lépe řečeno černého humoru), které se ovšem dost často míjely účinkem. Režisér prostě nedokázal zcela využít všech kladných prvků, které se mu tady nabízeli.Především pak se mi hodně líbila charakteristika jednotlivých postav, která byla opravdu pestrobarevná. Bohužel tady se s ní pracovalo jen v první polovině filmu. Než se rozpoutal masakr na velrybářské lodi, dočká se divák několika humorných situací a samozřejmě nesmí chybět ani ten takzvaný „černý humor“. Já si tyto chvíle opravdu užíval a fungovalo to i poté, co psychopatická rodinka začala naše hrdiny postupně vybíjet. Jenže zhruba v poslední třetině se to zlomilo a nastala chvíle pro žánrové „klišé“ a nedotažené scény. Přišlo mi, jakoby tvůrci solidně rozpracovali své myšlenky, ale následně se zasekli a nevěděli si rady jak dál. Našla se tu celá řada momentů (viz maják, kosatka), kdy místo aby se začalo stupňovat napětí, tak všechno uťal střih a divákovi zůstali oči pro pláč a spousta otazníků v hlavě. To samé závěr s Japonkou byl nedotažený do konce. 50% ()

tron 

všetky recenzie používateľa

Naturalistické gore, temná atmosféra a pôsobivá veľrybárska islandská loď uprostred sychravého, ponurého mora, ale tiež banda nesympatických kreténov, čudných magorov a v druhej polovici, kedy sa z toho definitívne stanú priamočiare jatky, i rutinná réžia a stereotypný, monotónny, ubíjajúci, nudný dej a zvláštny koniec nekoniec, ktorým mi asi niekto niečo chcel povedať, ale ja dodnes neviem čo. Najviac ma ale dostalo vrcholne blbé správanie postáv typu „mám signál a mobil, ale nepoužijem ho“, „kamoške poviem, že sa ma pokúsili znásilniť a na lodi došlo k pár vraždám a ona mi neverí“ alebo „sorry bejby, som gay“. No akože pardon, ale čo je moc, to je príliš. Tento film som chcel vidieť od roku 2009, ale omylom, so sa dostal k snímke Z Reykjavíku do Rotterdamu (v ktorej remaku neskôr hral Mark Wahlberg) a potom ma prešla chuť zháňať ho a tak som si ho prvý raz pozrel až v roku 2017. Nedá sa povedať, že by toľké čakanie stálo za to, čakal som o dosť viac. Nedôležitý bod k dobru za to, že harpúnou omylom zabitého kapitána si zahral Leatherface z Hooperovho krváku z roku 1974. ()

Okara 

všetky recenzie používateľa

Tak na Whale Watching Massacre jsem se velmi těšil už z toho důvodu, že jsem nedávno na Islandu měl také možnost zhlédnout tyto úchvatná stvoření. Takže jsem byl samozřejmě velmi zvědavý, jak se s tím islandští tvůrci poperou. Námět, i když originální, totiž značně zaváněl neúspěchem. Když ale přimhouřím oči nad špatnými hereckými výkony (především ten černoch je katastrofa sama), vygradované v nepochopitelném předzávěru, tak jsem velmi spokojen. Překvapený jsem se totiž dočkal v podstatě všeho, co jsem očekával. Má to napětí, slušnou zápletku a také povedené efekty. Mrazivé prostředí okolního moře podtrhuje hrůzu naháněných obětí a některé scény, jako harpunování, se mi vryly do paměti jak z nějakého kultovního snímku. Také se mi dost líbilo, že scénář neopomněl i charakterovou proměnu lidí v krajně nouzových situací a člověk se i uchechtne, čeho jsou lidé pro přežití schopní. Pár drsně se tvářících se zvratů sice žádné překvapení nevyvolaly, ale jinak jsem se dost pobavil. Nepopírám, že jsem tolerantní a ovlivněn návštěvou místa děje, ale u mě je to na silnější čtyři hvězdy. Nejlepší soundtrack z filmu 80% ()

Galéria (29)

Zaujímavosti (3)

  • Ve scéně, kdy je jeden z věznitelů střelen světlicí do oka, padá do vody. Po několika následujících scénách je ale zpět na lodi a suchý. (Listeroman)
  • Na Islandu byl film představen jako zástupce žánru "Tryllir", což je něco mezi thrillerem a hororem. (Cheeker)
  • Gunnar Hansen ztvárnil postavu kapitána Pétura, ale během post-produkce byl jeho hlas předabován. (Cheeker)

Reklama

Reklama