Karanténa

Na Karanténě je krásně vidět, jak je REC výborným filmem. Protože i ta Karanténa je sama o sobě skvělým hororem. Jen je prostě okopírovaná a to skoro ve všem. I když? Jisté odchylky se najdou, menší či větší, ale najdou. Je to těžký s hodnocením, ale já bývám v podobných případech většinou nekompromisní a hodnotím špatně a tak svoje zásady měnit nebudu. A to hlavně proto, že za tím vidím jen snahu si nahrabat prachy a o tom přece filmařina nemůže být. (22.09.2011)

Quarantine aneb je libo večerní dezert po americku? Chudáci Amíci, lituju vás, že už ani nevymyslíte pořádný námět, proto se velká část vaší kinematografie točí kolem remaků a i mezi nimi se najdou kusy jako Quarantine, které nejsou remakem, ale trapným opisem. Nehodnotím 2* apriori proto, že Dowdle nebyl schopnej přidat vlastní scénu (krom několika výjimek), ale proto, že i když je spousta scén téměř nachlup stejných, hororovst, strašidelnost, uvěřitelnost a atmosféra šly do dža. Všechny klady, které jsem obdivoval na pětihvězdičkovém RECu se Američanům fatálně nepovedly. Nejenže jsem se nebál, já se nudil, občas propadal salvám smíchu, protože americký přepis je v mnoha ohledech neuvěřitelně debilní (v momentech, kdy se odlišuje od svého předchůdce). Američtí příživníci opět fenomenálně zklamali, zapomeňte na tu tuctovou a neoriginální velmoc, raději se soustřeďte na evropskou tvorbu, která měla a má velký potenciál a filmaře, kteří ještě dnes umí natočit něco dobrého. Balaguéro je jen jeden! A znovu se potvrzuje rčení: Opakovaný vtip není vtipem, opakovaný strach není strašidelný. Upřímnou soustrast těm, kteří dali 4* a více. (19.11.2008)

Jeden velký paradox, který stojí/padá na divácké znalosti španělského originálu, který v mém případě vyhrává – i důsledná kopie totiž může ztrácet na drobnostech, kterými jsou v tomto případě ne-až-tak-dlouhé ‚steady-cam‘ záběry a to jiskření odříznuté skupinky lidí nezažehává až tak velký flame, jako ve žhavé Barceloně. Na druhou stranu, méně výřečný konec není úplně na škodu, byť snímek zanechává ve vodách vědy namísto religiózního běsnění, což přičítám tomu, že Dowdle je ‚pouze‘ slušný řemeslník, kdežto Balaugeró cynický provokatér. A co se týče hlavní postavy – Jennifer Carpenter je stejně sympatický čumáček jako její blonďatý předobraz, proto zde volím smírnou remízu. Přesto, tohle si mělo dát dva-tři roky načas, pak bych si to užil víc a za předpokladu, že by se jednalo o originál, byla z toho totální bomba, takhle… okolí pravdu dí – zbytečný film. Škoda! 3 a ½. (27.01.2009)

Remake úspěšného španělského hororu [Rec], který je proti originálu doslovnější a méně poutavý. Přidávalo se především na brutalitě (zlomená noha - !) a jasnosti děje, přičemž to druhé je spíše na škodu. Neustálé řečnění o jakési zrychlené formě vztekliny nic nepřináší, naopak utlumení "církevního" závěru je zbraní dvojsečnou. Na jednu stranu totiž ve své nakousnutosti zanechává v povětří zápach apokalyptického průšvihu, na tu druhou ale není zdaleka tak působivé, jako rozvinutější finále původního filmu. Dalo by se říct, že zatímco originál ponechával nejasno v celém svém průběhu a náznaky pravdy odhaloval až na konci, remake to dělá přesně naopak. Více vidět je bohužel i občasný souboj s logikou (jakto, že ta malá holka odolávala nákaze tak dlouho?). Pokud vezmeme v potaz, že nic nového remake nepřinesl, má identickou dějovou linii a všechny použité rekvizity byly v originále lepší, vychází mi slabé 4/10. (17.08.2009)