Réžia:
Miloslav LutherScenár:
Vladimír KörnerKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Jiří BulisHrajú:
Petr Čepek, Emma Černá, Martin Huba, Miloš Nedbal, Ladislav Mrkvička, Josef Karlík, Jan Kanyza, Lubomír Kostelka, Ilja Racek, Jan Přeučil, Miriam Kantorková (viac)Obsahy(1)
Na počátku stál slovenský televizní seriál Lekár umierajúceho času, věnovaný vědci rudolfínské doby Janu Jeseniovi. Skončil na popravišti spolu s dalšími pány po prohraném protihabsburském povstání. Když režisér Miloslav Luther pojal ideu z natočeného materiálu vytvořit zkrácenou verzi pro kina, musel jej nejen syžetově přestavět, ale také nadabovat do češtiny. Vznikla však jen ilustrativní skládanka, osvětově popisující jednotlivé etapy hrdinova pohnutého života. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (58)
Veliká, a bohužel velmi opomíjená, persona českého herectví Petr Čepek v jednom ze svých majstrštyků vysekl další nedoceněnou figuru z českých dějin Jana Jesenia. První český patolog, vědec, lékař, který se více méně nešťastně zapletl s politikou a stal se tak další z řady hloupých obětí vlastních ideálů v boji s mocí:-) ()
Ač hodnotím průměrem, jde o velké zklamání. Lekár umierajúceho času byla výborná minisérie, která dokonale představila svět Rudolfínské éry a počátku třicetileté války. A to včetně charakterů, nikoli jen Jesenia, ale i řady dalších současníků počátku 17. století. Svědek umírajícího času se snaží být tím čím je slovenský originál na poli 1/4 času. To se prostě podařit nemohlo. Děj se samozřejmě nyní zaměřuje pouze na Petra Čepka bez všech těch odboček. Vše je podáváno zkratkovitě a myslím, že i osoby, které neviděli původní slovenskou verzi musí dojít k závěru, že zde zřejmě byl exkluzivní filmový materiál sestříhán do opravdu ohavné podoby, která nedává většině scén žádný smysl. Vedlejší charaktery, co se zde mihnou nikdy nejsme schopní pochopit, protože scény, které je charakterizují, jsou na podlaze střižny. Řád tomuto chaosu se snaží dodat hlas vypravěče, ale i bez něj bych hodnotil stejně. Miroslav Luther natočil jeden z nejlepších televizních počinů v historickém žánru. Bohužel, rok 1990 dokázal tento počin naprosto kvalitativně zadupat do země. Výsledek je jen kostra, která snad motivuje podívat se na celou slovenskou verzi. 60% ()
Nevim, co to měli na Slovensku za módu, ale tohle je po vzoru Jakubiskových děl další film, který původně vznikl jako seriál a postupem času byl přestříhám do filmové podoby. Podobně jako u jiných případů, tak i tento trpí na značnou zkratkovitost, kdy se hodně rychle skáče v čase, postavy přicházejí kvůli jedné scéně, aby následně zmizeli z děje. Atmosférou však velmi vydařené. Očekávám, že seriálové zpracování půjde více do hloubky a nabídne tak plnohodnotnější zážitek. ()
Je to zajímavá sonda do Rudolfínské doby a počátku třicetileté války. A Čepek hraje jako vždycky skvěle. Vladimír Körner, který je autorem scénáře k seriálu, napsal posléze i stejnojmennou novelu, která je dle mého názoru ještě o kus lepší než film. Možná proto, že celá řada scén (morová epidemie v Praze 1609, poprava českých pánů...) je v knize mnohem působivější. Hvězdička dolů za to, že původní seriál je při pětinásobné délce výrazně lepší než tahle sestříhaná verze. ()
Život lékaře Jana Jessenia v podání Petra Čapka se zdařile vykreslenou atmosférou temné doby 30ti-leté války. Původně pětidílný televizní seriál, sestříhaný do podoby celovečerního snímku, což se neblaze projevilo na výsledném tvaru. Původní seriál je obsahově hodnotnější, film nemá takovou výpovědní hodnotu, je až přílš zkratkovitý. Ale celkově vzato, pořád vysoko nad tehdejší většinovou filmovou produkcí. ()
Galéria (2)
Fotka © Filmové studio Barrandov / Jaroslav Trousil
Zaujímavosti (2)
- Původní pětidílný seriál byl natočen v roce 1983 pod názvem Lekár umierajúceho času. Po sedmi letech byl materiál znovu zpracován, upraven na metráž celovečerního filmu, opatřen českými dialogy a pozměněným názvem. Do kin byl uveden v únoru 1991. (hippyman)
- Krytý most, ku ktorému vojaci dovezú Jesénia (Petr Čepek), je Hrabový most v obci Lenora. (hollci)
Reklama