Mlčanie jahniat

Vlajková loď žánru psychothrilleru devadesátých let, která tradiční kriminální thriller zkombinovala s hororovou atmosférou a morbidními detaily. Mlčení jehňátek dokázalo překonat žánrová omezení a získalo pro svůj "pokleslý" žánr pět oskarů a nadšené komentáře filmové kritiky. Při výrobě filmu se sešlo několik šťastných momentů - chytrý scénář, který se při vší bizarnosti svých antihrdinů pohybuje v realistickém prostředí, šikovný režisér, který přitažlivost snímku postavil nikoliv na zběsilé akci či krvavém, naturalistickém násilí, nýbrž na pečlivě budované atmosféře plné napětí, nejistoty a strachu. K úspěchu pochopitelně přispělo i skvělé obsazení s na první pohled křehkou J. Foster a typově přesným Hopkinsem, který svému Lecterovi dokázal vtělit zrůdný šarm a stal se nejpřitažlivějším masovým vrahem filmové historie. Celkový dojem: 95 %. (14.06.2006)

"Tak rád bych si s vámi popovídal, ale na večeři mám starého přítele." Napětí, které mezi sebou vytváří kultivovaný psychiatr chovaný v nedůstojných podmínkách a nezkušená agentka s naleštěným koltíkem, je natolik mrazivě vzrušující, že by udělení pěti hvězd nemělo nic bránit. Jenže ty "pouhé" čtyři hvězdy ode mne jsou za to, že jsem ke kanibalismu nikdy nechoval zvláštní sympatie a o fyzických schopnostech méně než půldruhého metru měřících agentek mám rovněž jisté pochybnosti. (22.07.2011)

Tenhle film je z 90% takovej obyčejnej, ale kvůli pár scénám mu prostě musím dát plné hodnocení. Hopkins byl skvělej a líbilo se mi jak všechny furt stíral. "Na večeři mám starého přítele." Mlčení jehňátek je snad jedinej film kde je hajzl co momentálně koná "dobro" ale furt je to hajzl ne jako ti Riddickové a podobný "antihrdinové." Jodie Foster je taky výborná a Buffalo Bill je prostě svůj. (07.08.2005)

Zajímavý thriller,ale pro mě přesto jen na tři hvězdičky,nijak výjimečný zážitek mi to nepřineslo..Každopádně Anthony Hopkins tu hraje roli slizouna naprosto (ne)uvěřitelně,až se člověk začne sám sebe ptát,jestli to hraje.. .Nicméně Mlčení jehňátek za zkouknutí určitě stojí,i když tu už kriminálky s podobnou atmosférou nesčetněkrát byly.Navíc takový Červený drak je určitě povedenější,s více houstnoucí atmosférou a také další výhodou v podobě Nortona..Řekla bych tedy,že se jedná o další celkem přeceněný film a jen tak na okraj příšerně nadabovaný (asi nebyly peníze,takže je tam všehovšudy pět hlasů,hmm) (17.03.2011)

Těžký thriller, který shrábne Oscary v pěti hlavních kategoriích? Kdo to kdy slyšel. Všem dobře známý příběh, kterak agentka FBI pomocí jednoho sériového vraha dopadne jiného, který je oproti distingovanému lidožroutovi na svobodě, dokáže i dnes výborně „pobavit“ a drobnostmi, které jsme někdy předtím přehlédli, potěšit. Krůček po krůčku se blížíme k depresivnímu doupěti vrahouna, který je posedlý změnou pohlaví a z kůže unesených dívek si spichuje části svých šatiček. Je to magor k pohledání, a to právě tvůrcům vyšlo dokonale. Měli silnou hlavní hrdinku a dva totálně přesvědčivé antihrdiny. Bizarní zabiják v podání Teda Levina s hlubokým hlasem je sakra démonický (na roli se připravoval po barech ve společnosti transvestitů). No, a v druhém případě jsme na tom ještě lépe. Řada herců dala Jonathanu Demmemu košem (pro přílišné násilí – jak asi po obrovském úspěchu reagovali?), nakonec padla volba na divadelního veterána Anthony Hopkinse, který věhlasné zabijáky nastudoval dokonale. Bravurní rétor, mlaskavé zvuky, samá moudra a bonmoty, pozorný pohled. K tomu přesná Jodie Foster a Demme, který někde vzadu nerušeně přešlapuje a nechává vyniknout psychologickému souboji mezi dvěma dokonale promyšlenými charaktery. Jeden z jasných vrcholů úžasných devadesátých let. (02.06.2016)