Fimfárum

Do třetice tři příběhy, první nikterak chytlavý a rádoby vtipný, druhý zase poměrně pohádkově-klasický, ovšem už více líbivý, což ho od slepého stereotypu nezachránilo, a třetí, asi ze všech nejlepší, i když také nikterak inovativní, avšak nejlíbivější. Po technické stránce, konkrétně 3D efektu, to bylo nad míru dobré. Co se týče výtvarné stránky - je poznat, že se na celku podílí více autorů, a mnoho z nich jiných. Bohužel mě nová krev celkem neoslovila, pouze malými detaily. Navíc mi připadlo, že v tomto Fimfáru se vypravěčství v kontrastu s vizuální stránkou často místy ztrácí, a to je škoda. (16.02.2011)

Tak tohle už byly přemoderně zpracované příběhy, ale na druhou stranu asi nejvtipnější ze všech tří Fimfár/Fimfárumů nebo jak se to páduje. Od fotek Gotta a Matušky v hospodě u paroháče, přes www.budtekralem.cz a gůgl až po Ticho, mučí se. Ale už mi to přišlo jak slátanina všeho možného do kupy, prostě z toho ještě vytřískat aspoň ten 3. díl. (03.05.2012)

Rozhodně pozitivní je fakt, že se tvůrci nebáli přijít s něčím, co v předchozích filmech nebylo. Trojka je osvěžujícím gejzírem mnoha nápadů a na rozdíl od většiny ostatních si nemyslím, že by byla výrazně slabší. Především první pohádka je naprosto dokonalá, jakkoli mám obavu (a zkušenost), že zrovna děti ji moc nepochopí a bude jim připadat zmatená... Celkový dojem: 80% (20.03.2017)

Bolo to milé. Dokonca milšie, ako som čakala. Bábky mám rada, Wericha ešte radšej. Najviac ma potešili asi všetky tie drobnosti, ktoré sa v 3 rozprávkach nachádzali - fotka Kája G., vykupovanie železa a fliaš, ruleta, Bugasseratti, gúgl aj prasiatka. A hláška s pivom v Klouboučku stála za to. Už teraz sa teším na prvé dve Fimfára, ktoré som ešte nevidela a o ktorých si myslím, že budú ešte oveľa lepšie. (predpremiéra v 2D verzii, 26.4.2011, PC Aupark) (26.04.2011)

Poměrně podrobně popsal švary i nešvary třetího Fimfára uživatel Savel (až na ty hrubky...), takže si spíš jen přisadím. Po výtvarné stránce je film povedený a je vidět, že u nás nějakou tu tradici loutkových animovaných filmů máme. Snad jen, že použitý výtvarný styl se už pomalu stává manýrou, i když u pokračující série se to snad snese. A zvlášť u třetí epizody mě rušily švy odlévaných latexových loutek — dřevo je dřevo. O 3D pomlčím, já si na to nepotrpím, jiní ano, osobně bych raději viděl ty loutky, než pochybný efekt, ale proti gustu... Horší to bylo s pohádkami. První, o obrech, byla opravdu zmatená, podivně dutá a doslova okamžitě jsem zapomněl, co v ní bylo. Později (ihned po promítání) jsem zjistil, že jsem nebyl sám a nebýt závěrečných titulků, nevzpomněl bych si asi dodnes. Nerozumím rovněž tomu, proč se hudební doprovod neustále uchyloval k jakési „klezmerovitosti“, proč byla princezna (snad pro to jméno?) ve třetí pohádce evidentně „jižanka“ a vůbec, nebýt neustálých a vlezlých narážek na produkty plzeňského pivovaru, těžko šlo usoudit, že jde o české pohádky. Hippie Štěstí mě už ani nezarazil. Atd., abych to shrnul a abych jen nehaněl: výtvarně nadprůměrný a hezký film, jakých se točí málo, příběhově to bylo slabší a atmosféra se pomalu poroučí. Abych nezapomněl, tuze to na mě působilo, že už těch méně recyklovaných werichovských výškrabků mají ve zvukových archivech opravdu málo a má to jediné důstojné řešení — už toho Fimfára nechme, než se to zprasí úplně. (14.02.2011)